Berlín - letiště Tempelhof ukončilo provoz

Po 85 letech skončil letecký provoz na Ústředním letišti - Zentralflughafen Berlin-Tempelhof (THF). Dnes již bývalé letiště se nacházelo téměř v centru města ve čtvrti Tempelhof v městském obvodu Tempelhof-Schöneberg v bývalém americkém sektoru města. Tento vzdušný přístav byl především letištěm pro obchodní cesty, až do poslední chvíle jej využívali především byznysmeni a celebrity navštěvující německou metropoli. Jako poslední se z runwaye THF dne 30. 10. 2008 vznesl americký "rozinkový bombardér" DC-3, který během berlínské blokády 1948-49 přivážel obyvatelům města potraviny a především dětem sladkosti. 

V prvním desetiletí dvacátého prvního století se letiště stalo zastaralým, jeho provoz neefektivním a navíc by překáželo provozu nového mezinárodního letiště Berlin Brandenburg International (BBI), které má vzniknout do roku 2011 na jihu města rozšířením a modernizací letiště Schönefeld (SXF), do října roku 1990 v bývalé NDR. Uzavření Tempelhofu, stejně jako brzké uzavření dalšího západoberlínského letiště Tegel je hlavní podmínkou pro vybudování tohoto superletiště BBI.

Berlínská letiště

Pár slov k historii Tempelhofu. Na pozemku letiště se konaly pokusy s létajícími stroji již v roce 1883. Roku 1909 zde americký pilot Orwille Wright dosáhl tehdejšího světového rekordu vzlétnutím do výšky 172 metrů! Pravidelná doprava byla zahájena dne 8. října 1923 a tím se toto letiště stalo vůbec prvním dopravním letištěm na světě (od roku 1927 s možností přestupu na stanici metra). 

Letiště se roku 1926 stalo domovským letištěm společnosti Deutsche Luft Hansa Aktiengesellschaft (od roku 1933 pak dnes známé společnosti Lufthansa). Roku 1930 zde přistála vzducholoď Graf Zeppelin při návratu z USA. V třicátých letech patřilo letiště v Tempelhofu k nejvíce frekventovaným na světě a brzy dosáhlo hranic svých přepravních kapacit. Po nástupu národně socialistického režimu bylo letiště v letech 1934 až 1936 přebudováno (úplně dokončeno bylo v roce 1939) podle přání nacistického vedení jako ústřední letiště nacistického Německa. Rozšíření bylo svěřeno architektu Ernstu Sagebielovi a po rozšíření mělo mít kapacitu 6 milionů cestujících ročně.

Tempelhof

Značnou roli při plánování letiště a jeho realizaci hrála skutečnost, že toto letiště bylo koncipováno pro hlavní město Germania (to mělo být hlavním městem nejen Třetí říše, ale i celého světa. Ernst Sagebiel hitlerovým požadavkům vyhověl a tak vzniklo letiště, jehož budova byla svého času největší souvislou budovou na světě se 284 000 m² zastavěné plochy (ještě dnes je na 3. místě za Pentagonem ve Washingtonu a Ceauçescovou budovou paláce parlamentu v Bukurešti). Hlavní budova se vstupy se rozpínala přes 1230 metrů a byla mírně zaokrouhlená. Napojovala se na kruhovitou letištní plochu o rozměru přibližně 2 krát 2 km, původně jen travnatou, která umožňovala přistání a start jakýmkoli směrem (a tedy vždy optimálně proti větru). K letištním budovám patří i obrovské sklepní prostory, sahající až tři patra pod zem. Byly zde umístěny archivy, malá elektrárna, montážní haly pro letadla. Po druhé světové válce se zde nacházelo velitelské ústředí armády USA. Tyto prostory však zůstaly nedostavěné, protože roku 1942 bylo rozhodnuto výstavbu pozastavit (to se týkalo i některých nadúrovňových objektů). Dnes jsou tyto prostory uzavřené.

V dubnu 1945 bylo letiště obsazeno sovětskou armádou, a již dne 4. července 1945 bylo v souvislosti se zřízením 4 spojeneckých sektorů předáno americké správě. Během berlínské blokády bylo letiště v centru světové pozornosti jako jedno z tehdy dvou berlínských letišť tzv. leteckého mostu; kdy zde přistálo nebo startovalo letadlo každých 90 vteřin. Tyto krušné události připomíná pomník nacházející se na prostranství před letištěm. 
Roku 1950 povolil vrchní komisař USA na Tempelhofu civilní dopravu. Osobní dopravu obstarávaly zejména společnosti Pan Am a BEA (Air France jen do roku 1960). Roku 1975 byla civilní doprava přesunuta na letiště Berlín-Tegel, letiště v Tempelhofu zůstalo výlučně vojenským letištěm. Až v roce 1985 došlo opět k zprovoznění letiště jako civilního s omezením pro obchodní cestující. Po sjednocení Německa dne 3 října 1990 bylo letiště otevřeno i jiným leteckým společnostem, v srpnu 1994 byly uzavřeny poslední služební úřady americké armády.

Tempelhof

Letiště Tempelhof označil slavný britský architekt Norman Foster v roce 2004 za "matku všech letišť". První spoje odtud létaly do Východního Pruska, které bylo po první světové válce od hlavního německého území oddělené. Původní vojenské cvičiště Tempelhofer Feld bylo využíváno jako přistávací plocha od počátků letectví. Na několik minut se na zdejší pláni už 4. září 1909 odlepil od země první motorový letoun v Německu pilotovaný průkopníkem letectví, Američanem Orvillem Wrightem. Status letiště získal Tempelhof v říjnu roku 1923. Letiště bylo mohutně rozšířeno ve třicátých letech na přání Adolfa Hitlera (viz výše). 

Nejslavnější kapitolou v dějinách civilního letiště byl po 2. světové válce tzv. berlínský letecký most. Ten začal dne 25. června 1948, pouhé dva dny po zahájení sovětské blokády všech vodních a pozemních přístupových cest, které zajišťovaly spojení mezi západními zónami Berlína a západními částmi Německa. Až do ukončení blokády dne 12. května 1949 závisely na zásobování spojeneckými, převážně americkými a britskými, letouny více než dva miliony západoberlíňanů. 

Po dlouhou dobu bylo letiště Berlín-Tempelhof jediným spojením Západního Berlína s okolním světem (letiště Berlín-Tegel bylo otevřelo až roku 1960), které se vymykalo kontrole pohraničních orgánů bývalé NDR. I vzhledem k napojení na městskou dopravu bylo letiště světovým unikátem. Stanice metra se nacházejí jen 250 metrů od východu z hlavní haly. Tato centrální poloha vedla však na druhé straně k nadměrnému zatížení obyvatelstva ve velkých přilehlých plochách - přistávací a vzletové dráhy se nacházejí jen několik set metrů od blízkých obytných domů. Cestující pasažéři měli často nepříjemný pocit, že přistávají v berlínských ulicích. Vzhledem ke krátkým vzletovým a přistávacím drahám se letiště nehodilo pro moderní velká letadla pro zaoceánské lety. 

Pro nynější uzavření letiště THF se uvádějí dva hlavní důvody: a) bezpečnost - vzhledem k poloze letiště a značné hlukové zatížení, b) hospodárnost provozu vzhledem ke konkurenci dvou dalších a větších berlínských letišť. 

A co bude na místě dosavadního letiště? Na místě Tempelhofu má vzniknout muzeum a nové byty. Město Berlín mezitím jen v hrubých obrysech načrtlo, jak hodlá s obrovským areálem, jenž je chráněnou památkou, naložit. V jeho budovách, které tvoří při pohledu shora segmentový blok, má vzniknout muzeum, prostory pro svá sídla nebo pobočky by tu měly najít nejrůznější mediální společnosti. Na bývalé letištní ploše má vzniknout pět nových obytných bloků. 

V Berlíně jsou tedy v současnosti po uzavření Tempelhofu v provozu dvě letiště - Tegel a Schönefeld, která jsou pojmenována podle městských čtvrtí resp. obcí, kde se nacházejí. Těmto letištím budou věnovány samostatné články.

Foto internet.

Jan Hájek
Zeměpisné sdružení