Jak vznikaly názvy světadílů

Naše matička Země má sedm světadílů, tušíte odkud se vzaly jejich názvy?

Mapa světadílů: Asie, Evropa, Afrika, Severní Amerika, Jižní Amerika, Austrálie a Oceánie, Antarktida

Světadíly jsou: Asie (největší), Evropa (náš), Afrika (nejteplejší), Severní Amerika, Jižní Amerika, Austrálie a Oceánie (nejmenší), Antarktida (nejstudenější) - tedy 7. Kontinenty jsou: Euroasie, Afrika, Amerika (nejprotáhlejší), Austrálie a Oceánie, Antarktida - tedy 5.

Název EVROPA je starý téměř čtyři tisíce let. Byl používán již v semitských nápisech z 2. tisíciletí před naším letopočtem. Vznikl z akkadského "ereb" nebo "irib" - večerní soumrak. Představoval západ Slunce, tedy území, kde zapadá Slunce. Později přejali tento název Řekové, kteří jím pojmenovali dceru asyrského krále. Krásnou Európu unesl zamilovaný vládce bohů Zeus na Krétu.

Název ASIE je odvozen od asyrského slova "asu" (jasný, světlý). Toto slovo označovalo východ Slunce. Pro pozorovatele v jihozápadní Asii představovala tato rozsáhlá území země ležící na východě, kde Slunce vycházelo a byl již bílý den, když na západ odtud - v Evropě - byla ještě temná noc. Homér, Hérodot a další řečtí autoři tímto jménem označovali jen část dnešní Malé Asie. V řecké mytologii figurovala Asie jako dcera titána Ókeana.

Název AFRIKA je pozdějšího původu. Jménem Africa byla roku 146 př. n. l. nazvána řecká provincie vytvořená na území ovládaném dříve Kartágem. Jméno světadílu je odvozeno z názvu berberského kmene "Afrigii" nebo "Afridi" na území dnešního Tuniska. Toto pojmenování znamenalo "člověk z druhé strany".

Kontinent AMERIKA ležící na západní polokouli objevil pro Evropu roku 1492 italský mořeplavec Kryštof Kolumbus. Mylně se domníval, že je součástí Asie (proto pojmenoval současný Karibik jako Západní Indie). Jméno dostal tento kontinent omylem po jiném italském mořeplavci Amerigo Vespuccim (1451-1512). Ten poznal tuto část naší planety při svých cestách v letech 1497-98 a 1499-1502. Florenťan ve španělských službách dal roku 1504 jižní části kontinentu latinské jméno "Mundus Novus" /Nový svět/. Současné pojmenování mu dal německý kosmograf Martin Waldseemüller roku 1507. Ten vyšel z Vespucciho křestního jména (latinsky Emericus) a z přípony -ica podle již známého pojmenování Africa. Od roku 1538 se pojmenování America stalo běžným označením pro celý kontinent (poprvé bylo uvedeno na Mercatorově mapě).

Jméno AUSTRÁLIE podle jednoho zdroje pochází z latinského adjektivu "Australis" - jižní. Představy o "neznámé jižní zemi" (latinsky: Terra Australis inkognita) kdesi v jižní části Indického oceánu se udržovaly v evropských zeměpisných představách od Ptolemaia až do počátků novověku. Holandský mořeplavec Abel Tasman nazval v 17. stol. dnešní Austrálii Novým Holandskem.

Dnešní název Austrálie poprvé v literatuře uvedl francouzský historik Ch. Debrosses roku 1756, ale jeho všeobecné rozšíření se datuje až od vydání spisu "Voyage to the Terra Australia" (roku 1814) anglickým spisovatelem Matthewem Flindersem, který nejen přesně popsal podobu tohoto kontinentu, ale zároveň pro něj navrhl i staronový název "Jižní země" (zkracovaný na Australia). Za samostatný díl světa Austrálii poprvé označil již Johann R. Forster na základě poznatků, které získal jako účastník Cookovy výzkumné expedice v letech 1772-1775.

Jiný pramen uvádí, že první mořeplavci objevili novou zemi na jihu a odtud pochází její latinský název Terra Australis.

Ekvidistantní válcová projekce

Název ARKTIDA je vytvořen z řeckého slova "Arktos" - medvěd - podle toho, že Arktida leží pod souhvězdím Velkého medvěda.

Jméno ANTARKTIDA je uměle vytvořeno z řeckého "Anti" - proti a "Arktis". Dohromady tedy proti Arktidě, naproti severu. Antarktidu poprvé spatřil James Cook roku 1770.

Země z Apolla 17

Jan Hájek
Zeměpisné sdružení