Věže na Kavkaze

Strohé a nepřístupné kamenné věže rozseté po úbočích celého Kavkazu poutaly na sebe pozornost cestovatelů i vědců odedávna. Zapomenutá údolí Severní Osetie, Chevsuretie, Dagestánu či Svanetie skrývají stovky věží a směle by mohla být předlohou pro ono anglické přísloví: "Můj dům – můj hrad".

Po dlouhou dobu převládalo přesvědčení, že kavkazské věže pocházejí ze středověku. Pramenilo především z toho, že nejstarší z nich nebyly vybudovány dříve než ve 14. století. Mohly se ovšem objevit na místě starších staveb, které bylo třeba obnovit. Kam až tedy sahá jejich historie?

Odpověď na tuto otázku by možná mohla poskytnout svědectví starověkých autorů, kteří hojně zaznamenali výskyt věžových staveb na tehdejší "barbarské" periférii antického světa.

Hekataios Milétský, žijící před dvaceti šesti stoletími, se zmiňuje o národě Mossyniků, žijícím na Kavkaze a budujícím dřevěné věže. Rovněž Xenofon žijící kolem roku 400 př. n. l. vypočítává řadu věžových obydlí, s nimiž se setkal na Kavkaze. Obývaly je podle něj bojovné národy Kolchů a Mossyniků. I v "Zeměpise", vzniklém v Řecku v roce 90 před n. l., jsou zmínky o obyvatelích vysokých věží na Kavkaze. Tento "Zeměpis" pravděpodobně sloužil jako školní učebnice, a tak lze s trochou nadsázky říci, že existence věžových obydlí na Kavkaze byla již pro antický svět běžným čítankovým faktem. I řada dalších autorů neopominula popsat věžové stavby na Kavkaze, a je tedy pravděpodobné, že zde existují již dva a půl tisíce let.

Průvodce Kavkazem

Lumír Pecold