Jedete do Španělska autem a směřujete do Barcelony nebo i dál na západ k Zaragoze? Chcete se trochu toulat, ne jen počítat kilometry v hustém provozu na španělské východní dálnici? Tak to z francouzského Perpignanu vezměte v poklidu úbočím Pyrenejí přes Prades a Mont-Louis do Puigcerdy. A když už jste jen kousíček od francouzsko-španělské hranice a máte čas nebo potřebujete přestávku, odbočte a navštivte městečko Llívia na náhorní planině Cerdanya Plain v nadmořské výšce kolem 1 200 metrů.
Llívia sama o sobě není nikterak atraktivní, vlastně nejzajímavější
je na ní fakt, že i když se nachází jakoby ve Francii, patří ke Španělskému
království.
Llívia
Na kopci nad Llívií vlaje vlajka u rozvalin malého hradu. Když k němu
vystoupáte, můžete se projít po zbytcích hradebních zdí, pak je tu ještě
pár sklepení, ruiny polokruhových věží, zbytky studny a stará dlážděná
příjezdová cesta. Výhled odsud na celou náhorní planinu je náramný, a
tak strategická poloha předurčila tento kopec k osídlení i k obraně území.
Ale jak už to tak bývá, o takovou polohu, zvláště na přirozené
geografické hranici hor, se často bojovalo, a tak výstavbu osídlení střídalo
dobývání a ničení.
Cedule s informacemi sdělují, že kopec byl opevněn snad již za Římanů,
zcela jistě za Vizigótů v 7. století, o sto let později ho ovládali Maurové.
I v dalších stoletích se tu bojovalo o území a moc, někdy to byli Katalánci
proti Francouzům, jindy katalánský král naopak získal podporu Francouzů za
to, že se vzdal jiného svého území. Nakonec v roce 1478 se pevnost v Llívii
vzdala po čtrnáctiměsíčním obléhání francouzskému králi a Louis XI nařídil
její totální demolici, aby již nemohla sloužit jako základna vzbouřenců.
Sporadickým pokusům o znovuosídlení učinil konec takzvaný Pyrenejský mír
z roku 1659. Podle něj všechny vesnice na severní straně Pyrenejí měly připadnout
Francii. Ale Llívia již měla městská práva, dekret se na ni nevztahoval, a
tak zůstala pod španělskou, respektive katalánskou správou. Celá enkláva
s městečkem a okolními pozemky má rozlohu pouhých 12,9 kilometrů čtverečních
a žije tu asi 1 500 obyvatel. Na španělskou hranici to odsud máte už jen
asi kilometr.
Magda Pecoldová |