Kněz a šejk. A. Musil (1868-1944)

V pátek 16. dubna byla za účasti prince Mansoura Bin Khalid A. F. Al-Saud, velvyslance Saudské Arábie, praneteře Aloise Musila MUDr. Jany Štelclové a dalších vzácných hostů a členů diplomatického sboru slavnostní vernisáží otevřena výstava Centrální katolické knihovny Kněz a šejk u příležitosti šedesátého výročí úmrtí katolického kněze Aloise Musila (+12. dubna 1944).

Připomínáme tak jednu z nejpozoruhodnějších českých osobností 20. století a zároveň aktualizujeme problematiku a průsečíky dialogu mezi křesťanstvím a islámem. Výstava byla podpořena Společností česko-arabskou a Muzeem ve Vyškově.

Profesor Karlovy univerzity a děkan vídeňské teologické fakulty prožil mnoho let osamoceně v poušti mezi beduínskými kmeny, mnohokrát na pokraji života a smrti, a stal se světově respektovaným odborníkem, jehož diplomatických schopností později využil i rakouský císař. Zájem o Blízký a Střední východ pramenil z biblických studií. Musila zajímalo, proč se zrodila tři velká monoteistická náboženství právě na pokraji arabské pouště. Lokalizoval přesně mnoho konkrétních biblických míst a událostí, pravděpodobně i skutečnou polohu hory Sinaj. Procestoval Egypt, Jordánsko, Palestinu, Sýrii, Severní Arábii, Mezopotámii a sebral obrovské množství etnografického, historického, biblického a zeměpisného materiálu. Na hřbetě velbloudů a koní najel pouští přes třicet ticíc kilometrů. Výsledky shrnul v padesáti originálních studiích a popularizačních knihách, v nichž minimálně citoval a většinou neměl potřebu polemizovat s vědci. Většinu pramenů si totiž osobně ověřil. Vytvořil také množství map a plánků, napsal více než tisíc odborných článků v češtině, němčině a angličtině. Kromě světových a klasických jazyků ovládal pětatřicet arabských nářečí.

Objevil mimo jiné pouštní zámek Amru z 8. stol. s figurálními islámskými malbami. Odborníci přitom tvrdili, že takové malby nemohou existovat, protože islámská tradice sunna nedovolovala v tomto období zobrazovat živé bytosti.

Podařilo se mu natolik získat důvěru beduínů, že se stal šejkem dvou znepřátelených arabských kmenů Beni Sachr a Ruála. Jako jeden z mála Evropanů dokonale pochopil život svobodných kočovníků.

Bohužel je spíše uznáván a ctěn ve světě než doma. Dvacáté století mu nepřálo, vždyť byl zastáncem monarchie, v diplomatických službách Rakouska-Uherska, osobním zpovědníkem císařovny Zity. Když se rozhodl vzdát se svého výsadního postavení na vídeňské univerzitě a přednášet na Karlově univerzitě musel čelit nechutným útokům českých "pseudovlastenců", např. poslance Srdínka ad. Za války ani po válce již nebylo možné, aby se veřejně hovořilo o vědci a katolickém knězi, orientalistovi a biblistovi, to neodpovídalo komunistické propagandě o náboženství jako "opiu lidstva" a jeho údajně negativnímu vztahu k vědě.

Alois Musil založil Orientální ústav AV, byl členem snad všech evropských vědeckých společností, v Americe bylo jeho úsilí oceněno Velkou zlatou medailí Americké geografické společnosti a Musilovo jméno bylo vytesáno do Dvorany slávy v New Yorku vedle Marca Pola, Livingstona a Amundsena.

Součástí výstavy jsou i fotografie z expedice Amra 1993, která se vypravila po Musilových stopách. Muzeum ve Vyškově, kde se nachází stálá expozice A. Musila, poskytlo mnoho rodinných archivních dokumentů.

Výstava je zdarma přístupná široké veřejnosti a potrvá od 17.4. do 4.6.2004, denně od 9 do 17 hod., v úterý a ve středu do 20 hod. v Centrální katolické knihovně, Thákurova 3, Praha 6.

Eva Novotná