Berlín-Schönefeld (SXF)

Letiště SXF se nachází jižně od Berlína, těsně za jeho hranicemi, ve spolkové zemi Braniborsko. Na pozemku současného letiště se od roku 1934 nacházela továrna firmy Henschel na stavbu letadel. Pozemek byl v dubnu 1945 obsazen Rudou armádou, která většinu zařízení demontovala a přesunula do "předem připravených pozic" v SSSR. Roku 1947 rozhodlo sovětské vojenské vedení o výstavbě civilního letiště (jako vojenské letiště bylo využíváno Sověty již od roku 1946). Roku 1954 byla civilní část letiště předána správě NDR. Po většinu času se jmenovalo Zentralflughafen Berlin-Schönefeld. Toto letiště bylo během druhé poloviny 20. století několikrát přebudováváno a rozšiřováno a stalo se hlavním letištěm bývalé NDR.

Na rozdíl od dalších berlínských letišť Tegel a Tempelhof, (Gatow - po roce 1950 mělo civilní využití jen příležitostně při návštěvách královského dvora v Berlíně v bývalém anglickém sektoru města. Jinak sloužilo až do roku 1995 jen jako vojenské letiště RAF), která se nacházela v západních sektorech města a podléhala čtyřmocenskému statusu, mělo letiště v Schönefeldu svou polohou velkou výhodu. Nacházelo se v sovětské okupační zóně. Nevztahovaly se něj dohody o sektorech města, podle kterých do Berlína směly létat pouze společnosti čtyř velmocí. Letiště bylo nejen domovským letištěm východoněmeckého Interflugu, ale mohly zde přistávat i zahraniční letecké společnosti bez nějakého omezení.

Berlín - okupační zóny

Letiště SXF má dvě vzletové a přistávací dráhy - asfaltovou 07R/25L, dlouhou 3 kilometry a širokou 45 metrů a betonovou 07L/25R se stejnými rozměry. Provozovatelem letiště, vzdáleného 18 kilometrů od centra Berlína, je Flughafen Berlin-Schönefeld GmbH (FBS).

Berlínská letiště

Až do roku 1990 letiště sloužilo letecké dopravě NDR, ale v 70. a 80. letech 20. století zprostředkovávalo i značnou část přepravy cestujících mezi Západním Berlínem a Tureckem (v bývalém západním Berlíně žije turecká menšina, již ve čtvrté generaci, čítající na 130 tisíc lidí). Po sjednocení Německa a v důsledku vytížení až přetížení západoberlínských letišť převzalo toto letiště i značnou část provozu, uskutečňovaného dříve z Tegelu a Templehofu. Pro zajímavost uvádím počet přepravených cestujících. V roce 1991 byl odbaven na TXF milion pasažérů, v roce 2003 1,7 milionu, v roce 2007 již 6,3 milionů. V současné době je tak Schönefeld letištěm s nejrychleji rostoucím počtem přepravených lidí v Německu. Zatím současný význam letiště spočívá hlavně ve zprostředkování prázdninových letů. Po přestavbě a zprovoznění nového BBI v roce 2011 se počítá s kapacitou kolem 22 milionů cestujících (BBI bude jediným osobním letištěm v Berlíně, Tegel bude uzavřen). V budoucnu se může přepravní kapacita přiblížit až k neuvěřitelným 50 milionům cestujících za rok.

Letiště Berlín-Schönefeld

Na SXF se každé 2 roky koná tradiční mezinárodní letecká výstava ILA. Lufthansa zde provozuje své tréninkové centrum. Napojení na městskou dopravu je zajišťováno autobusy. Jedna linka pendluje k blízké stanici S-Bahn (jen několik minut), stanice metra je vzdálena pouhé 4 kilometry.

Nádraží Berlín-Schönefeld

Po sjednocení Německa musela být řešena i otázka budoucího leteckého provozu. Dosavadní západoberlínská letiště Tegel a Templehof nevyhovovala ani svou kapacitou ani svou nevhodnou polohou uvnitř města v těsné blízkosti bytových domů.

O budoucnosti leteckého provozu města se vedly dlouholeté diskuse již od počátku 90. let minulého století. Vyřešena musela být mimo jiné i otázka konkurujících návrhů (různé pozemky ležící ve spolkové zemi Braniborsko). Vše bylo značně opožděno vleklými soudními spory s různými iniciativami odpůrců letiště. Dne 16. března 2006 bylo s konečnou platností rozhodnuto, že rozšíření letiště se smí uskutečnit, zároveň bylo rozhodnuto o různých omezeních dle přání odporujících iniciativ (např. budou omezeny noční lety apod.). Po rozšíření se letiště bude jmenovat, jak jsem již výše uvedl Berlin Brandenburg International (BBI).

Letiště Berlín-Schönefeld

Současné letiště má 4 terminály A, B, C a D. V následujícím výčtu uvedu u jednotlivých terminálů letecké společnosti a destinace, na které zatím z SXF létají (stav listopad 2008).

Terminál A:
Aeroflot - Moskva, Air Algérie - Džazair, Aer Lignus - Cork, Dublin, Astraeus - Keflavík, Belavia - Minsk, Blue Air - Bucuresti-Băneasa, Blue Wings - Antalya, Croatia Airlines - Dubrovnik, Split, EgyptAir - Cairo, Eurocypria Airlines - Larnaca, Paphos, Iceland Express - Keflavík, MAT-Macedonian Airlines - Skopje, Norvegian Air Shuttle - Bergen, Oslo, Stavanger, Pegasus Airlines - Antalya, Bodrum, Rossiya - St. Petersburg, Ryanair - Dublin, East Midlands, Edinburgh, Hahn, London-Stansted, Milan-Bergamo, Shannon, Stockholm-Skavsta, Sky Airlines - Antalya, Syrian Arab Airlines - Aleppo, Damascus, Wien, Tunisair - Monastir, Tunis.

Terminál B: 
EasyJet - Atheny, Barcelona, Basel/Mulhouse, Belfast-International, Bristol, Brusel, Budapest, Geneve, Glasgow-International, Heraklion, Ibiza, København, Lisabon, Liverpool, London-Gatwick, London-Luton, Lyon, Madrid, Malaga, Milan-Malpensa, Napoli, Nice, Olbia, Palma de Mallorca, Paris-Orly, Pisa [sezónně], Riga, Roma-Ciampino, Tallinn, Thessaloniki, Venezia.

Terminál C: (využívá se pro lety do Tel Avivu)
Arkia Israel Airlines, El Al, Israir a Sun d´Or International Airlines.

Terminál D:
Air Via a Bulgarian Air Charter - Burgas, Varna [sezónně], Condor - Antalya, Burgas, Chania, Dalaman, Fuerteventura, Heraklion, Hurghada, Korfu, Kos, Las Palmas, München, Palma de Mallorca, Rhodos, Tenerife-South, Venezia-Marco Polo, Germanwings - Bucuresti-Băneasa, Burgas, Köln/Bonn, Ibiza, Istanbul-Sabiha Gökçen, Izmir, Moskva-Vnukovo, München, Mykonos, St. Petersburg, Split, Stockholm-Arlanda, Stuttgart, Varna, Zagreb, SunExpress - Antalya, Bodrum, Istanbul-Sabiha Gökçen, Izmir.

Jan Hájek
Zeměpisné sdružení