Severozápadní etapová letecká trasa (Northwest Staging Route) se zapsala do historie letectví Kanady

Růst letecké dopravy ve třicátých letech dvacátého století dal vzniknout myšlence na vytvoření tzv. "Velké okružní cesty", která by spojovala kanadský severozápad s Aljaškou, Sibiří a Čínou.

V roce 1935 kanadské ministerstvo dopravy podpořilo finančně Dana McLeana (Dan McLean) a pilota Punche Dickense (Punch Dickens), aby prozkoumali vzdušnou trasu na Dálný východ. Na základě jejich doporučení pak federální vláda schválila výstavbu letišť mezi Edmontonem v Albertě a Whitehorse v provincii Yukon jako počátek této trasy. V roce 1940 se začala připravovat letiště v Grande Prairie (Alberta), Fort St. John a Fort Nelson (Britská Kolumbie), ve Watson Lake a Whitehorse (Yukon). Mezi těmito body pak vznikly nouzové přistávací plochy. V září 1941 již byla tato trasa otevřena pro vizuální navigaci letadel a o tři měsíce později umožnily radiolokátory provoz za každého počasí.

Současné letiště ve Fairbanks na Aljašce

Když Rusko v roce 1941 vstoupilo do války, začala být tato trasa používána pro válečné účely. Rusko a Spojené státy uzavřely smlouvu o poskytnutí válečného materiálu a služeb spojencům (tzv. lend-lease agreement). Díky této smlouvě mohly být americké bojové letouny přepraveny přes severozápadní Kanadu až do Fairbanks na Aljašce. Zde převzali letadla ruští piloti a přeletěli s nimi přes Sibiř až na frontové linie s nacistickým Německem.

Po překvapivém útoku Japonců na Pearl Harbour v prosinci 1941 se Američané začali obávat, že Aljaška a Aleutské ostrovy by se mohly stát dalším cílem japonského útoku. Bylo zapotřebí urychlit pohyb vojsk a zásobování aljašského pobřeží přes bezpečné vnitrozemí. V kanadském vnitrozemí se opět začalo horečně stavět. Přistávací dráhy na Severozápadní letecké trase byly upraveny tak, aby na nich mohly přistávat bombardéry. Na letištích vznikly hangáry, opravny, tankovací zařízení, osvětlení i kasárna pro ubytování obsluhy. V roce 1943 byla Severozápadní trasa dokončena a schopna obsloužit vojenská letadla bez omezení povětrnostními podmínkami. 

Výstavba Severozápadní etapové letecké trasy zároveň předurčila trasu aljašské silnice, protože bylo jasné, že silniční komunikace spojující letiště zajistí bezpečné zásobování mimo dosah japonského útoku. Letiště tedy poskytla ochranu při výstavbě silnice a ta zas na oplátku pomáhala při zásobování systému letišť.

Děkujeme firmě Tilak za podporu cesty na Yukon a Aljašku

Magda Pecoldová