Dark Tourism v ČR

Novodobý fenomén "Dark Tourism" neboli temný turismus přivádí návštěvníky na místa, kde se v minulosti - ať již dávné či poměrně nedávné - stala nějaká tragédie nebo neštěstí. Agentura CzechTourism vyhlásila anketu, která umožnila sestavení žebříčku TOP 10 českých "temných" turistických míst.

S velkým náskokem zvítězil Památník Terezín, pro který hlasovalo 51 % účastníků ankety. Dvanáct procent hlasujících uvedlo jako nejtemnější turistická místa památníky připomínající vyhlazení Lidic a Ležáků v roce 1942. Na 3. místě se umístilo bojiště bitvy u Slavkova na jižní Moravě. Dalších sedm následuje níže v tomto článku.

Terezín

Terezín se od roku 1941 stal místem koncentrace tisíců především českých Židů. Ti, pokud zde nezemřeli, putovali odtud dále do vyhlazovacích táborů, především do Osvětimi. V budově bývalé terezínské školy dnes sídlí Muzeum ghetta. Malá pevnost z konce 18. století fungovala ve válečných letech jako věznice pražského gestapa. Místo nacistické zvůle navštíví každoročně kolem 300 tisíc návštěvníků.

Lidice - pomník lidických dětí

Lidice a Ležáky jsou bývalé vesnice, které byly vyhlazeny nacisty během 2. světové války. Doplatily na přímou či jen domnělou souvislost s atentátem na říšského protektora Reinharda Heydricha. Osud Lidic se naplnil dne 10. června 1942, kdy byli všichni přítomní muži zastřeleni, ženy byly odvlečeny do koncentračních táborů a většina dětí zavražděna (jen malá část jich byla dána na "převýchovu" do německých rodin). Lidice byly poté gestapáky srovnány se zemí. Stejný osud postihl o 14 dní později i východočeské Ležáky.

Ležáky

Slavkovské bojiště se stalo hromadným hrobem vojáků několika národností. V muzeu sousedícím s památníkem mohou návštěvníci zhlédnout multimediální expozici "Bitva tří císařů. Slavkov/Austerlitz 1805". V areálu památníku probíhá každoročně na přelomu listopadu a prosince pietní akt k uctění památky padlých jako vyvrcholení vzpomínkových akcí k výročí bitvy. Historické muzeum ve Slavkově navštíví ročně asi 55 tisíc lidí.

Kostel sv. Cyrila a Metoděje v Praze

Kostel sv. Cyrila a Metoděje v Praze v Resslově ulici posloužil jako úkryt českým parašutistům skupiny Antropoid, kteří se do vlasti vrátili z Velké Británie a provedli atentát na Reinharda Heydricha. Příslušníci SS a Gestapa na základě udání jednoho z parašutistů, zrádce Karla Čurdy, obklíčili kostel a dne 18. června 1942 brzy ráno došlo k boji. Nad přesilou Němců nemohlo 7 parašutistů zvítězit a tak po dvouhodinovém boji po vyčerpání munice použili poslední náboj k ukončení vlastního života. 

Naučná stezka Jáchymovské peklo zavede návštěvníky do míst, kde v padesátých letech 20. století stály tábory a doly, v nichž museli žít za nelidských podmínek a dobývat uranovou rudu vězni komunistického režimu.

Areál bitvy u Hradce Králové

Areál bojiště bitvy u Hradce Králové připomíná jednu z nejkrvavějších bitev 19. století. Dne 3. července 1866 se zde střetla pruská a rakouská vojska. Severozápadně od Hradce Králové na vyvýšenině Chlum jsou rozmístěny více než čtyři stovky pomníků, hromadných pohřebišť i symbolických památníků.

Památník Vojna u Příbrami

Památník Vojna u Příbrami a muzeum obětí komunismu stojí na místě bývalého zajateckého tábora z let 1947-1949. V období let 1949-1951 zde byl tábor nucených prací a následně až do roku 1961 vězeňské zařízení pro politické vězně komunistického režimu.

Praha - Vyšehrad

Vyšehradský hřbitov-Slavín je jedním z nejčestnějších pohřebišť. Na hřbitově je pochováno na 600 významných českých osobností - spisovatelů, vědců, básníků, výtvarných umělců, skladatelů, herců, lékařů, politiků, sportovců a dalších. Hlavní cesta hřbitovem vede ke Slavínu, společné hrobce národních velikánů.

Památník Jana Palacha

Václavské náměstí v Praze si v roce 1969 vybrali studenti Jan Palach a po něm i Jan Zajíc za místo své oběti ve jménu protestu proti okupaci Československa ruskými vojsky. Před Národním muzeem, přímo na místě, kde se Jan Palach upálil, je dnes památník. Přes dvě nízké kruhové mohyly, vystupující z reliéfu chodníku, je položen bronzový kříž se jmény obou studentů.

Zámek Velké Losiny je smutně proslulý čarodějnickými procesy. Na konci 17. století zde působil inkvizitor Jindřich Boblig, povolaný ze Šumperka, který zde organizoval čarodějnické procesy, v jejichž důsledku bylo upáleno 56 lidí.

To byla desítka lokalit temného turismu v ČR podle internetového hlasování. Mezi další temná místa České republiky patří také např. "žalář národů" na Špilberku v Brně nebo bojiště na Bílé Hoře.

Jan Hájek
Zeměpisné sdružení