Kdo stanul jako první na Severním pólu?

Svůj dnešní článek o historii dobývání Severního pólu nemohu začít jinak než s typickým českým humorem. Kdo byl nejschopnějším Čechem jistě každý z čtenářů ví. Samozřejmě, Jára Cimrman. A tak zde ocituji hrst vtipných vět ze hry žižkovského Divadla Járy Cimrmana "Dobytí Severního pólu Čechem Karlem Němcem 5. dubna 1909". Proč? Právě v neděli 5. dubna 2009 tomu bylo na den přesně sto let, kdy polární výprava vedená náčelníkem Karlem Němcem zvolala: "Severní pól je dobyt!" Tak to zaznamenal Jára Cimrman. Až den poté na pólu nebo někde kolem něho možná stanul Američan Robert Edwin Peary, jemuž je prvenství přisuzováno.

Na Severním pólu se mezi dalšími příchozími výpravami vžil experiment pocházející od našich prvních polárníků. Je známý pod rčením: "Jdu na sever… a už jdu na jih". To je známé specifikum našich zemských pólů. Na obou pólech si během několika vteřin můžete obejít celou zeměkouli. A pól se taky pozná podle toho, že Slunce je stejně vysoko po celý den, krouží v kružnici a když si tam stoupnete a kdyby se led pod Vámi nepohyboval, tak koncové body Vašeho stínu by vytvořily kružnici.

A jak se líbil pobyt na dalekém severu naší planety výpravě českých bratrů sokolů. Ne všichni její členové byli Severním pólem nadšení, jak vyplývá z následující citace: "Když to srovnám s tím výletem na Kokořín... tam byly skály pískovcový, stánky s občerstvením. A co je tady? Prd," prohlásil bezostyšně na mrazivém pólu "potah" Varel Frištenský (výprava ho s sebou měla místo psího spřežení). Jeho inteligenční kvocient byl nepřímo úměrný jeho hmotnosti. Ostatní členové výpravy, lékárník Vojtěch Šofr a pomocný učitel Václav Poustka, však již naslouchali oslavnému projevu svého náčelníka. "Není pro muže hanbou, když zde v místě věčného mrazu uroní kroupu. Nechť tedy do rachotu našich slzí zazní naše sokolské Nazdar!" "Zdar," odpověděli svorně. I jim se ale na dalekém severu zastesklo. "Do Prahy, do Podolí, do lékárny... doprdele to je mi smutno," posteskl si lékárník. Učitel měl však pro kritické chvíle připraveno několik komických převleků i píseň proti trudnomyslnosti: "Němec, Cook, nebo Peary?"…

Tak to byl humorný úvod, který jistě nikoho neurazil a nyní již k dané problematice vážněji. Před zjištěním Járy Cimrmana, že Severního pólu ve skutečnosti jako první dosáhl Čech Karel Němec, se o toto privilegium vedl spor mezi Američany Frederickem Cookem a Robertem Edwinem Pearym. 

Robert Edwin Peary

Nejčastěji je prvenství připisováno americkému polárníkovi a badateli Robertu Edwinu Pearymu, který měl podle svého měření dobýt Severní pól dne 6. dubna 1909. O jeho prvenství se ale vedou spory, které spíše nasvědčují tomu, že tehdy třiapadesátiletý Peary Severní pól minul.

Také prvenství Pearyho krajana Fredericka Cooka bývá zpochybňováno. Ten tvrdil, že Severní pól navštívil již dne 21. dubna 1908. Také o prvenství Richarda Byrda jsou pochyby. Ten prý Severní pól přeletěl dne 9. května 1926.

Za první prokazatelné dobyvatele Severního pólu se považuje až posádka vzducholodi Norge, kterou tvořili: norský polárník Roald Amundsen, italský konstruktér Albert Nobile a americký dobrodruh Lincoln Ellsworth. Tato trojice dosáhla Severního pólu dne 12. května 1926. 

První výpravou, která prokazatelně dobyla Severní pól pozemní cestou, byla expedice čtyř polárníků v čele s Američanem Ralphem Plaistedem dne 19. dubna 1968.

Pochybnosti o dosažení Severního pólu Pearym se objevily hned po jeho oznámení. V září 1909 došel do New York Heraldu telegram s tímto textem: "Dne 21. dubna 1908 jsem dosáhl Severního pólu a objevil na vysokém severu pevninu. Frederick Albert Cook." Ačkoli důkazy ani jednoho z obou mužů nebyly zcela přesvědčivé, výbor Národní zeměpisné společnosti - National Geographic Society uznal prvním člověkem, který vstoupil na Severní pól, R. E. Pearyho.

Až do roku 1988 se spory o prvenství v dobytí Severního pólu pohybovaly v oblasti teorií a dohadů. V tomto roce dali Pearyho potomci souhlas k odtajnění polárníkových dokumentů, včetně jeho deníku z cesty, které do té doby byly uloženy v sejfech Národního archívu. V témže roce 1988 vyslovil americký časopis National Geographic pochybnosti o úspěchu Pearyho. Britský polárník Wally Herbert uvedl, že objevil v Pearyho dokumentech trhliny. Překvapilo ho, že polárník neudělal ve svém deníku jediný zápis ve dnech 6. a 7. dubna, kdy měl být na pólu.

Dobytí pólu je podle Herberta zaznamenáno jen větou "konečně pól" napsanou jen na kusu papíru, vloženém do deníku. K dalšímu zjištění patří to, že poslední tábor byl o 50-100 kilometrů západněji, než se Peary domníval. O stejnou vzdálenost by musel podle Wallyho minout i pól. Také vzdálenost 114 kilometrů denně, kterou by Peary musel v posledních čtyřech dnech urazit byla podle Herberta nemožná. 

K odpůrcům Cooka i Pearyho patří také americký historik Robert Bryce. Jako argument Cookova neúspěchu udává Bryce Cookův cestovní deník. Z celého deníku podle Brycea vyplývá, že řada údajů byla dodatečně pozměněna. Ani Peary však neušel Bryceově kritice. Například s pomocí záznamů v Pearyho deníku Bryce vypočítal vzdálenost, jakou expedice urazila v průměru za den. Došel k závěru, že v okamžiku údajného dosažení pólu byli od něj vzdáleni ještě 160 kilometrů.

R. E. Peary se narodil v Cressonu v Pensylvánii dne 6. května 1856. Ve svých 21 letech nastoupil k americkému námořnictvu jako inženýr. Účastnil se měření území Nikaragui, první polární výpravu vykonal v roce 1886 do Grónska. Koncem 19. století se rozhodl, že se pokusí dobýt Severní pól. Prvních pět pokusů mu ale nevyšlo. Nejblíže cíle byl v roce 1906, kdy překročil 87. stupeň severní šířky a k pólu mu chybělo 320 kilometrů. Na svou šestou expedici se vydal v červenci 1908. Na kanadském Ellsmerově ostrově vybudoval zimní stanici a dne 1. března se vydal s 19 plně naloženými sáněmi na pochod. Cíl byl 766 kilometrů daleko. Po odchodu poslední podpůrné výpravy zůstal Peary sám se čtyřmi Inuity a černošským sluhou Matthewem Hensonem. Posledních asi 18 kilometrů k údajnému pólu zdolal se dvěma Inuity na lehkých saních.

Po návratu obdržel Peary admirálskou penzi, dostal řadu vyznamenání a napsal několik knih. Zemřel dne 20. února 1920 ve Washingtonu a je pochován mezi celebritami na Arlingtonském hřbitově.

Kdo byl prvním člověkem, který stanul na Severním pólu? S jistotou to nevíme ani po sto letech. Přesto musíme ocenit touhu a snahu Pearyho i jeho soupeřů dosáhnout jednoho ze tří "vrcholů" naší planety.

Jan Hájek
Zeměpisné sdružení