Island podal přihlášku ke členství v EU

Islandský parlament se v polovině července 2009 těsnou většinou vyslovil pro to, aby země požádala o vstup do EU. Pro žádost o vstup hlasovalo 33 zákonodárců, 28 bylo proti a dva se zdrželi. Následně druhý den na to v pátek 17. 7. 2009 předal islandský velvyslanec ve Stockholmu tajemníkovi švédského ministerstva zahraničí (Švédsko v současnosti předsedá EU) islandskou přihlášku do EU. Islandský velvyslanec při EU v Bruselu ve stejné době předal stejnou přihlášku Evropské komisi. Přihlášku ke členství v EU nyní ještě oficiálně předala také islandská premiérka Jóhanna Sigurdardóttir svému švédskému kolegovi Fredriku Reinfeldtovi.

Zároveň bude Islandská republika usilovat o co nejrychlejší přijetí Eura, aby země získala silnou měnu pomocí níž by mohla obnovit svojí ekonomiku.

Island - Húsavík

Sociálnědemokratická premiérka vidí v členství své země v EU jedinou možnost, jak dlouhodobě stabilizovat islandské hospodářství, které těžce postihla světová finanční krize. Přijetí Islandu do EU by se podle některých "bruselských kruhů" a švédského předsednictví mohlo uskutečnit v letech 2011-2012. Výhodou Islandu je, že je od roku 1994 členem Evropského hospodářského prostoru a je i v Schengenském prostoru. Díky členství v EHP má Island do značné míry sladěno své zákonodárství s legislativou EU. Proto by vstupní jednání mohla být kratší, ale nikoliv snazší. I když by Island prakticky okamžitě mohl uzavřít zhruba dvě třetiny kapitol, do nichž jsou členěny přístupové rozhovory, ty nejtěžší kapitoly ještě zbývají - EHP nezahrnuje společnou zemědělskou a rybolovnou politiku EU.

Reykjavík - Hallgrímskirkja

Problémem Islandu je obrovský státní dluh. Podle ministra financí Steingrímura Sigfússona zanechal pád čtyř hlavních islandských bank v roce 2008 320 tisícům obyvatelům ostrova dluhy ve výši tří až čtyř bilionů islandských korun (436-582 miliard korun českých). To odpovídá více než 200 % hrubého národního produktu Islandu. Dalším problémem je povinnost zaplatit dluh celkem 3,6 miliardy € (přes 93 miliard korun českých) Spojenému království a Nizozemsku. Jde o garance vkladů u zahraničních poboček islandských bank, jimž byly zmrazeny účty a Spojené království kvůli tomu dokonce islandské instituce umístila na seznamu teroristických organizací. Islandská vláda poté dala záruky, že bude krýt tyto vklady v souladu s evropskými pravidly.

Island - Landmannalaugar

Další překážkou přístupových rozhovorů zcela jistě bude islandský rybářský průmysl, jehož produkty představovaly v roce 2008 asi 37 % exportu země a který je pro Islanďany velmi citlivou otázkou národní identity. Svá moře bohatá zejména na tresky a sledě si Island pečlivě střeží (v 50. a 70. letech 20. století vedl dokonce se Spojeným královstvím tzv. "tresčí války"). Unijní rybolovná politika stanoví mimo jiné pro každou členskou zemi roční kvóty či přísná pravidla pro rybářské náčiní a praktiky. Island by také se vstupem do EU musel zpřístupnit část svých vod zemím unie a byl by mu omezen lov velryb a tuleňů.

Island - Landmannalaugar

Dalšími kapitolami, v nichž Island nemá legislativu plně sjednocenou s unijní, jsou např. zemědělství, regionální a rozpočtová politika, justice a vnitro. Potíže při rozhovorech může podle analytiků působit i stabilita islandských finančních institucí. EU prý nebude souhlasit ani s rychlým zavedením Eura a problémem budou i peníze, které si občané EU uložili do islandských bank před jejich zhroucením.

Island - Húsavík

Další rozšíření EU závisí na vůli občanů Islandu, kteří budou muset vstup do EU schválit v referendu po ukončení přístupových rozhovorů a dále i na ratifikaci lisabonské smlouvy, či přijetí jiné úpravy základních smluv EU, protože současná niceská Smlouva o EU počítá maximálně s 27 členy.

Island - Sudhur

Jan Hájek
Zeměpisné sdružení