Jan Bína
Zeměpisné sdružení

Třístoličník (Dreisesselberg) je známá hora hraničního hřbetu Šumavy s mohutnou izolovanou skálou typu tor na vrcholu. Skála je již na území Německa, takže zatímco Dreisesselberg má 1333 m n. m., náš Třístoličník dosahuje 1302 m (v některých mapách 1311 m). Zato ale česká hranice tvoří ostrou špici k úpatí skály a protíná přístupovou cestu k německé horské chatě silničkou z bavorské strany.

Nedávné opětné zpřístupnění Světelského oltáře v adamovském kostele sv. Barbory po více než rok trvajících restaurátorských pracích obrátilo možná pozornost mnohých k tomuto nevelkému, zhruba pětitisícovému městu. A pokud jsou v řadách zainteresované veřejnosti profesní i "koníčkoví" zeměpisci, obzvláště zeměpisci sídelní, nemohou si opakovaně nepovšimnout unikátních geografických rysů Adamova a okolí, ve srovnání s jinými českými, moravskými a slezskými městy zcela specifických.

Úředním jazykem Tanzanie je svahilština, která má množství přejatých slov z arabštiny. Nejstarším důkazem arabského muslimského vlivu na oblast dnešní Tanzanie je mešita v Shanga na ostrově Patta, která prokazatelně existovala již v roce 830. Ibn Battúta napsal o své cestě do východní Afriky v roce 1332, že se tam cítil jako doma.

Právě před rokem oznámila australsko-americká výprava nález desítek dosud neznámých druhů živočichů a rostlin na severozápadě ostrova Nová Guinea, v pohoří Foja, kam dosud zjevně lidská noha nevkročila.

V roce 1993 se mezi federace (spolkové státy) světa zařadila i Belgie. A zařadila se svérázně.

Zadíváme-li se z nějakého vyhlídkového bodu v Brně (třeba ze Špilberku) k severu, nemůže naší pozornosti ujít nápadná, dosti souměrná vyvýšenina zvedající se z lesů ve vzdálenosti asi 10 kilometrů od středu města. Tak se nám jeví příčný profil jižního okraje hřbetu Babího lomu. Hřbet se táhne v délce 2 kilometrů od jihu k severu, kde vrcholí kótou 562 m n. m., tzv. severním vrcholem Babího lomu. Ten je však mnohem méně známý než jižní vrchol (526 m), dominující právě pohledu z Brna a od roku 1959 dotvořený elegantní stavbou rozhledny. Byla to jediná rozhledna, postavená v našich zemích po druhé světové válce až do osmdesátých let. Z rozhledny je vynikající výhled na prostor Brna, bezprostředně na severní lesnaté okolí města s monumentálním vranovským poutním kostelem. Přehlédneme však i velký kus jižní Moravy až k Pavlovským vrchům a Ždánickému lesu, a samozřejmě i přilehlé části Českomoravské a Drahanské vrchoviny.

Mystérium pohoří Flinders Ranges se odráží v bohatství legend domorodců kmene Adnyamathanha ("lidé z kopců"), jejichž životy jsou s pohořím úzce spjaty.

Až do roku 1642 Evropané Nový Zéland neznali. Tehdy objevil jižní část ostrova holandský mořeplavec Abel Tasman, který také jako první obeplul Austrálii. Kontak s bojovně vypadajícími a naladěnými domorodci - Maory - nebyl jednoduchý.

V geografii cestovního ruchu (dále též CR) má klíčové místo studium předpokladů (podmínek, zdrojů), které tento významný fenomén moderní doby umožňují a formují. Hlavní polohy reprezentují (1) územní a (2) společenské předpoklady cestovního ruchu. Jako územní (lokalizační) předpoklady CR, které jsou předmětem zájmu tohoto příspěvku, se označují činitelé resp. soubory činitelů, vystupující jako důvod návštěvy určitého území v rámci systému cestovního ruchu. Je tu tedy vazba na příjezdový cestovní ruch (tj. aktivní, jde-li o zahraniční rozměr) a kritérium je svou orientací na diferenciaci prostoru výslovně geografické.

Není v naší zemi příliš krajin, které si ustály označení hory, i když jejich výšková úroveň má ke skutečné hornatině daleko. Nemám ted’ na mysli horu jako jednotlivý úvar typu např. Kunětické hory u Pardubic. Tam spíš rozhoduje relativní výška, takže zmíněná "hora" má jen 307 m n. m., ale vyniká nad polabskými nížinami; ve skupině 400-500 m n. m. bychom našli takových samostatných "hor" u nás desítky. Avšak "pořádné" hory ve smyslu pohoří mají minimálně 1000 metrů nadmořské výšky (Krušné, Jizerské, Orlické, Rychlebské, Novohradské). Pak je skupina hor "méně řádných", které se tisícovce alespoň blíží (Doupovské - 934 m, Vraní a Javoří - po 881 m, Slepičí - 870 m). I to už lze sotva říci o horách jen "sedmistovkových". Z obecně známých sem patří Lužické hory (793 m; v povědomí ale jakoby stále doznívá, že k nim patříval tisícimetrový Ještěd), méně známé jsou Jestřebí hory (742 m) a téměř neznámé jsou hory Arnolecké (706 m). Arnolecké hory jsou tedy, pokud je mi známo, českými horami nejnižšími.

Cestování i po veskrze známé zemi může, jak známo, přinášet mnoho nových poznatků. Jsou obvykle jiného typu než klasicky turistické. Lze třeba více nahlédnout do života místních lidí, lze odhalovat skryté historické souvislosti vývoje regionu, ale též lze více porozumět obrazu zemského povrchu. A právě tímto aspektem se zabývá následující článek.

Tento článek navazuje na předešlý příspěvek, který se zabýval zhodnocením našich nových krajů ve srovnání s územněsprávním uspořádáním ostatních států střední Evropy. Nyní se podívejme na to, jaký existuje vztah mezi regionálním členěním a odstupňovanou "přirozenou" centralitou měst v Česku, Slovensku, Německu, Polsku, Rakousku, Maďarsku a Švýcarsku.

Burgundsko (Bourgogne) je významným francouzským regionem, jedním z nejznámějších i daleko mimo francouzské hranice. Zajisté k tomu i přispěla skutečnost, že je již po staletí takřka synonymem ušlechtilého, zejména červeného vína.

Podzimními volbami roku 2000 se Česká republika zařadila mezi naprostou většinu evropských států, v nichž existují samosprávné regiony. Pokud jde o naše okolí, tj. o rámec střední Evropy, tam všude je existence samosprávných celků regionálního měřítka samozřejmostí a regionalismus je tu tradičně velmi živý a aktivní. Tři středoevropské státy (v historickém pořadí Švýcarsko, Německo, Rakousko) dokonce založily na federativně (spolkově) pojatém regionalismu podstatnou část svých ústavních principů. Podívejme se konkrétněji, do jakého sousedství ČR se svými novými kraji vstupuje.

Důstojník gardy Velké a generální rady vztyčuje na balkóně obráceném k náměstí bílomodrou vlajku se znakem se třemi věžemi ozdobenými pštrosími péry, s korunou jako symbolem svrchovanosti a se stuhou s nápisem LIBERTAS. Zní starobylá a českému uchu trochu nezvyklá melodie státní hymny.

Územní spor mezi Japonskem a Ruskem o jižní část Kurilského souostroví se táhne léta a brání uzavření oficiální mírové smlouvy mezi oběma státy.