Saba - Nizozemské Antily

Ostrov je vzdálen asi 45 km přímo na jih od ostrova Svatý Martin a dostanete se k němu buď malými loděmi nebo ještě menšími letadélky, tak asi pro 5 osob. Je možno si oba druhy přepravy objednat podle potřeby a není to o moc dražší. Saba (vyslovujte Sejba) je ostrovem velkých kontrastů. Letadlem při přeletu vypadá jako zelený ráj nebo jako balvan, usazený pevně na moři s velkým kopcem uprostřed, který většinou zakrývají deštivé mraky.

Přijedete li však lodí, narůstá výška tohoto "balvanu" neskutečně a temné stěny skal, často svisle rozeklaných a dost popraskaných, spadají z této výšky téměř svisle do moře, kde mizí v hlubinách. Nikde tu nejsou korálové útesy, které by chránily pobřeží či pláže. Tady totiž žádné normální pobřeží nebo náznak nějaké pláže vůbec není. Jen malý betonový plácek pro přistávání lodiček se natlačil k jedné stěně a na něm je bouda s půjčovnou zařízení pro potápění a někdy se tu sluní pár odvážných plavců. Fantastický život začíná totiž pod hladinou moře a je to prý jeden z nejlepších potápěčských terénů v celém Karibském moři. Tam dole při bezvadné viditelnosti je řada podmořských údolí, korálových jehlanů a hlavně jeskyní, to vše je obklopeno a zaplněno množstvím ryb všech druhů i barev, korálů a jiných živých tvorů, které suchozemec většinou vůbec nedovede pojmenovat.

Od betonového plácku v zálivu Fort stoupá jedinečné dílo: pěkně udržovaná silnička, šplhající se v mnoha zákrutech do výšky asi 350 m. Po obou stranách má ochranné kamenné zídky, zprava proti padání kamení ze svahů, zleva jako pojistku proti pádu vozidel do propastí. Nahoře potom začíná krajina malých zelených kopečků a zde leží hlavní "město" ostrova – Bottom, kde bydlí většina z asi 1100 obyvatel ostrova. Jsou to většinou potomci Irů a Skotů, což byli první přistěhovalci. Kamenné uličky pokračují i v městečku a za nimi se skrývají zahrádky a domky s červenými střechami. Mezi nimi je i několik dílniček; vyrábí se tu místní suvenýry, ale hlavně ostré kořeněné pití, podomácku pálené s příměsí rumu, a pak krajky všeho druhu. Turistů tu je málo. Kromě potápěčů sem jezdí jen ti, co hledají klid a zase jen klid, většinou tedy penzisté. Je tu také strmé schodiště od Ladder Bay, což je "Žebříkový záliv". Než v roce 1940 vybudovali silnici, muselo se všechno zboží, jídlo i třeba cement po těchto schodech vynést nahoru na zádech.

Silnička pak stoupá do vesnice Windwardside, což značí "Návětrná". Tady je i starobylé muzeum a opět pár krámků a dílniček. Odtud vedou kluzké schody, obrostlé divokým vínem a tropickými křovinami, až na Mount Scenery (Vyhlídková hora), což je nejvyšší místo ostrova (888 m). Ze vsi pokračuje cesta s velkým klesáním až na druhý konec ostrova, kde je letiště na zarovnaném malém útesu, pouze pro malá letadélka. Vzdušnou čarou to je z přístavu k letišti něco přes 3 km.

Svatý Martin
Saba
Svatý Eustatius
Tři severní hvězdy Nizozemských Antil

Miroslav Šnejdar
Zeměpisné sdružení