Srbský ministerský předseda Mirko Cvetkovič oznámil, že se jeho země rozhodla do konce roku 2009 podat přihlášku ke vstupu do Evropské unie. Srbský prezident Boris Tadič v souvislosti s připravovanou přihláškou uvedl, že kandidaturu své země projednával se všemi 27 členy EU a velká většina z nich prý jeho úmysl podpořila.
Vláda Srbska své rozhodnutí symbolicky oznámila dne 19. prosince 2009, kdy Srbové, Makedonci a Černohorci mohli poprvé po 19 letech opět vstoupit do poloviny evropských zemí bez víz. Obyvatelé těchto tří zemí, pokud mají pas s biometrickými údaji, mohou bez víza pobývat až 90 dní v evropských zemích, které tvoří tzv. schengenský prostor.
Evropská komise navrhla zrušení vízové povinnosti pro občany těchto tří bývalých jugoslávských republik v polovině července 2009 poté, co všechny tři země splnily požadavky týkající se dostatečné kontroly hranic a potlačení kriminality a korupce.
Srbsko, Černá Hora a Makedonie tuto historickou událost oslavují jako návrat do
"evropské rodiny" a další přiblížení se k EU. Ministři vnitra Srbska, Černé Hory a Makedonie ve společném prohlášení napsali, že odstranění vízové povinnosti "je pro západní Balkán významným povzbuzením v přibližování se k EU".
Víza ale budou i nadále Srbové, Černohorci a Makedonci potřebovat pro vstup do Spojeného království, Irska, Rumunska, Bulharska a na Kypr. Zmírnění vízového režimu do zemí EU se také nevztahuje na občany z Kosova, jehož nezávislost neuznaly všechny členské státy EU, a také na občany Albánie a Bosny a Hercegoviny. Podle EU totiž obě tyto země nesplnily všechny podmínky, které pro tento krok unie požaduje.
Občané v Srbsku, Makedonii a Černé Hoře si připomínají, že evropské země zavedly v roce 1991 vízovou povinnost jako krok proti režimu Slobodana Miloševiče, prezidenta tehdejší Jugoslávie, jejímiž součástmi tyto tři "mladé" balkánské republiky tehdy byly. Jan Hájek Zeměpisné sdružení |