Kdyby se Vás někdo zeptal ve znalostní soutěži, kde leží město Kristiansand, uměli byste říci: ano, vím. Nespletli byste se s podobným jménem města v západním Norsku Kristiansundem? Možná, že by někdo ještě připomněl město Kristianstadt na jihu Švédska. Všechno to jsou zajímavá města, avšak jejich nevýhodou je to, že neleží na významných cestovatelských trasách. Nacházejí se tak trochu mimo širší zájem. O to překvapivější pak je, když se člověku podaří sem dostat a může objevovat mnoho zajímavostí, o kterých neměl tušení.

Tak jako každoročně se letos na prahu podzimu konala v Brně už tradiční akce DEN ZA MORAVU, kterou pořádala Moravská národní obec spolu s Moravským zemským hnutím a ve spolupráci s mnoha dalšími přáteli a příznivci Moravy od nás i ze zahraničí. Její součástí byl také Pochod za Moravu, ve kterém účastníci slavnosti prošli historickou částí moravské metropole.

Jsme nedaleko Staroměstského náměstí a snad jen pár kroků od Karlova mostu. Tady na rohu Mariánského náměstí a Husovy ulice nacházíme konečně ten skrytý architektonický klenot Prahy, kvůli kterému jsme trochu bloudili uličkami staré Prahy, zaplněné v letních měsících turisty. 

Pokud se nás takto někdo zeptá, pak asi málokdo odpoví kladně, přestože téměř všichni, kdo cestoval do Norska, ho měl při přejezdu trajektem z Helsingøru v Dánsku do Helsingborgu ve Švédsku, před očima. Jde o věž, která jako jediná zbyla po někdejším hradu střežícího od středověku severní vjezd do Öresundského průlivu. 

K mnoha městům a obcím v České republice, které o svátku slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje vyvěšují vlajku Moravy, se letos připojila poprvé také Jihlava.

Telefon, navigace nebo třeba fotoaparát - to je nezbytná výbava pro letní dovolenou. S teplým počasím se ale zvyšuje riziko přehřátí těchto zařízení, což může ohrozit jejich lithiové baterie. Co jim kromě vysoké teploty škodí a jak je chránit? Odpovědi ve svém komentáři shrnuje Radim Tlapák, ředitel předního českého internetového obchodu s bateriemi do mobilních zařízení BatteryShop.cz.

Koncem dubna se sjelo do Lipnice na havlíčkobrodsku přes sto autorů, kteří přispěli svými humoristickými povídkami do chystaného "haškovského" sborníku, který připravuje k vydání Syndikát novinářů Vysočiny. Letošní rok k takové akci přímo vybízí, protože uplynulo právě 140 let od Haškova narození a letos je to také 100 let od jeho ůmrtí. 

Cedule u vstupu do zámeckého parku mě ohromila, stálo na ní: Parkem běhat, v trávě líhat, skákat, stromy objímat – povolené! A nikdo se nebude hněvat! V době, kdy všude narazíte jen na samé zákazy, mi ten nápis připadal jak z jiné planety.

Překročil jsem most přes říčku se zjevnými stopami minerální vody a za zády mám lázeňské město Bad Ischl se zhruba 15 tisíci obyvateli, které je známé hlavně tím, že ho navštěvoval v druhé polovině 19. století a ještě i začátkem 20. století předposlední Rakousko-Uherský císař a také český král František Josef I. Jezdil sem dost často i se svou ženou, původně bavorskou princeznou, císařovnou Alžbětou zvanou Sissi.

Moldovica, Sučevica, Radauti, Putna. A taky Dragomirna, Voronet, Humorului či Probota, Agapia a Neamt. To jsou jména míst, kde najdete překrásné pravoslavné kláštery s malovanými kostelíky, z nichž mnohé jsou zapsané na seznamu Světového dědictví UNESCO. Nacházejí se v Bukovině, v půvabné zvlněné krajině na severovýchodě Rumunska poblíž hranic s Ukrajinou. Klášterů je zde samozřejmě mnohem víc, ale tyto patří mezi nejhezčí.