Den svatého Patrika

Po tisíce let slavili Irové 17. březen jako den svatého Patrika. Po celou tu dobu to byl především náboženský svátek připomínající výročí jeho smrti v pátém století. První oslava tohoto dne, podobná tomu jak ji známe dnes, se ovšem vůbec nekonala v Irsku, ale ve Spojených státech.

17. března roku 1762 pochodovaly irské vojenské oddíly přes New York City a společně se svou hudbou sklidily velký obdiv. Tak, jak ve Spojených státech rostly počty irských přistěhovalců, sílilo také irské americké vlastenectví a Den svatého Patrika byl výbornou příležitostí, jak oslavit svůj původ. Dnes se tento svátek slaví nejen ve Spojených státech, Kanadě a Austrálii, ale doslova po celém světě a na mnoha místech vzdálených od Irska, včetně Japonska, Singapuru a Ruska.

V samotném Irsku byl ale tento den dlouho uznáván především jako náboženský svátek a dokonce až do roku 1970 tu platilo nařízení, že 17. března musí být zavřeny všechny hospody a puby. To už se ovšem na Den svatého Patrika po celém světě pařilo v duchu hesla: "Každý může být aspoň jeden den v roce Irem".

Teprve začátkem roku 1995 zahájila irská vláda celonárodní kampaň k využití Dne svatého Patrika pro rozvoj cestovního ruchu a jako prezentaci Irska ve zbytku světa. Irové se do oslav pustili s vervou a oslavy Dne svatého Patrika v Dublinu se záhy staly jedny z největších. Každý rok tu v ulicích města slaví kolem jednoho miliónu lidí. Pořádají se tu průvody, koncerty, venkovní divadelní představení, ohňostroje, show a slavnostní přehlídky plné alegorických vozů a všude je vidět jen jediná barva - zelená, stejně jako je zelené celé travnaté Irsko. Symbolem svátku je shamrock – jetelový trojlístek, o kterém se tvrdí, že pomocí něho svatý Patrik vysvětloval pohanům princip Nejsvětější Trojice. Svůj náboženský základ už tento den ale téměř ztratil a Irové svůj nejvýznamnější svátek slaví především hudbou, tancem a popíjením černého piva či tradiční irské whiskey.

Lumír Pecold