NATO má 28 členských zemí

Řady Severoatlantické aliance se dne 1. dubna 2009 rozrostly o dvě nové členské země - Chorvatsko a Albánii. Představitelé obou zemí ve Washingtonu dokončili ratifikační proces předáním příslušných dokumentů.Ratifikace už byla v Tiraně i Záhřebu dokončena a čekalo se jen na dopis generálního tajemníka Jaapa de Hoop Scheffera, že rozšíření Aliance schválily i stávající členské země. O vstupu Albánie a Chorvatska rozhodli představitelé Aliance již na dubnovém summitu NATO v roce 2008 v Bukurešti.

Obě balkánské země byly na nejvyšší úrovni uvedeny do aliančních řad na vrcholné schůzce konané k 60. výročí vzniku NATO ve dnech 3.–4. dubna 2009 ve francouzském Strasbourgu a německém Kehlu, kdy albánský a chorvatský prezident zasedli ke společnému jednacímu stolu s ostatními členskými zeměmi. Mluvčí NATO ve slavnostním projevu připomněl, že obě nové členské země se už nyní podílejí na aliančních operacích, že v současnosti již mají své vojáky v Afghánistánu.Vlajky Albánie a Chorvatska v centrále NATO v Bruselu poprvé zavlály poprvé dne 7. dubna 2009.

Cesta Albánie i Chorvatska do organizace ale nebyla snadná. Schvalovací proces zkomplikoval dlouholetý spor mezi Slovinskem a Chorvatskem o námořní hranici a snahy některých slovinských politiků vyvolat k ratifikaci referendum, kvůli němuž by se vše zdrželo. Nakonec se pro vyvolání lidového hlasování nepodařilo sehnat dostatečný počet podpisů a Slovinsko jako poslední z členských zemí NATO přistoupení Chorvatska schválilo.

Vstup třímilionové Albánie do NATO označil albánský premiér Sali Berisha za sen, který se stává skutečností. „Znamená to, že naše svoboda je zajištěna," prohlásil a zdůraznil, že členství v NATO je od nezávislosti na Osmanské říši v roce 1912 nejdůležitějším činem v historii Albánie, který podporuje více než 94 % Albánců. Za rok by měla být albánská armáda plně profesionální.

Na summitu v dubnu 2008 v Bukurešti se v souvislosti s rozšířením hovořilo i o dalších zemích. Původně se očekávalo, že by do řad NATO na summitu v dubnu 2008 mohla být kromě Albánie s Chorvatskem přizvána i třetí balkánská země – Makedonie. Té se však dosud nepodařilo vyřešit spor s Řeckem o její jméno. Dosud se na mezinárodní úrovni uvádí název země jako FYROM (bývalá jugoslávská republika Makedonie). Spor spočívá v tom, že Řekové tvrdí, že označení Makedonie přísluší jen oblasti na severu Řecka, balkánská země se jí používaného jména ani kvůli vstupu do Aliance nechce vzdát.

Dalšími dvěma státy, s jejichž vstupem do NATO se v budoucnu počítá jsou Gruzie a Ukrajina. Ty sice v Bukurešti Aliance odmítla zařadit do Akčního plánu členství (MAP), který byl obecně brán za jakýsi předstupeň plného začlenění do NATO, avšak současně jim jednoznačně řekla, že se s nimi do budoucna počítá. Proti rozšíření bloku dál na východ se ale ostře staví Ruská federace, která s Gruzií v létě 2008 vedla válku kvůli dvěma separatistickým územím (Abcházie a Jižní Osetie). Také vztahy Ruska s Ukrajinou nejsou zrovna nejvřelejší – viz lednové problémy s přepravou plynu na počátku roku 2009 atd.

Členské státy NATO a datum jejich vstupu do Aliance

Island a Lucembursko nemají k dispozici žádnou armádu.

Jan Hájek
Zeměpisné sdružení