Hned v úvodu se omlouvám za gramaticky problematické použití jedinečného názvu státu v množném čísle. Také mi to rve uši, ale nemohu si pomoci. Tato nezvyklá otázka mě napadla, když jsem v reklamním prospektu kterési brněnské realitní kanceláře četl nabídku rekreačního objektu "v krásné lokalitě Česko-Moravského Švýcarska v blízkosti vodní nádrže Vír."
Do Víru jezdím pravidelně od svého nejranějšího dětství a mám k němu
silnou citovou vazbu. Okolní pestrou a členitou krajinu považuji, možná i
dost subjektivně, za jednu z nejkrásnějších u nás. Pohled z kopce do vírského
údolí Svratky byl už za první republiky přirovnáván znalci a milovníky přírody
k nízkotatranským horským scenériím. Doktor Habanec z Olešnice, který
jako legionář nedobrovolně procestoval Sibiř, srovnával zase mimořádnou
jarní povodeň a ledové kry na Svratce v březnu roku 1940 s odchodem ledů na
sibiřském veletoku Jeniseji. Abych se však dočetl o Víru jako o Česko-Moravském
Švýcarsku, na to jsem si musel počkat až do svých 55 let.
Slovo Švýcarsko navozuje jistě představu turisticky atraktivní, členité
horské krajiny. V počátcích rozvoje naší turistiky bylo podobně oblíbené
jméno Merán podle jihotyrolského města v alpském údolí řeky Adige, zvaného
italsky Merano a německy Meran. Podle něj byl Jimramov na Svratce (nedaleko Víru)
nazýván v turistických průvodcích "Meránem Českomoravské
vrchoviny" a Sedlec-Prčice ve Středočeské pahorkatině byl zase označován
jako "Český Merán".
Vraťme se ale k úvodní otázce, kolik různých krajin je nazýváno Švýcarskem
s různým přívlastkem. Každý asi zná České Švýcarsko, kraj pískovcových
skal a soutěsek v severních Čechách, a hned za hranicemi v Německu na ně
navazující Saské Švýcarsko (Sächsische Schweiz), dohromady Česko-Saské
Švýcarsko. Dnes to jsou dva stejnojmenné národní parky. Na další dvě Švýcarska
jsem kupodivu narazil v nížinatém Pobaltí. Kašubské Švýcarsko leží v
kraji svérázné národnostní skupiny Kašubů v severním Polsku. Je to
nesporně nejčlenitější krajina severního Polska s množstvím morénových
jezer ledovcového původu a také nejvyšší "horou" celé
Severoevropské nížiny – Wieźyca (331 m). Lotyšské Švýcarsko se nachází
severovýchodně od Rigy v oblasti národního parku Gauja. Další Švýcarsko
už neznám, ale nepochybuji o tom, že někde ještě bude. Země dostatečně
hornaté (a sebevědomé) jako jsou Francie, Itálie, Řecko nebo Rakousko si zřejmě
název Švýcarsko vypůjčovat nebudou. Neznáte ale nějaké třeba dánské
nebo maďarské Švýcarsko? Uvítám váš příspěvek, který by mohl rozšířit
seznam dosud známých Švýcarsk. Také vám ten slovní tvar rve uši? Zdeněk Lipský Zeměpisné sdružení |