Kamenné koule byly poprvé objeveny v Kostarice v deltě řeky Diquís. A byla z toho senzace. Později byly podobné koule nalezeny v Mexiku, pak také v Austrálii na Novém Zélandě a jiných místech Země. Jedno z největších nalezišť se nachází také v Evropě, a to na česko-slovenském pomezí.
Moravskoslezské Beskydy jsou krajem oblých vrchů, lesů a chalup roztroušených po
úbočích hor. Lidé tu žijí tak dlouho, že jen málokoho by napadlo, že tu ještě
může být něco tajemného a neprozkoumaného. Nejinak je tomu u záhady výskytu
kamenných koulí.
Jiří Matějka o tomto nevšedním přírodním úkazu říká:"První
kamenné koule byly nalezeny ve čtyřicátých letech na Kostarice, kdy se americká
firma rozhodla založit banánové plantáže a vykácela kus pralesa přímo v údolí
Diquís na Kostarice a při té příležitosti objevili velké kamenné koule. Ty měly v
průměru jeden, dva až tři metry."
Jiří Matějka je v oboru "kamenných koulí" něco jako "soukromý
badatel". Vypráví o tom, kde všude se kamenné koule nacházejí a jak byla jejich
existence vysvětlována. Velmi dobře zná lokality na česko-slovenském pomezí a řadu
let mapuje vše, co se kolem "kamenných koulí" děje.
"Ta první teorie je taková, že vznikly z lávy, že žhavá láva se kutálela
po svahu a že vznikly z toho koule. Ovšem vznikly z toho dokonalé koule a to vypadá,
že to tento způsob nebude.
Další místo, kde se koule z kamene našly bylo Mexiko. Tam se vydala expedice
National Geographic v roce 1968, do pohoří Siera Ameca, kde se našly stovky koulí,
seřazených do geometrických řad.
No a nejzajímavější věc je ta, že se na území České a Slovenské republiky
našlo poměrně nedávno velké množství kamenných koulí o kterých vlastně svět
ani neví.
Začalo to vlastně v lokalitě Megoňky, což je vlastně 20 km od Čadce. Je tam
starý lom, kde při odstřelu začaly doslova vapadávat kamenné koule ze stěny.
Místní hovoří, že i pětimetrové koule po odstřelu trčely ze stěny. Samozřejmě
to bylo v 80 letech a museli je odstřelit, potom se činnost zastavila a do dneška jsou
tam kamenné koule. Největší z nich má 3 m v průměru a kolem se nachází spousty
dalších kamenných koulí do dneška. Z nich mají některé opravdu naprosto dokonalý
tvar a povrchovou úpravu jako když fajnová štuková omítka."
Pravděpodobně nejjednodušeji lze najít kamennou kouli umístěnou v Klokočově u
kříže stojícího na odbočce směrem na Vrch Predmier. Hned přes cestu je druhá
kamenná koule, zčásti zasypaná a poněkud schovaná v trávě. V okolí Klokočova
jsou hned dvě místa, kde se kamenné koule nacházejí. Chráněným přírodním
výtvorem byl vyhlášen odkryv lomu Kornica a kulovitou odlučností horniny je známa
také mohutná skalní hrana zvaná Klokočovské skálie. Skalisko se dá snadno najít,
jen těsně ho míjí modrá turistická značka směřující k česko-slovenské hranici
a dál směrem na Malý Polom.
Snadno se dá najít také kulovitý balvan u kostela ve vesnici Vidče nedaleko
Rožnova pod Radhoštěm. Kulovité balvany přitahují lidi svým tvarem a jako dekorace
je najdete i leckde na zahrádce. Místní lomy, kde se podobné koule nacházely, jsou
dnes ale ve Vidče zarostlé křovím, travou a zavážejí se hlínou a stavebním
odpadem. Najít tady další kamenné koule je tedy velmi nesnadné.
"Další nálezy byly udělané nedaleko Brna. To jsou Olšany, a tam je
velký kamenolom, kde se těží vlastně hornina nejtvrdšího stupně, která se
používá pod kolejové pražce. A právě v tom lomu při odstřelech už několik let
vlastně začaly vypadávat koule přímo ze stěny. Tady ty koule mají rozměr do 80 cm,
víc ne. Je jich neuvěřitelné množství a jsou opravdu dokonale kulaté a zajímavé
je to, že se nacházejí pouze na dvou místech toho lomu. Jsou to dvě určitá místa a
nikde jinde, čili v momentě kdy se obnoví těžba v tom lomu, která je dneska
zastavená, opět v tomto místě najdou kamenné koule.
Když tak jezdím po takovýchto lokalitách používám samozřejmě satelitní
navigační přístroj GPS a zjistil jsem potom doma, že lokalita Megoňky/Klokočov - to
patří k sobě, Vidče a Olšany v podstatě leží na jedné přímce. Jaký to má
důvod netuším, nicméně tato přímka je lehce ověřitelná a je tam a vede napříč
geologickými zlomy.
Závěrem co k tomu říct. Jak mohly vzniknout? Geologové říkají, že to je
přirozený přírodní proces takzvaná kulovitá odlučnost hornin, američtí vědci
říkají, že to vzniklo pomocí lávového procesu krystalizací skelného vlákna, až
z toho vznikla koule. Kdo má pravdu jako netuším.
Asi výstižně to řekla RNDr. Bizubová z katedry fyzickej geografie a geologie v
Bratislavě, že vznik tohto fenoménu nie je zatiaľ spoľahlivo vysvetlený a preto je
okolo veľa špekulácií," uzavřel s potutelným úsměvem náš rozhovor pan
Matějka.
Lumír Pecold |