Česká republika navázala diplomatické styky s Lichtenštejnskem

ČR a Lichtenštejnské knížectví konečně navázaly diplomatické styky. Ministři zahraničí obou zemí Jan Kohout a Aurelie Fricková k tomu dne 8. září 2009 podepsali v Černínském paláci v Praze společné prohlášení.

Knížectví Lichtenštejnsko a Českou republiku spojuje společné evropské dědictví a stoleté dějiny rodu Lichtenštejnů v zemích Čech, Moravy a Slezska. Obě země jsou toho názoru, že se vztahy obou států mohou na základě tohoto společného dědictví rozvíjet a přitom být překonány i rozdílné pozice, které vyvstaly v průběhu proměnlivých dějin, stojí v tiskové zprávě. 

Lichtenštejnové byli od Bílé hory jedněmi z největších pozemkových vlastníků na území České koruny a významně ovlivnili české dějiny. Jen díky náhodě a na základě výměny části statků na severovýchodní Moravě se stali vlastníky a panovníky dnešního Lichtenštejnska. Lichtenštejni vlastnili až do roku 1945 na Moravě Lednicko-valtický areál, zámky v Adamově, Břeclavi, Bučovicích, Moravské Třebové, Moravském Krumlově, Litovli, Plumlově, Velkých Losinách a v Zábřehu na Moravě. Další nemovitosti měli v Olomouci a v Praze. Hodnota tohoto majetku se odhaduje na sto milionů Eur.

Řádné diplomatické vztahy mělo Československo s Lichtenštejnskem v minulosti jen krátce v letech 1938-1939. Pak přišla druhá světová válka a po ní majetek Lichtenštejnů zařadilo Československo na soupisku německého majetku, protože se prý Lichtenštejnové přihlásili k německé národnosti. Konfiskace proběhla do roku 1948, proto se na ni nevztahoval restituční zákon z roku 1991. Lichtenštejnsko jako jediné v Evropě (podle ministerstva zahraničí nemá ČR dosud diplomatické styky už jen s Bhútánem a Marshallovými ostrovy) po rozpadu federace v roce 1992 nástupnickou Českou republiku neuznalo a nárokovalo si výše uvedené rozsáhlé pozemky a majetek, které zabavilo bývalé Československo v rámci Benešových dekretů. 

Lichtenštejnský kníže Hans Adam II. (u moci od roku 1989) důvody konfiskace odmítá s poukazem na to, že jeho rodina neuznala protektorát a podporovala tehdejší exilovou vládu Edvarda Beneše. Příslušníci rodu žili tradičně především ve Vídni, do knížectví se uchýlili těsně před obsazením Rakouska nacisty v roce 1938. Ti zbývající, kteří žili na Moravě, prchli do Lichtenštejnska těsně před příchodem Rudé armády v roce 1945. 

Další zajímavostí, zřejmě občanům ČR dosud neznámou bylo, že Česko chtělo navázat diplomatické styly jen pokud alpské knížectví přistoupí na to, že ho ČR uznává také až od roku 1993 a ne od roku 1806, kdy vzniklo. To Lichtenštejnsko odmítlo a odmítlo i uznat novou zemí na mapě Evropy (s uznáním Slovenska problém nemělo).

"My jsme rádi, že se teď podařilo známé skutečnosti, týkající se odlišných pohledů na některé majetkoprávní skutečnosti zdolat a můžeme konečně normalizovat naše vztahy. Majetkoprávní spory se konečně oddělily od společných zájmů a styků. Trvají sice dál, ale už stojí vedle a nejsou provazovány se vzájemnými vztahy,“ dodal dne 8. 9. 2009 český ministr zahraničí Jan Kohout.

"Dnešním dnem začíná nové období v česko-lichtenštejnských vztazích. Po mnoha letech oficiální nekomunikace obě země dospěly k názoru, že tato situace není produktivní. Česká republika si od navázání diplomatických styků slibuje, že se vzájemná smluvní základna dostane na standardní evropskou úroveň. Chceme brzo zahájit jednání o dohodě o zabránění dvojího zdanění a dalších smlouvách v oblasti kultury nebo turistiky," sdělil na závěr český ministr zahraničí.

Dohodu o navázání diplomatických styků má doprovodit memorandum o vzniku komise, která by zkoumala některé sporné otázky mezi oběma zeměmi. Bude to komise historiků. Je to model, který máme například i s Rakouskem. Je to cesta, jak najít porozumění v některých otázkách, ve kterých máme rozdílné pohledy.

Konstituční dědičná monarchie Lichtenštejnsko patří k nejmenším zemím Evropy. Na rozloze 160 kilometrů čtverečných žije 34 761 obyvatel (podle CIA-The World Factbook 7/2009), tedy podle počtu obyvatel je na 209. místě na světě.

Jan Hájek
Zeměpisné sdružení