Po stopách průkopníka létání z Ulmu

Minuli jsme zbytky malebné brány, někdejší součásti opevnění historrického Ulmu a kolem někdejší městské zbrojnice jsme sešli až k břehům Dunaje. Jsme na okraji jednoho nejkrásnějších historických měst spolkové země Bádensko - Wirtembersko. Ulm má zhruba 130 tisíc obyvatel a kdysi koncem 18. a začátkem 19. století k nim patřil i jeden významný občan, který je dnes ve světě bohužel poněkud opomíjen, ale na kterého v Ulmu rozhodně dodnes nezapomínají. A v poslední době ho na mnoha místech připomínají jako svého velmi významného rodáka a jsou na něho právem hrdí. 

Svého času o něm natočili dokonce pěkný barevný film "Krejčí z Ulmu", který seznámil veřejnost v Německu, ale i jinde v Evropě, se životem průkopníka letectví, který kdysi předešel svou dobu, byl současníky dokonce vysmíván a jako mnozí další skončil v chudobě a téměř v zapomenutí. Asi trochu podobně, jako náš někdejší "létající švec" Vít Fučík, řečený Kudlička. Ten ulmský průkopník létání se jmenoval Albrecht Ludwig Berblinger a narodil se v roce 1770.

Vyučil se krejčím a protože ve městě Ulm, středověké Bádenské pevnosti, byla silná vojenská posádka, zaměstnala ho armáda a živil se šitím vojenských uniforem. Ta práce ho sice živila, ale rozhodně neuspokojovala jeho zvídavého a vynalézavého ducha. Ve volných chvílích chodil k Dunaji i na kopce kolem města, pozoroval ptáky a nakonec si začal klást otázky. Proč by on sám nemohl také zkusit létat? Proč by si nemohl nějak zhotovit křídla a rozletět se z kopců až nad Dunaj. 

A tak to nakonec zkusil a po mnoha pokusech si vyrobil křídla s lehkou dřevěnou konstrukcí, potažená látkou, protože tohle mu šlo, byl přece jen krejčí. Samozřejmě chápal, že ptáky nadnáší vítr. A že také on si musí hledat ten správný vzdušný proud. Nakonec se mu zřejmě některé pokusy s létáním docela zdařily. Problém ale byla tvrdá přistání. To řešil pan Berblinger nakonec tak že startoval se svými křídly z hradeb nad Dunajem a někdy prý dokonce i z vysoké věže městského opevnění. Pro případ přistání do vody měl v záloze najaté muže s lodičkami, kteří ho z řeky vždy včas vylovili. 

Tak to šlo až do roku 1811, kdy měl provést let z plošiny na městských hradbách, kdy mezi četnými významnými diváky byl i tehdejší vládnoucí vévoda. Berblinger ale tehdy odmítl startovat, protože bylo bezvětří a on věděl, že potřebuje ke svému letu - tak jako dnešní paraglidisté - správný vítr. Let se neuskutečnil a ulmský krejčí se stal předmětem výsměchu místních hlupáků. 

Přestože ho vévoda pochopil a dal mu dokonce peníze na další pokusy, Berblinger zahořkl a věnoval se raději "jiné práci". Pro jednoho ze svých přátel, který přišel o nohu, se mu podařilo vynalézt a sestrojit i na dnešní dobu docela moderní mechanickou protézu, jaká tehdy neměla obdoby. A kterou oceňují lékaři dodnes. Není prý známo, jestli pan Berblinger později ještě konal pokusy s létáním. Možná měl obavy z výsměchu, protože "doma není nikdo prorokem".

V Ulmu ocenili svého rodáka až po mnoha letech a v poslední době mu věnují hodně pozornosti i propagace, což si rozhodně zaslouží. My se teď pouštíme po břehu modravého Dunaje kolem hradeb Ulmu směrem k centru, odkud na nás zdálky vykukuje věž Minsterské katedrály s nejvyšší věží na světě - téměř 162 metrů. Po cestě mineme hradební baštu, kde byla kdysi plošina, ze které měl startovat k tomu, v roce 1811, neuskutečněnému letu před publikem slavný ulmský krejčí. 

O kus dál nás upoutají na hradbách připevněné velké ocelové nůžky, které umístilo město na místě, odkud se vydával odvážný krejčí na své lety nad Dunaj. Na druhý břeh, kde leží Nový Ulm už na bavorské straně, prý ale bohužel nikdy nedolétl. 

My to ale nevzdáváme a pokračujeme dál, kde na hradbách byla na památku létajícího krejčího nedávno postavena kovová věž, po které návštěvník může vystoupat do výše 19 metrů . Právě na stejném místě a do té výšky, kudy před staletími létal v těchto místech pan Berblinger. 

Tady už pokračujeme dál do města, kde se nám v historickém centru daří najít dům, na kterém velká pamětní deska hlásá, že tady žil slavný ulmský rodák a průkopník létání. Svou cestu po stopách krejčího z Ulmu zakončujeme u nádherné středověké radnice. 

Ta původní vynálezcova křídla se bohužel nezachovala, ale v radniční hale tady mají jejich kopii, která byla zhotovena prý až mnohem později. Visí s patřičnými vysvětlivkami pod gotickým stropem radnice. Pan Albrecht Ludwig Berblinger zemřel bohužel v chudobě a vcelku i tehdy zapomenut v roce 1829. Ale naštěstí jeho Ulm si je dnes vědom významu svého leteckého průkopníka a řadí ho dnes mezi nejvýznamnější občany města.

Vladimír Kříž
San Francisko, Jihlava