Lída Puldová

Krásné a divoké hory po necelých pěti hodinách rychlé jízdy (z Prahy) nabízí mnoho pěkných výletů a hlavně výstup na nejvyšší horu celého pohoří - Hochgolling (2 862 m.n.m.). Pokud ale vaším cílem není jen "nahoru a dolů", doporučuji centrální trasu "Arnoweg" číslo 702, kterou potom můžete jít i týden, aniž byste museli sestoupit do údolí.

Před pár dny jsme se domluvili na kraťoučký výšlap za hranice všedního dne. Německé městečko Ramsau (u Berchtesgaden nad Salcburkem) je cca 6 hodin jízdy autem z Prahy, takže v pohodě dopoledne vyjíždíme, odpoledne parkujeme auto "pod kopcem" a jen s lehoučkými batohy šlapeme 4 hodiny k chalupě Watzmanhaus v 1900 m n.m. Někde tam nad námi je zatím skrytá naše ferrata.

V jižním Rakousku, ve Štýrsku, se skrývají jedny zvláštní lázně. Postavil je bláznivý architekt Hundertwasser (ano, kdo by neznal jeho "Hundertwasserův dům" ve Vídni!). Byl totiž jednou jeden zazobaný chlapík, Rogner se jmenoval. Měl ulitejch asi tak dvě miliardy na naše a nevěděl do čeho je vrazit a tak si vzpomněl na pana architekta a vymysleli lázeňský komplex pro tak přibližně tři tisíce lidí.

Tito velbloudům příbuzní přežvýkaví sudokopytníci Jižní Ameriky obývají ve velké míře vysočiny Kordiller v Chile, Peru a Bolívii, nejlépe se jim daří ve studených krajích nebo ve výškách okolo 4-5 tisíc m.n.m.. Jejich tělo je porostlé hustou vlnitou srstí. Na dlouhém a štíhlém krku je dozadu stlačená hlava s protáhlými boltci, velkýma očima a ostrým čenichem. Lama byla velmi důležitým zvířetem pro Andské kultury a pro obyvatele altiplána je důležitá i dnes.

Hlavní město nejsevernějšího chilského regionu Arica dělí zhruba deset hodin jízdy autobusem od města Calama. Odtud už je to blízko do Chuquicamata, povrchového lomu na měď, podílejícího se 17 procenty na celosvětové těžbě. Od roku 1976 je vlastníkem těžební společnosti národní organizace Codelco (Corporación del Cobre de Chile). Blízkost Chuqui, jak se dolu krátce říká, ovlivnila silně život Calamy; všude je pohyb, ruch, obchody plné zboží a lidí.

Slavná silnice panamericana, tvořící špejli, na které jsou napíchnuty oba dva americké kontinenty, končí v chilském městě Puerto Montt. Dále k jihu, do oblasti patagonských národních parků, se nepohodlně pokračuje džípem po šotolinové cestě Carretera Austral až do městečka Coyhaique, odkud se Andy musejí objíždět argentinskou stranou. Letecké společnosti jako Lan Chile anebo Nacional sice nabízejí z Puerta Montt každodenní spojení s oblastí Magalhaesova průlivu, ale zajímavější variantou je cesta po moři, podél chilských fjordů.

Chile je krásná a geograficky velmi rozdílná země. Díky tomu, že se táhne podél poledníku, tak nabízí velmi široká rozpětí krajinných celků. Nabízím vám zde pro orientaci dva základní itineráře nejdůležitějších míst.

Chilská vína, jak červené tinto, tak i bílé blanco, jsou bez nadsázky výborná a bývají srovnávána s nejlepšími světovými značkami.

Chile, ohraničená Pacifikem na západě a vysokým pohořím And na východě, se táhne v úzkém pásu od žluté pouště Atacama přes střední jezerní oblast se zasněženými sopkami až k ledovcové Patagonii. K jejímu území patří i množství ostrovů a ostrůvků, z nichž nejproslulejší jsou Ohňová země, Velikonoční ostrov, Ostrovy Juana Fernándeze (na jednom z nich žil po určitou dobu Alexander Selkirk, předchůdce Robinsona Crusoa) a ostrov Hannover, kde se podle fantazie Julese Verna odehrál děj románu "Dva roky prázdnin". Faktem je, že kdyby si slavný spisovatel tenkrát dal práci a pustý a studený ostrov navštívil, nikdy by na něj ubohé chlapce neposlal.

V celé Chile se jednotně mluví španělštinou a ostatní řeči jsou, obecně řečeno, pomíjeny. Vždyť proč se také učit ostatní jazyky, když celý obrovitý kontinent Jižní Ameriky (s výjimkou Brazílie, Guayán a Surinamu) mluví španělsky? A tak se stane, že i ve velkých cestovních kancelářích či u zastoupení leteckých společností se najde opravdu málokdo, kdo by znal angličtinu.

Nejrozšířenější a nejvyhledávanější turistickou aktivitou v Nepálu je trekking. Déletrvající pěší výlet do Himálaje po více či méně zřetelných horských pěšinách nabízí seznámení s místní kulturou, sportovní výkon i trekařský cíl.

Úzké tmavé uličky se kroutí a proplétají jako klubka hadů, na každém rohu se nabízí jiný pohled - tu schoulená postava na zemi v šedivých hadrech, tu výhružně trčící rohy černého buvola či malý krámek rozprostřený na pytli od cementu. Všichni jsou zakleti do hlubokého spánku, zapomněli na hlad, starosti a bídu, vzbudí je až ranní ruch a shon. Ubohé dláždění, zvyklé pouze na nohy bosých rikšů, zní ozvěnou našich bot. Spěcháme, abychom shlédli obřad pro Indy nejposvátnější - obřad očisty u svaté Gangy.

Nad naším nápadem jet autobusem z ekvádorského Quita přes Kolumbii do venezuelského Caracasu (tj. vzdálenost Moskva - Paříž) vrtí každý hlavou.

V cípu Venezuely, v oblasti nazývané Guyanská vysočina, se rozkládá pustá říše ticha, které kralují mohutné stolové hory. Oblast okouzlila spisovatele A. C. Doyleho natolik, že ji ve své fantazii zabydlil prehistorickými zvířaty a napsal o ní knihu "Ztracený svět".

Železnice po indicku Se sítí přesahující 60 000 kilometrů a denní přepravou pasažérů okolo 11 miliónů vlastní Indie jeden z největších železničních systémů na světě. V této obrovské pavučině se pohybují dlouhé osobní vlaky, pospojované ze spousty vagónů lepší či horší úrovně.

Na Srí Lance víno neroste na vinicích, nýbrž se pro něj musí šplhat po kokosových palmách nahoru ke slunci, do nebeské kuchyně. Velmi rozšířený nápoj toddy (anglická zkomolenina sanskrtského slova tádí) stejně jako u nás přináší smích a veselost, jeho příprava se ale velmi liší.

Na jihozápadním pobřeží Srí Lanky mezi městy Unawatuna a Weligama se až do dnešních dob udržel zajímavý zvyk - rybaření na vysokých kůlech.