Už od dětství jsem rád četl, k tomu mne vychovávala hlavně moje maminka. A nejraději jsem měl cestopisy, které jsem doslova hltal raději, než dobrodružné romány. Z knihovny jsem si často nosil cestopisy dvou našich už tehdy cestovatelských legend - Hanzelky a Zikmunda. Byly to tlusté a na mou kapsu tehdy drahé knihy s mnoha černobílými a tenkrát už i barevnými fotografiemi. Ale četly se báječně, protože páni autoři měli pro každého velmi srozumitelný a reportážní styl. Ale hlavně se tam člověk dočítal o věcech, které byly za tehdejší "Železnou oponou" pro obyčejného kluka prakticky pohádkou.

O maďarském státním svátku svatého Štěpána bylo napsáno v našich sdělovacích prostředcích již mnoho pojednání. Teprve, když se ho může člověk účastnit, tehdy pochopí, o jaký svátek jde a jaký má tato oslava pro Maďary význam.

Na to, že Aljaška je nejrozlehlejším státem USA, má jen velmi řídkou silniční síť. Však také do naprosté většiny sídel se dá dostat pouze letadlem či po vodě. Typický prázdninový návštěvník ale sotva stihne projet hlavní trasy směřující z Kanady do Anchorage či Fairbanks, případně do atraktivních národních parků na jižním pobřeží. Tam vedou velmi dobré, nebo alespoň velmi slušné asfaltové silnice. Jenže nejsou ani trochu dobrodružné. Pokud máte auto, které zvládne i štěrkovou cestu, a pár dní dovolené navíc, zkuste si projet Denali Highway.

V přívalu všech možných virů a podivných událostí ve světě, jsem téměř zapomněl na to, že naše vlast letos oslavuje dvousté výročí narození českého novináře a básníka Karla Havlíčka Borovského. Kdo by neznal jeho "Tyrolské elegie" a mnohé další básně. Učili jsme se o nich ve školách ještě v době, kdy vlastenectví nebylo zapomínané slovo. A najednou jsme teď zjistili, že tehdejší odvážný novinář z poloviny 19.století má hodně co říci i lidem naší doby. A na štěstí jsou tu ještě mnozí (a to i relativně mladí), kteří si uvědomují, že ten bojovník a vlastenec může posílit náš ohrožený svět, že jeho úvahy a výzvy neztratily vůbec svou aktualitu.

Při mých cestách Mexikem jsem před časem při návštěvě hlavního města Mexiko City a jeho památek navštívil také jedno z nejhezčích a nejzajímavějších míst - Chapultepec Park. Oázu zeleně a klidu uprostřed rušného velkoměsta, kde je i jedno z hlavních muzeí a také někdejší hrad a palác mexických vládců.

Postupim je to jméno, které okamžitě vyvolá představu spojenou s historií Německa, Pruska, Fridrichem II. (Bedřich) zvaným "starý Fritz" a palácem Sanssouci s parkem. Ale dříve, než se stala rezidencí pruských králů 17. a 18. století, prošla Postupim dlouhou cestu.

Asi nebude v Bělorusku místo, kde je možné se tak blízce setkat s hrdinnou historií rytířů Velkoknížectví litevského (VKL), později Republiky obou národů (Rzeczpospolita) a Ruského impéria v tak původním dobře zachovalém stavu.

Brněnská přehrada a její nejbližší okolí je oblíbeným výletním místem pro místní obyvatele i návštěvníky zdaleka. Nezapomenutelným zážitkem je vyhlídková jízda lodí z flotily dopravního podniku od přístaviště, na kterou se dá plynule navázat prohlídkou hradu Veveří, a především rodiny s dětmi se mohou vydat i do blízké zoo. Na všechny tři aktivity se vztahuje zvýhodněná vstupenka.

Krzemionki je vesnice nedaleko menšího města Opatów v Malopolsku, jihovýchodní oblasti Polska. A nedaleko vesnice se nachází náš cíl, jenž se v roce 2019 dostal na seznam Světového dědictví UNESCO – je to pozoruhodné prehistorické naleziště pazourků.

O nádherné a tajemné kapli ve skotském Rosslynu nedaleko Ediburghu se často píše v mnoha časopisech a sjíždějí se do ní zvědaví návštěvníci z celého světa. A některé cestovky dokonce nabízejí jen zájezdy sem. Zvláště poté, co tady byl natáčen film "Šifra mistra Leonarda". Proslavená kaple je vzdálena jen necelých dvacet kilometrů jižně od Edinburghu a tak jsem ji samozřejmě zařadil při pobytu ve ve městě, které mělo být základnou pro naše putování Skotskem, mezi hlavní cíle našich cest.