Moskva je hlavním městem Ruské federace s 10,5 miliony obyvatel (2008). Je samostatným subjektem Ruské federace, administrativním centrem Centrálního federálního okruhu a Moskevské oblasti.
Je ekonomicky nejsilnější oblastí Ruska. Je politickým, hospodářským a kulturním centrem země a jedním z největších měst v Evropě podle počtu obyvatel. Své sídlo zde mají všechna ministerstva, federální úřady, významné firmy.
Obytný dům na Kotělnickém nábřeží.
Sídlí zde Ruská akademie věd, 273 vysokých škol a 627 vědecko-výzkumných ústavů a organizací. Město má jeden z nejrozsáhlejších dopravních systémů na světě. Kříží se zde mnoho železničních, silničních, vodních a leteckých tras. Od r. 1935 je hlavním dopravním prostředkem ve městě metro, které denně přepraví asi 8 mil. pasažérů (je tak druhým nejintenzivnějším metrem světa). Celková délka jeho linek je 292,9 km. V provozu je 177 stanic. V Severo-východním okruhu Moskvy se nachází první, a v současné době i jediný, monokolejový dopravní systém. Počty přepravovaných cestujících za den jdou do milionů. Město má rozvinutou silniční infrastrukturu, v provozu jsou tři dopravní okruhy a pro odlehčení od tranzitní autodopravy se staví čtvrtý okruh. Moskva je také křižovatkou sítí federálních dálnic, které spojují hlavní město se subjekty Ruské federace a s hlavními městy sousedních států. O Moskvě se říká, že je přístavem pěti moří (Baltského, Bílého, Azovského, Černého a Kaspického).
Matka ruských měst, založená roku 1147, je sídlem patriarchy ruské pravoslavné církve. V historickém centru se rozkládá trojúhelníkový Kreml, prohlášený spolu s Rudým náměstím v roce 1990 za světové kulturní dědictví UNESCO.
Moskva se nachází v evropské části Ruska na 55° 45´ 08´´ severní šířky a 37° 37´ 56´´ východní délky. Město leží v průměrné nadmořské výšce 156 metrů v kopcovité krajině mezi řekami Volha a Oka, na řece Moskvě, přítoku Oky, která se pak vlévá do řeky Volhy. Řeka Moskva protéká územím města v meandrech ve směru severozápad-jihovýchod v délce asi 80 kilometrů. Je široká 120-200 metrů. Do řeky Moskvy se v katastru města vlévá další 140 vodních toků, z nichž jen 14 teče na povrchu, ostatní byly zregulovány pod zem.
Hranice Moskvy tvoří převážně dálniční okruh MKAD dlouhý 109 km. Na některých místech však město pokračuje až za něj. Rozloha Moskvy v roce 2009
činí 1 097,12 km², z toho přibližně třetinu zaujímá zeleň tvořená zhruba 100 parky a lesíky. Vodní plochu tvoří kromě řek a kanálů asi 500 rybníků. Kolem města se táhne 30 až 40 kilometrů dlouhý pás výletních lesíků s četnými zábavními atrakcemi. Dominantou města je zdálky viditelná televizní věž.
Ostankino
Televizní věž Ostankino (rusky Останкинская телебашня – Ostankinskaja telebašňa) je postavena v severní části Moskvy a je nejvyšší stavbou v Rusku. Výstavba čtyřiceti pěti patrové, 540 metrů vysoké věže začala v roce 1963 a byla dokončena o pět let později. Oficiálně měla být zprovozněna k 50. výročí VŘSR již v listopadu 1967, ale chybička v plánování se vloudila a tak muselo být slavnostní otevření posunuto. Po svém otevření se stala nejvyšší stavbou světa. Tento titul si udržela téměř deset let, než byla otevřena kanadská CN Tower v Torontu (od té doby je stále i dnes druhou nejvyšší televizní věží na světě a nejvyšší věží v Evropě).
Ostankino - spodní část
Na této televizní věži jsou desítky kruhových ochozů a balkónů. Celkový využitelný prostor místností ve spodní vnitřní části kónického tvaru věže dosahuje více než 70 000 m2. Celkový užitný prostor samotných místností je vyšší než 15 000 m2. Celková hmotnost dosahuje 51 400 tun.
Ostankino - vyhlídková terasa
Z Ostankina vysílaly všechny moskevské televizní stanice do vzdálenosti 120 kilometrů, a to až do 27. srpna 2000, kdy věž zachvátil rozsáhlý požár. Došlo k němu 98 metrů nad vyhlídkovou plošinou. Návštěvníci věže spolu s personálem museli být evakuováni. Evakuace trvala 90 minut. Požár nepřežili tři lidé. Po požáru věže mělo 18 milionů obyvatel Moskvy a jejího okolí tři dny problémy s příjmem televizního signálu.
Po rekonstrukci byla věž znovu zprovozněna. Ostankino má sedm výtahů, z nich čtyři jsou vysokorychlostní a slouží pro návštěvníky. Na vyhlídkovou plošinu věže do výšky 337 metrů se moderní výtahové kabiny vyjedou za 50 sekund.
Ostankinská věž byla pro nás, přímé účastníky XXII. LOH v Moskvě hlavním orientačním bodem, když jsme se vraceli do našeho hotelového komplexu Zarja na ubytování. Byla pro mě již známým bodem nad moskevským obzorem při mých dalších návštěvách tohoto největšího města Ruské federace. Bohužel cenové relace se během čtvrtstoletí od olympijských her významně změnily v náš neprospěch a dnes je Moskva podle agentury Mercer nejdražším městem na světě (2007 i 2008).
Související články:
Moskva a její Kreml
Kreml a Rudé náměstí
Moskevský Novoděvičí
hřbitov - ruský Slavín
Letiště v Moskvě
- Šeremetěvo, Domodědovo, Vnukovo, Bykovo... Jan Hájek Zeměpisné sdružení |