Ministerstvo vnitra ČR má v úmyslu vrátit Polsku pozemky, o které tato země usiluje už padesát dva let.
Území, které Česká republika navrhuje na vrácení se nalézá hlavně v nejsevernější části našeho území, v oblasti Frýdlantského výběžku, kde je těsně za hranicí hnědouhelný důl a elektrárna Turów. Poláci požadují
k navrácení celkem 368 hektarů.
Ministerstvo vnitra ČR má zájem nabídnout Polsku část území zejména v katastru
"frýdlantských" obcí Kunratice (43 hektarů), Bulovka (32 hektarů) a Horní Řasnice (14 hektarů).
S posunováním hranic nesouhlasí jak starostové zmíněných obcí, tak také hejtman Libereckého kraje. Ten argumentuje tím, že už teď je kraj nejmenším v České republice a navíc územní nároky vznikly v minulosti na Ostravsku. Podle starosty Hrádku se má řešit tento dluh odstoupením území, kde nežijí lidé. Například někde v Orlických horách nebo Krkonoších. Tam, kde je les na obou stranách hranice.
Historie územního nároku Polska vůči naší republice vznikla v roce 1958. Tehdy se vlády obou zemí dohodly na konečném vytýčení hranic. Na popud Poláků se hranice napřímila, aby byla geograficky rovnější. Československo se tím zvětšilo o výše zmíněných 368 hektarů. Po čase, kdy se v obou zemích „budoval socialismus“ a nebyl čas vše dořešit, došlo k předběžné dohodě, že se územní ztráta Polsku nahradí penězi. Po pádu socialismu v obou zemích, 13. ministr zahraničí Československa Jiří Dienstbier v říjnu 1991 při podpisu Smlouvy o dobrém sousedství, solidaritě a přátelské spolupráci slíbil, že územní dluh Polsku vyrovnáme. Kdy?
Od té doby se vedou celkem neúspěšná jednání. V roce 2005 česká vláda nabídla Polsku finanční vyrovnání. Částku uvedla v řádu desítek milionů českých korun. To polská strana odmítla. Poté hraniční komise navrhla několik lokalit k uvolnění (a narovnání hranic) pro Polsko ze čtyř příhraničních krajů ČR. Nejvíce z Libereckého kraje. V době, kdy vlastně hranice mezi státy EU ztratily na významu je to poněkud zvláštní situace. Snad příští česká vláda bude schopná vše konečně rozumně dořešit. Jan Hájek Zeměpisné sdružení |