Asi největším, určitě největším zážitkem v Adelaide pro nás byla návštěva přírodního parku Clealand, kde mají návštěvníci možnost spatřit mnohá australská zvířata jako klokany, emu, dingo wombaty, ježury atd. Určitě největším lákadlem jsou ale koaly.
A právě zde máte možnost si za poplatek koalu pohladit, vzít do náručí
a nechat se s nim třeba vyfotit. To jsme si nemohli nechat ujít! Pro Renču to
byl nezapomenutelný zážitek, na který se celých 5000 km těšila. A i těch
10 km šlapání do pořádného kopce stálo za to.
Kromě parku se zvířaty
jsme navštívili ještě nádhernou botanickou zahradu a také největší
aboriginské muzeum na světě, které stojí právě v centru Adelaide. Byla tu
určitě zajímavá expozice o tomto v Austrálii původním a velmi zajímavém
národu.
V Adelaide jsme se také měli sejít s dánským cyklistou Nicolaiem, ale na
místo srazu jsme dorazili nechtěně se zpožděním a Nicolai už na nás bohužel
nečekal. Tak snad v Melbourne, jede totiž stejnou trasu.
Neplánovaně trávíme další tři noci v Adelaide navíc a to u Pavla
Kohouta, který je zde na stáži. Společně s ním vyrážíme na první koupání
k moři. Dosud totiž jsme se ještě nikde nekoupali, neboť moře bylo studené.
Tady je tomu podobně, moc teplé není. Renča zůstává na břehu a já lezu
do oceánu sám.
Hurá na Kangaroo Island
Tento ostrov plný původní fauny se nachází asi 100 km jižně od
Adelaide a lodí se k němu jede asi 2 hodiny. Do přístavu Wirrina nás doprovází
Pavel a pak už plujeme sami do hlavního města Kingscote. Teprve až na lodi
se dozvídáme, že téměř 85 % ostrova bylo evakuováno a je policejními zátarasy
zavřeno kvůli obrovským požárům.
Jsme rozčarováni, neboť zaměstnanci
lodní společnosti nám to řekli až po zaplacení lodních lístků a
nastoupení na palubu. Zároveň jsme strašně zklamáni, že asi nic neuvidíme.
Po připlutí zjišťujeme aktuální stav v infocentru a je to opravdu tak. Může
se jen do druhého přístavu Penneshaw, což je asi 60 km. Váháme, zda tam
jet a vidět aspoň tučňáky a nebo se vrátit hned na australskou pevninu.
Nakonec tučňáci vítězí. Pozorování těchto tvorů při setmění, když
se vrací z moře, stálo opravdu za to. Vracíme se zpět do Kingscote a tam se
dozvídáme, že byla otevřena další malá část ostrova, kde je jeden park
se zvířaty. A tak se jedeme podívat na klokany, medvídky koala, krokodýly,
papoušky, dravce a dokonce i possumy. Měli tam také wombata, toho jsem viděli
úplně poprvé.
Před odplutím pozorujeme ještě krmení pelikánů a potom už
nám nezbývá nic jiného než se vrátit na australskou pevninu. Ohně zuří
dále, zvětšují se a nedaří se je uhasit. Přijíždějí požárníci z
celé Austrálie, dokonce až z Tasmánie. Jsou to konvoje stovek vozů. Nepříjemný
pohled. Myslíme jen na ta všechna nádherná zvířátka, která se asi nepodaří
zachránit.
Další díly:
1. kapitola
2. kapitola
3. kapitola
4. kapitola
5. kapitola
6. kapitola
7. kapitola
8. kapitola
9. kapitola
10. kapitola
Martin Stiller www.cyklocestovani.cz |