Hlavní stránka

Kamenné koule

(17.03.2004)

Kamenné koule byly poprvé objeveny v Kostarice v deltě řeky Diquís. A byla z toho senzace. Později byly podobné koule nalezeny v Mexiku, pak také v Austrálii na Novém Zélandě a jiných místech Země. Jedno z největších nalezišť se nachází také v Evropě, a to na česko-slovenském pomezí.

Moravskoslezské Beskydy jsou krajem oblých vrchů, lesů a chalup roztroušených po úbočích hor. Lidé tu žijí tak dlouho, že jen málokoho by napadlo, že tu ještě může být něco tajemného a neprozkoumaného. Nejinak je tomu u záhady výskytu kamenných koulí.

Jiří Matějka o tomto nevšedním přírodním úkazu říká:"První kamenné koule byly nalezeny ve čtyřicátých letech na Kostarice, kdy se americká firma rozhodla založit banánové plantáže a vykácela kus pralesa přímo v údolí Diquís na Kostarice a při té příležitosti objevili velké kamenné koule. Ty měly v průměru jeden, dva až tři metry."

Jiří Matějka je v oboru "kamenných koulí" něco jako "soukromý badatel". Vypráví o tom, kde všude se kamenné koule nacházejí a jak byla jejich existence vysvětlována. Velmi dobře zná lokality na česko-slovenském pomezí a řadu let mapuje vše, co se kolem "kamenných koulí" děje.

"Ta první teorie je taková, že vznikly z lávy, že žhavá láva se kutálela po svahu a že vznikly z toho koule. Ovšem vznikly z toho dokonalé koule a to vypadá, že to tento způsob nebude.

Další místo, kde se koule z kamene našly bylo Mexiko. Tam se vydala expedice National Geographic v roce 1968, do pohoří Siera Ameca, kde se našly stovky koulí, seřazených do geometrických řad.

No a nejzajímavější věc je ta, že se na území České a Slovenské republiky našlo poměrně nedávno velké množství kamenných koulí o kterých vlastně svět ani neví.

 Lom v Megoňkách.

Začalo to vlastně v lokalitě Megoňky, což je vlastně 20 km od Čadce. Je tam starý lom, kde při odstřelu začaly doslova vapadávat kamenné koule ze stěny. Místní hovoří, že i pětimetrové koule po odstřelu trčely ze stěny. Samozřejmě to bylo v 80 letech a museli je odstřelit, potom se činnost zastavila a do dneška jsou tam kamenné koule. Největší z nich má 3 m v průměru a kolem se nachází spousty dalších kamenných koulí do dneška. Z nich mají některé opravdu naprosto dokonalý tvar a povrchovou úpravu jako když fajnová štuková omítka."

Klokočov.

Pravděpodobně nejjednodušeji lze najít kamennou kouli umístěnou v Klokočově u kříže stojícího na odbočce směrem na Vrch Predmier. Hned přes cestu je druhá kamenná koule, zčásti zasypaná a poněkud schovaná v trávě. V okolí Klokočova jsou hned dvě místa, kde se kamenné koule nacházejí. Chráněným přírodním výtvorem byl vyhlášen odkryv lomu Kornica a kulovitou odlučností horniny je známa také mohutná skalní hrana zvaná Klokočovské skálie. Skalisko se dá snadno najít, jen těsně ho míjí modrá turistická značka směřující k česko-slovenské hranici a dál směrem na Malý Polom.

Vidče - kulovitý balvan u kostela.

Snadno se dá najít také kulovitý balvan u kostela ve vesnici Vidče nedaleko Rožnova pod Radhoštěm. Kulovité balvany přitahují lidi svým tvarem a jako dekorace je najdete i leckde na zahrádce. Místní lomy, kde se podobné koule nacházely, jsou dnes ale ve Vidče zarostlé křovím, travou a zavážejí se hlínou a stavebním odpadem. Najít tady další kamenné koule je tedy velmi nesnadné.

"Další nálezy byly udělané nedaleko Brna. To jsou Olšany, a tam je velký kamenolom, kde se těží vlastně hornina nejtvrdšího stupně, která se používá pod kolejové pražce. A právě v tom lomu při odstřelech už několik let vlastně začaly vypadávat koule přímo ze stěny. Tady ty koule mají rozměr do 80 cm, víc ne. Je jich neuvěřitelné množství a jsou opravdu dokonale kulaté a zajímavé je to, že se nacházejí pouze na dvou místech toho lomu. Jsou to dvě určitá místa a nikde jinde, čili v momentě kdy se obnoví těžba v tom lomu, která je dneska zastavená, opět v tomto místě najdou kamenné koule.

Když tak jezdím po takovýchto lokalitách používám samozřejmě satelitní navigační přístroj GPS a zjistil jsem potom doma, že lokalita Megoňky/Klokočov - to patří k sobě, Vidče a Olšany v podstatě leží na jedné přímce. Jaký to má důvod netuším, nicméně tato přímka je lehce ověřitelná a je tam a vede napříč geologickými zlomy.

Závěrem co k tomu říct. Jak mohly vzniknout? Geologové říkají, že to je přirozený přírodní proces takzvaná kulovitá odlučnost hornin, američtí vědci říkají, že to vzniklo pomocí lávového procesu krystalizací skelného vlákna, až z toho vznikla koule. Kdo má pravdu jako netuším.

Asi výstižně to řekla RNDr. Bizubová z katedry fyzickej geografie a geologie v Bratislavě, že vznik tohto fenoménu nie je zatiaľ spoľahlivo vysvetlený a preto je okolo veľa špekulácií," uzavřel s potutelným úsměvem náš rozhovor pan Matějka.


 

Lumír Pecold

Další články z tohoto státu Další články tohoto autora

 
 DatumAutorPředmět
21:52 17.04.Jiří matějka Koule - WM magazín 
14:23 23.05.Miroslav Provod Kamenné koule 
21:54 01.08.alien Klasickej žvást  
Aktivity
Geooblasti
UNESCO
Fotobanka
Průvodce
Ingema-TV
Počasí
Rešerše
iZone
Foto scan

Alpy
Altaj
Kavkaz

Kurzy Potřebujete zjistit kurz exotické měny? Toto tlačítko vám s tím pomůže.
 
Ockovani Chystáte se do exotické země? Zjistěte si zde, zda byste se neměli nechat naočkovat!
 
RoutePlanner Jedete na dovolenou autem? Nechte si navrhnout nejlepší cestu!
 
Letiste Musíte nebo chcete letět letadlem? Pak se vám třeba budou hodit tyto informace!
 
Autori Zajímá vás kdo píše články na Ingemě? Představení alespoň některých autorů najdete zde.

 

Na našem serveru funguje elektronický obchod, takže máte možnost nakupovat fotografie z fotobanky online. Bližší informace naleznete zde.
 


1999-2019©Ppress
veškeré texty, fotografie, obrázky, mapy apod. jsou chráněny autorskými právy jednotlivých autorů a vydavatelství Ppress.
Je výslovně zakázáno jejich jakékoli šíření, publikování či dokonce prodej za úplatu.
Info: Ppress