Středozemní moře

Středozemní moře je vnitřním mořem Atlantského oceánu vklíněným mezi Evropu, Asii a Afriku. S Atlantikem je spojeno Gibraltarským průlivem, s Černým mořem tureckými průlivy Bospor a Dardanely. Uměle vyhloubeným Suezským průplavem v Egyptě je spojeno s Rudým mořem a to už skoro 140 let.

Středozemní moře zaujímá plochu 2 505 000 km2 s průměrnou hloubkou kolem 1 500 metrů. Největší hloubka byla naměřena jižně od řeckého Peloponesu - 5 120 metru. Nejvyšší příliv ve Středozemním moři je u tuniského pobřeží a dosahuje 1,7 metru.

Salinita (slanost) moře se pohybuje od 36 ‰ na západě do 39 ‰ na východě. Proti Atlantskému oceánu je tedy jeho voda nezvykle slaná, ale zároveň i podstatně teplejší. Průměrná teplota vzduchu převyšuje průměrnou teplotu moře pouze po dobu 3-4 měsíců v kalendářním roce. 

Středomořské klima je mimořádně příznivé. Zima je mírná, teploty na severním pobřeží se pohybují mezi 7 až 2° C, na jižním pobřeží dosahují až 18° C. Pro léto je příznačné teplé bezvětří. Východní část Středomoří náleží do subtropické oblasti. Rostou zde olivovníky, citrusové stromy, opuncie a agáve. Pěstuje se zde jižní ovoce a zelenina. Ve středomořské oblasti se vyskytují pinie, cedry a cypřiše.

Středomoří se z hlediska námořní dopravy i z hlediska cestovního ruchu dělí na: 
a) západní Středomoří, kam náleží Lví a Valencijský záliv, moře Ligurské a Tyrhénské s Baleárskými ostrovy, Korsikou a Sardinií, 
b) východní Středomoří, oddělené mořským prahem mezi italskou Sicílií a africkým Tuniskem, kam patří moře Egejské, Jaderské, Jónské a Krétské.

Jan Hájek
Zeměpisné sdružení