McCarthy Road začíná u Copper River za městečkem Chitina a vede podél opuštěných železničních tratí až k řece Kennicott. Na celé délce zhruba 60 mil (96 km) stoupá z nadmořské výšky asi 150 m v Chitině do výšky 460 m v McCarthy.
Silnice je ve velmi špatném stavu, je často úzká, ale v létě ji dokážou projet
i vozidla bez předního náhonu. Za mokra je silnice často rozblácená a její krajnice
se rozpadají. Může se také stát, že její část vezme voda. Vezte s sebou
minimálně jednu rezervu a přiměřený zvedák, a pokud pneumatiky vašeho vozu nejsou
zrovna zánovní, mohou se vám hodit i dvě rezervy. My jsme tady zničili celkem tři
gumy. Na překonání vzdálenosti zhruba 60 mil potřebujete nejméně tři hodiny.
Silnice není moc dobře značená, milníky téměř nejsou vidět.
Kolem silnice není mnoho možností k táboření, silnice vede dosti neprostupným
terénem a hlavně ani není kde pořádně zaparkovat.
V oblasti McCarthy se dají strávit dva dny, ale také třeba dva týdny. Tábořit se
dá nejlépe a nejlevněji asi 1 km před řekou Kennicott, tam končí park. Na jeho
hranici stojí kiosek, kde rangeři poskytují informace a poblíž se dá tábořit. Je
tu řada primitivních tábořišť, k dispozici je pouze WC, ale zato se tu neplatí a
dá se tu dojet i autem. Další tábořiště jsou směrem k řece, ta však jsou
soukromá a za poplatek. Kromě toho můžete pobývat v ubytovacích zařízeních u
řeky na konci silnice, v osadách McCarthy nebo Kennicott. Během hlavní sezony se
doporučuje pobyt si zamluvit předem.
Silnice končí definitivně u řeky Kennicott. Zde jsou všechny pozemky soukromé, a
proto jsou parkoviště u řeky placená. K dispozici je tady WC, vodu lze nabrat z potoka
asi půl kilometru směrem nazpátek. Opět je tedy nejlepší obětovat pohodlí a nechat
auto u informačního kiosku (na území národního parku se za stání neplatí). Přes
řeku vedou dva mostky pro pěší a cykloturisty, které v r. 1995 nahradily lanovou
dráhu na ruční pohon.
V prostoru mezi informačním kioskem a řekou Kennicott se nabízejí lety vrtulníkem
za docela přijatelné ceny, v osadě McCarthy je také letiště.
Na druhé straně řeky jezdí přibližně v hodinových intervalech mikrobus (shuttle
bus), kterým se za mírný poplatek (pět dolarů!) můžete svézt až nahoru do
Kennicottu. Skoro to stojí zato, protože jinak šlapete pět dlouhých mil po otravné
štěrkové silničce, do kopce a s doprovodem mraků komárů.
V každém případě respektujte soukromé vlastnictví kolem všech silnic a
nevstupujte na pozemky.
McCarthy Road - popis.
1. Míle 0,1 Kempink s osmi místy, je zdarma. |
2. Míle 3,9 Vyhlídka na pohoří Chugach a řeku Chitina - vpravo. |
3. Míle 8,9 Zleva je přístup k trase vedoucí ke Strelna Lake (začíná půl míle odsud) - možnost
parkování. Kolem trasy je mnoho pozemků
soukromých. |
4. Míle 9,3 Odbočka vpravo vede k Silver Lake, kde je soukromý kempink. Majitel nabízí opravy pneumatik a jiné drobné opravy. |
5. Míle 10,9 Sculpin Lake neboli Nelson Lake. |
6. Míle 13,5 Odbočka vlevo vede k začátku tras Dixie Pass, Kotsina Trail a Nugget Creek Trail
(2,5 míle). Silnice prochází
soukromými pozemky, nevstupujte na ně. |
7. Míle 14,0 Přejezd potoka Strelna Creek. |
8. Míle 17,0 Kuskulana Bridge - most přes řeku Kuskulana je 74 m vysoký a 163 m dlouhý. Původní
železniční most byl postaven r. 1910,
v r. 1988 byl přestavěn. |
9. Míle 22,5 Hranice mezi národním parkem a národní rezervací. |
10. Míle 28,0 Přejíždí se řeka Gilahina. Nalevo stojí zbytky starého železničního mostu, který přestal sloužit v r. 1938. |
11. Míle 44,0 Řeka Lakina River. |
12. Míle 55,0 Willow Herb Mt. Depot - prodej map, pneuservis. |
13. Míle 59,0 Informační kiosek parku, WC, přimitivní
tábořiště - vlevo od silnice. |
14. Míle 60 Konec silnice u řeky Kennicott. |
Chitina.
Oblast kolem Chitiny bývala v době objevování Aljašky v minulém století
tradičním sezonním rybářským táborem místních indiánských obyvatel. Když se v
oblasti začalo těžit a byla vybudována železnice, vzniklo i dnešní městečko.
Rozkvět byl nejrychlejší v letech 1910-1911. V roce 1920 měla Chitina již 171
obyvatel. Celých dvacet sedm let se po trati převážela měděná ruda z Kennicottu do
Cordovy. Pak těžba skončila trať byla z větší části demontována a Chitina se
stala městem duchů. Nevymřela však docela, i když zde v roce 1960 žilo už jen 31
lidí. Po založení národního parku v roce 1980 byla vyasfaltována přístupová
Edgerton Highway, posíleny telefony a do města se začali vracet turisté. Z bývalého
domu J. Martina, manažera těžařské společnosti, se stala rangerská stanice.
Počet stálých obyvatel se pohybuje kolem 50.
V městečku najdete všechny základní služby: poštu, benzinku i obchod, který
sice zvenku vypadá dosti strašidelně, ale nabízí místním i turistům vše nezbytné
pro život v divočině.
V sezóně můžete u řeky pozorovat lov lososů.
U mostu přes Copper River je kempink (státní) s osmi místy.
Související články:
Národní
park Wrangell-St. Elias (Aljaška)
Nejbohatší
měděná ruda na světě - Wrangell, Aljaška
McCarthy
Road - Wrangell-St. Elias (Aljaška)
Nabesna
Road - Wrangell-St. Elias (Aljaška)
McCarthy Road -
mapa PDF
Nabesna Road
- mapa PDF Lumír Pecold |