Norimberk

Norimberk (Nürnberg) je druhým největším bavorským městem, střediskem Středních Franků s půl milionem obyvatel. Město se rozkládá na obou březích řeky Pegnitz v nadmořské výšce 310 m n. m. Rozloha města dosahuje 250 kilometrů čtverečných.

První zmínky o Norimberku pocházejí z poloviny 11. století, kdy zde byl hrad a kupecká osada, která kolem roku 1219 získala od Bedřicha II. městská práva. V letech 1219-1806 bylo město svobodným říšským městem. Již za vlády Jindřicha III. získal Norimberk celní a mincovní práva.

Český král Karel IV. odtud nastoupil v září 1354 svojí císařskou korunovační cestu do Říma. Na sněmu v lednu 1356 vyhlásil v Norimberku Zlatou bulou říšskou ústavu, která platila až do roku 1806. Karlův syn, český král Václav IV., se ve městě roku 1361 narodil a jako devítiletý byl oddán s Johankou Bavorskou.

Dalším důležitým mezníkem pro rozvoj města byl rok 1427, kdy zdejší purkrabí Bedřich VI. získal markrabství braniborské a zdejší hrad prodal správcům města. V 15.-16. století prožíval Norimberk období politického, hospodářského a kulturního rozvoje a stal se největším německým městem. V tomto období ve městě žili a působili sochaři a malíři jako např. Michael Wohlgemuth a jeho nejslavnější žák Albrecht Dürer. Norimberský Martin Behaim zde vytvořil nejstarší zachovalý glóbus, zámečník Peter Henlein vyrobil první kapesní hodinky (norimberské vejce). Město bylo střediskem "mistrů pěvců", jejichž umění inspirovalo skladatele Richarda Wagnera k napsání slavné opery Mistři pěvci norimberští; básníků, z nichž byl nejznámějším Hans Sachs (člen norimberského ševcovského cechu a jeden ze zdejších mistrů pěvců). O významu města svědčí, že zde v letech 1424-1796 byly uloženy císařské insignie. V roce 1493 ve městě vyšla Schedelova Světová kronika, v ní bylo nejstarší vyobrazení české Prahy, v roce 1546 vyšla kniha O rybnících a rybách, které v nich žijí od plzeňského rodáka Jana Dubraviuse (Jan Skála z Doubravky a Hradiště), roku 1658 zde vyšlo první vydání Komenského Světa v obrazech.

Následující období charakterizovala stagnace, město během třicetileté války ztratilo většinu dosavadních obchodních kontaktů. Význam města tak postupně upadal až do roku 1806, kdy bylo připojeno k Bavorsku. Období raného kapitalismu oživilo život města. Roku 1835 byla z Norimberku vybudována první železniční trať na německém území. Vedla sice jen do 8 kilometrů vzdáleného Fürthu, ale současně s její výstavbou docházelo k mohutné industrializaci, jejíž charakter si město zachovalo do dnešních dní. Jde o průmysl elektrotechnický, strojírenský a kovozpracující, potravinářský (zejména výroba lahůdek a perníku), kožedělný, optický a tradiční je výroba hraček. Z modernějších odvětví lze jmenovat výrobu měřících přístrojů, kancelářské a výpočetní techniky i průmysl chemický se zaměřením na zpracování plastických hmot.

Velmi smutně se Norimberk zapsal do historie v období mezi dvěma světovými válkami, kdy se stal jedním z nástupišť německého fašismu. V letech 1933-38 byl dějištěm sjezdů NSDAP, v září roku 1935 zde byly přijaty rasistické tzv. "norimberské zákony", na jejichž základě bylo v průběhu II. světové války vyvražděno 6 milionů Židů.

Během II. světové války bylo město cílem mnoha náletů (dunění bomb a rudá záře na obloze z požárů byla slyšitelná a pozorovatelná až ve 170 kilometrů vzdálené Plzni), 80 % městské zástavby bylo zcela zničeno. Od 14. listopadu 1945 do 1. října 1946 zde zasedal Mezinárodní vojenský tribunál, který soudil nacistické válečné zločince v tzv. "Norimberském procesu". Po válce v padesátých letech bylo historické centrum města podle dobových fotografií obnoveno.

Na počátku 21. století je město opět významným centrem vzdělanosti (řada středních škol, Univerzita), místem konání mezinárodních hračkářských veletrhů a velmi navštěvovány jsou tradiční vánoční trhy, které se konají každoročně v prosinci na Hauptmarktu i v okolních ulicích.

Pro prohlídku města je po zaparkování poblíž hlavního nádraží či divadla jižně od centra historických hradeb města nejlepší projít po "královské cestě" směrem ke hradu. Hned u Královské brány (Königstor) se nachází norimberský řemeslnický dvůr. Po desítkách metrů přijdete na náměstí Hallplatz k Mýtnici (Mauthalle) - bývalé sýpce, kterou postavil v letech 1498-1502 tehdejší městský stavitel Hans Beheim. Později sloužila jedna z největších staveb norimberského historického jádra jako říšská městská celnice (od roku 1572). Během II. světové války byla zničena, zrekonstruována byla v letech 1951-53. V současnosti budova slouží jako obchodní středisko a jsou v ní i úřady, ve sklepních prostorách je stylová restaurace Mautkeller. Vlevo směrem na Kornmarkt je moderně řešené Germánské muzeum (Germanisches Nationalmuseum) v areálu někdejšího gotického kláštera, v němž je vystavena německá kultura od pravěku až do 20. století (obrazy, plastiky, mědirytiny, užité umění). Dále na královské cestě naleznete jižně od řeky Pegnitz po pravé straně největší norimberský chrám - evangelický kostel sv. Vavřince (St. Lorenz-Kirche) z let 1252-1477, třílodní gotickou baziliku s velkolepým západním průčelím s mohutným portálem s figurálními výjevy ze života Ježíše Krista, trojúhelníkovým štítem a 9 metrů širokou rozetou. Východní chór z let 1439-1477 má nádhernou hvězdicovou klenbu. Cenné jsou sochy, malby na okenních sklech z konce 15. století a náhrobní erby norimberských rodů.

Nalevo ve směru cesty se nachází další zajímavá stavba. Je to Nasavský dům (Nassauer Haus), nejstarší zachovalý šlechtický palác, původně postavený jako obranná věž. Spodní část pochází ze 12.-13. století, horní část s arkýři z let 1422-37. Po zničení v roce 1945 byla znovu obnovena v letech 1950-52.

Přejděte přes muzejní most řeky Pegnitz a napravo uvidíte jedno z nejmalebnějších zákoutí města - někdejší Špitál sv. Ducha (Heilig Geist-Spital), který založil v roce 1339 Konrad Gross. Stavba byla přestavěna v letech 1487-1527 a ve středověku patřila k největším sociálním nadacím. V gotickém kostele bývaly uloženy říšské klenoty. Po válce byl areál zrekonstruován v letech 1952-54, kostel byl přebudován v roce 1960. Dnes je zde domov důchodců a zčásti studentský internát.

Na Hlavním náměstí (Hauptmarkt) je kostel Panny Marie (Frauenkirche Zu Unserer Lieben Frau) z let 1352-61. K výstavbě dal podnět císař Karel IV. Od roku 1509 (s výjimkou válečných a poválečných let 20. století) vždy v poledne na orloji obejde sedm kurfiřtů třikrát trůnícího císaře Karla IV. (tím se připomínají zásluhy císaře o vydání již zmíněné Zlaté buly říšské v roce 1356). Uvnitř kostela je zvláště cenný křídlový oltář z roku 1440, plastiky, dva náhrobky od Adama Krafla a sklomalby.

Posuňte se od východní strany náměstí na severní. Zde dominuje původní gotická radnice (Altes Rathaus) z let 1332-40. V roce 1515 byla rozšířena nejdříve ve stylu pozdní gotiky, později byla dostavěna novogoticky v letech 1884-89. V podzemí se nachází bývalé středověké vězení ze 14. století. Pokud potřebujete informace či plánek města, je zde informační kancelář.

Vlevo na západní straně náměstí stojí nejstarší kašna města - Krásná gotická kašna (Schöner Brunnen) ze 14. století. Tu postavil v roce 1390 Heinrich Beheim. Současná kašna pochází z roku 1903, původní pískovcový originál je vystaven v Germánském muzeu. Do výšky 19 metrů je na ní 40 alegorických postav ve 4 řadách nad sebou. Kašna je ohraničena železnou mříží z roku 1587, na mříži je zavěšen kroužek norimberských řemeslnických tovaryšů, dnes je znám jako kroužek štěstí.

Po Burgstrasse vyjděte vzhůru na návrší, rozhodně nebudete zklamáni. Zde dominuje Císařský hrad (Kaiserburg). Ten sloužil jako sídlo 32 německým králům a císařům. Nejstarším objektem je pětiboká věž Altnürnberg z roku 1040. Hrad se začal stavět od roku 1138 na pokyn krále Konráda III. K jeho nejcennějším částem patří Pohanská věž Heidenturm, palác s Císařským a Rytířským sálem a válcová věž Sinwellturm, která byla roku 1570 přestavěna a nyní slouží jako rozhledna. Z roku 1563 pochází Brunnenhaus s 50 metrů hlubokou studnou. Věž Luginsland z roku 1377 byla v roce 1494 spojena s pětibokou věží stavbou císařské stáje, ve které je nyní mládežnická ubytovna. Na severní straně je hrad zajišťován mohutnými baštami. Městské hradby 7-8 metrů vysoké z let 1345-1452 měly původně 46 věží a bran. Obepínají souvisle v délce 5 kilometrů středověké jádro města. Severní historická část města v hradbách se nazývá Sebald, část jižně od řeky Pegnitz Lorenz.

Prošli jste městem Albrechta Dürera od jižní Královské brány na sever k hradu, zbývá se vrátit zpět dolů do města. Kolem severozápadní věže Tiergärtnertor se dostanete k hrázděnému Dürerovu domu (Albrecht Dürer-Haus) z roku 1450, v němž slavný malíř žil od roku 1509 až do své smrti v roce 1528. V domě je dobové zařízení, také vnější úprava odpovídá 1. polovině 16. století. Vlevo odtud je evangelický kostel Sv. Sebalda (St. Sebaldus-Kirche) z let 1225-1379. Kostelní věže byly koncem 15. století zvýšeny. Uvnitř kostela je několik vzácných oltářů, malby na skle, nástěnné náhrobky, bronzová křtitelnice z roku 1430, ale především náhrobek Sv. Sebalda od Petra Vischera z let 1508-1519. Po pravé straně Albrecht-Dürer-Strasse se nachází Muzeum hraček (Spielzeugmuseum der Stadt Nürnberg) s nepřebernou sbírkou hraček z celého světa z mnoha různých období. A již jste opět u řeky Pegnitz západně od Hlavního náměstí. Zde odbočte doprava a po krátce chvíli se dostanete k bráně Fürter Tor, odkud je nejhezčí pohled na městské hradby.

Mimo historické centrum je zajímavostí např. Zeppelinwiese, místo pojmenované podle hraběte Zeppelina, který zde přistál se svou třetí vzducholodí v roce 1909. V letech 1935-37 byl zde vybudován dlážděný obdélník s hlavní 350 metrů dlouhou tribunou a s postranními tribunami pro konání nechvalně známých přehlídek. Dnes je tribuna využívána při automobilových závodech na okruhu Norisring.

Pro děti může být zajímavou návštěva ZOO (Tiergarten) s delfináriem a modelem železnice z roku 1835, příznivce kopané by mohl zajímat Nürnberger Stadion (za III. říše ho zneužívala ke svým akcím Hitler-Jugend) se současnou kapacitou 60 000 diváků, na němž hraje 1. FC Nürnberg střídavě Bundesligu a II. ligu. V jeho barvách hrálo po roce 1990 několik českých fotbalistů.

Pokud mohu doporučit, kdy Norimberk navštívit, pak v létě, kdy si po příjemném procházení můžete odpočinout na lavičkách, které jsou po celém historickém jádru a pozorovat zdejší život obyvatel města, ale především některou předvánoční sobotu v prosinci, kdy město ožívá vánočními trhy, je provoněno vůní svařeného vína a zejména v podvečer přibližuje na Hauptmarktu svojí atmosférou blížící se vánoční svátky. Přijeďte se podívat, určitě nebudete litovat.

Jan Hájek
Zeměpisné sdružení