Vnímání vzdáleností

Při poznávání nových zemí mě baví, asi stejně jako všechny nadšence pro cestování, porovnávat rozdíly různých míst. Odlišné zvyky, podmínky pro živobytí a s nimi spojenou mentalitu místních.

Na Kapverdech se mě zeptala Lily, která v životě nevytáhla z ostrovů paty, jak daleko bydlím od rodičů. Při představě 300 km se jí zamotala hlava a chvíli jsem se bála, že zkolabuje. Není se čemu divit. Územně největší kapverdký ostrov Santiago je asi 60 km dlouhý a odhadem 30 km široký. Zdejší infrastruktura nedovoluje překonat šedesátikilometrovou vzdálenost mezi Praiou na jihu a Tarrafalem na severu ostrova rychleji, než za hodinu a půl. Kvůli 300 km by člověk za takových podmínek cestoval skoro 8 hodin.

Když jsem v létě 2006 pracovala pro raftingovou společnost na ontarijském břehu řeky Ottawy, byla jsem ve společnosti jediná Češka. Zhruba asi 50 zaměstnanců se skládalo ze dvou Irů, jedné Novozélanďanky, Kanaďanů a mě. Takže se mě nevyhnuly otázky, jak se žije v České republice, kde studuji, co studuji, jak daleko je moje univerzita od mého rodného města apod. Na poslední ze zmíněných otázek jsem ze začátku odpovídala, že Hradec Králové je 300 km od Frýdlantu, tedy hodně daleko na to, abych se dostala domů častěji, než maximálně jednou za měsíc. Po mé odpovědi se mi vždy dostalo kuriózních pohledů, zda si z ostatních dělám blázny.

Když měla moje kamarádka Sarah den volna, sedla ráno do auta, řídila 5 hodin do Toronta, kde strávila 4 hodiny se svou rodinou a kamarády a večer se vrátila zpátky do Owlu (jméno raft. společnosti). Na rozdíl od ostatních měla tu výhodu, že bydlela "blízko", takže si takový výlet na otočku mohla dovolit. Než jsem se vzpamatovala, že jsem v Kanadě, druhé největší zemi na světě, byla jsem za blbce, pro kterého 300 km představuje téměř nepřekonatelnou vzdálenost. Trvalo mi týden, než jsem se naučila rychle zareagovat: "Oh, I am very lucky that I live quite close to my parent´s house."

Kdo se v těch vzdálenostech má potom vyznat? A jak daleko vlastně bydlím od našich? V poměru k malé České republice vcelku daleko, ale naštěstí ne zas natolik, abych se za nimi čas od času do krásných Beskyd nemohla podívat. Zvláště po zdejší "ostrovní Sahaře" budu víkendy v horách vyhledávat! Tedy: "Manko a tato, těšte se, budu u Vás nasáčkovaná častěji!"

*** pozn. pro čtenáře z Čech: slovo "nasáčkovat" znamená asi něco jako "nakvartýrovat". Snad i toto není jen moravský výraz!!:)***

Klára Lakomá