Jsme v univerzitním městě Tübingenu asi třicet kilometrů od Stuttgartu. A tohle město je jedno z nejvýznamnějších a také nejkrásnějších měst Bádensko-Würtemberska. Z mostu nad řekou Neckar, která městem protéká, je nejhezčí pohled na jeho středověké centrum s kostelem sv. Jiří, nad kterým ční do výšky špice vysoké věže.

Každoroční Pochod za Moravu v Brně, který pořádají moravské spolky a další instituce, byl letos plánován na polovinu září. Musel být ale odložen pro velké nepřízně počasí a hlavně i povodně v různých částech Moravy. A tak se letošní pochod a další akce konaly až v říjnu, kdy už byla celá situace přece jen trochu klidnější.

Je horké letní poledne a já se snažím dostat z náměstí a ulic Malé Strany, přeplněných turisty, do poněkud klidnějších míst, jaké Praha ještě může nabídnout. Jsou to některé vedlejší uličky a miniaturní park s trochou stínu nedaleko Valdštějnského paláce. A pak stejnojmenná ulice, kde nacházím bránu a vchod s informační cedulí, že právě tady je vstup do zahrad pod pražským hradem.Vzpomínám na to, jak jsem se před mnoha lety díval z vyhlídky u Hradu a říkal si, že by bylo určitě zajímavé projít si ty zahrady pod ním. Ale zatím jsem to nikdy neudělal. Až nyní, kdy mne zlákal stín stromů a zeleň terasovitých zahrad.

Je červen, a třebaže je krásné počasí, my prcháme od pobřeží Atlantiku. Mezi Bilbaem a Santanderem tu Španělé postavili spousty hotelů, pobřežní vesničky se změnily na letoviska, všude ruch a chaos. Kdo nemá v plánu se koupat, vůbec by v létě na pobřeží neměl jezdit.

Rádiová stanice Varberg v Grimetonu na jihu Švédska je významnou památkou na vývoj bezdrátových komunikačních technologií v období po první světové válce. Jedná se o komunikační centrum vybavené gigantickými anténami, jež zprostředkovávaly dlouhovlnné vysílání. Tyto stanice vznikaly ve dvacátých letech minulého století na mnoha místech světa, ale stanice v Grimetonu je jediná, která zůstala funkční do dnešní doby. Proto byla roku 2004 zapsána jako technická památka do seznamu Světového dědictví UNESCO.

Jedete do Španělska autem a směřujete do Barcelony nebo i dál na západ k Zaragoze? Chcete se trochu toulat, ne jen počítat kilometry v hustém provozu na španělské východní dálnici? Tak to z francouzského Perpignanu vezměte v poklidu úbočím Pyrenejí přes Prades a Mont-Louis do Puigcerdy. A když už jste jen kousíček od francouzsko-španělské hranice a máte čas nebo potřebujete přestávku, odbočte a navštivte městečko Llívia na náhorní planině Cerdanya Plain v nadmořské výšce kolem 1 200 metrů.

Petäjävesi - takové hezké, tajemné jméno. Zní mile, a tak si pod ním klidně můžete představit třebas domácího mazlíčka. Nebo jezero ukryté hluboko v lesích. Taky by to mohlo být návrší či městečko. Aha, teď jste docela blízko! Petäjävesi je malá obec, v níž se nachází roubený kostel se šindelovou střechou z 18. století, který je od roku 1994 zapsán na seznamu Světového dědictví UNESCO jako reprezentant tradiční místní architektury.

Projeli jsme kolem průmyslových objektů a moderních obytných domů rozsáhlého předměstí Reutlingenu, téměř sto dvaceti tisícového města, které je zároveň od roku 1885 také jedním z univerzitních měst Bádenska. A přes války, které se tu od středověku až po tu druhou světovou přehnaly, patří pro své památky a starobylý svéráz k německým městům, kam směřují milovníci památek, a také kuriozit.

Před mnoha lety jsem měl kamaráda, staršího pána, který pocházel ze západní části Ukrajiny, která mezi dvěma světovými válkami byla součástí tehdejšího Československa a byla známa jako Podkarpatská Rus. Nebo také Podkarpatská Ukrajina, jak bylo i na poštovních známkách. Byla nám, přestože měly být garantovány její předválečné hranice, po válce uloupena chtivým Stalinovým režimem, kterému byla oficiálně "darována".

Jsme ve Fairbanks, druhém větším městě centrální Aljašky a máme asi tak dva dny, než bude třeba se začít vracet na jih. Dva dny jsou málo na pořádnou výpravu dál na sever, navíc to vypadá, že tady na Aljašce se počasí nadobro obrací k podzimu. Je 8. srpna a předpověď počasí nic moc. V noci vydatně pršelo a ráno bylo vlhké a vlezle studené.