Vilnius vítá návštěvníky

Při vzpomínce na první návštěvu Vilniusu jako hlavního města samostatné Litvy v roce 1995, se musím dnes sklonit před tím, jakých změn město dodnes doznalo. V době příslušnosti ke Svazu (SSSR) byla celá oblast jeho západních hranic, podle tehdejší vojenské doktríny, potencionálním bojištěm. Proto sem šly jen nejnutnější investice a ty hlavně pak do průmyslových objektů.

Stará, historická centra byla spíš na okraji zájmu. Lidé z nich odcházeli do nových sídlišť na předměstí a tak mnohdy i historicky cenné objekty chátraly. Výsledkem působení zubu času byly jen obvodové zdi bez okenních rámů, zřícené střechy a podlahy. Náprava začala s velkou zahraniční finanční pomocí asi v polovině devadesátých let. Bylo obdivuhodné sledovat, jak se rok od roku měnilo Staré město (dnes na seznamu historického a přírodního dědictví UNESCO). 

Později došlo i na vybavenost (obchodní centra, místa zábavy a vzdělávání). To také ukazuje, jak rostla kupní síla obyvatel. Dnes může návštěvník využívat nákupní a zábavní centrum AKROPOLIS, asi největší svého druhu v Pobaltí, nově vybudovaný akvapark s velkou nabídkou vodních atrakcí (druhý největší v Litvě) a nejblíže k centru pak nejnovější středisko EVROPA ve "vilniusském Manhatanu". 

V roce 2008 skončila velkolepá rekonstrukce promenádní třídy Gedemino vedoucí od Katedrály k Sejmu (parlament) a tím prakticky celým středem města. Obrovská výstavba se z centra přesouvá dále na předměstí a na donedávna zcela pustých místech vznikají nová sídliště, obchodní a bankovní centra a občanská vybavenost. 

Vilnius se stal výstavní vstupní branou do Pobaltí. Určitě stojí za to se sem podívat a popřát svobodné Litvě, aby i další místa, této přírodními krásami oplývající země, se rozvíjela obdobně. Rok od roku přibývá návštěvníků Litvy a Vilniusu. Dnes mají již co nabídnout.

Ivan Farský
Zeměpisné sdružení