S Kajmanskými ostrovy jsem se setkal v Plzni ve druhé dekádě června 2009. To se zde konalo 8. mistrovství světa v hokejbalu. A toho se také zúčastnili hráči tří karibských Kajmanských ostrovů. Skoro legračně zní, že na těchto tropických ostrovech je registrováno 110 hráčů. Přesto jejich team patří mezi šestnáct nejlepších mužstev na světě!
Právě na hráče exotických Kajmanských ostrovů jsem se těšil a trochu i kvůli tomuto turnaji jsem pak zatoužil tuto exotiku poznat blíže, pokud možno na vlastní oči. A v listopadu téhož roku se mě to podařilo. Ale ještě se krátce vrátím k červnovému mistrovství světa. Nenechal jsem si ujít karibské derby
Bahamy-Kajmanské ostrovy 6:3, ale i další zápas těchto hokejbalistů proti vysoce favorizovanému Finsku.
A jak to dopadlo? Kajmanské ostrovy vyhrály 3:2! S Pákistánem sice na úvod mistrovství prohrály 1:3, ale Pákistán patří v hokejových hrách (několikrát byli mistry světa a olympijskými vítězi v pozemním hokeji) mezi světovou špičku stejně jako Indie.
Nakonec sice
"Kajmani" v boji o závěrečné umístění prohráli s Velkou Británií 5:6 v prodloužení, ale rozhodně zanechaly dobrý dojem a byly zpestřením turnaje a jejich hráči si získali řadu příznivců svojí slušnou hrou a radostí ze vstřelených branek. Jen jako doušku dodávám, že mistry světa
pro rok 2009 se stali hráči České republiky, když ve finále porazili Indii 4:3 v prodloužení.
Kajmanské ostrovy se nacházejí v Karibiku zhruba 750 kilometrů jižně od Floridy a 250 kilometrů jižně od Kuby. Byly objeveny Kryštofem Kolumbem v roce 1503 během jeho poslední cesty do Nového světa. Ostrovy jsou britskou kolonií. V čele země stojí anglická královna Alžběta II., jí přímo podléhá jí jmenovaný guvernér. Ten je předsedou zákonodárného sněmu. Nejvýznamnějšími obchodními partnery těchto tří karibských ostrovů jsou USA a samozřejmě Spojené království.
Kryštof Kolumbus Kajmanské ostrovy původně pojmenoval Želví ostrovy. Teprve později souostroví převzalo jméno po druhu mořského krokodýla. Přestože tu už živé kajmany nenajdeme, ostrovy se pyšní výskytem vzácného leguána zeleného. V moři žijí rejnoci a delfíni. Významně se chovají želvy na farmách v okolí hlavního města. Zdejší korálové útesy klesají jen několik metrů od břehu do několikakilometrové hloubky a tak jsou rájem pro potápěče. Proto sem jezdí několikrát do roka i syn legendárního francouzského oceánografa Jean-Michel
Costeau.
Želví farma
Souostroví je tvořeno třemi ostrovy - Grand Cayman, Cayman Brac a Little Cayman o celkové rozloze 259 km2. Hlavním městem je George Town na největším ostrově Grand Cayman se 16 000 obyvateli (2008). Tento ostrov je nejvíce navštěvovaný. Je na něm deset kilometrů dlouhá pláž
- Seven Mile Beach s největší koncentrací hotelů a nejrůznějších atrakcí. Na jih od ní leží hlavní město George Town s mezinárodním letištěm a s asi 500 zdejšími bankami. Kdepak jsou asi uloženy bývalé české money zprivatizované v 90. letech 20. století?
Národní muzeum
Na ostrově Grand Cayman za prohlídku rozhodně stojí výběžek Rum Point (rumový bod, kde je třeba vychutnat si suprový karibský rum, např ve formě Rumcoco
- ledový kokosový ořech naplněný kokosovým mlékem a rumem). Dřevěné, pestře pomalované stolky jsou rozesety v písku ve stínu casuarin, mezi jejichž kmeny visí hamaky lákající k odpočinku. První zastávkou od Seven Mile Beach může být nejstarší budova na ostrově
- tzv. Pedro St. James Castle, ležící na jižním pobřeží nedaleko stejnojmenného městečka.
Kdo chce odpočívat v klidu, vypraví se na východ ostrova nebo přelétne na jeho menší bratry
- Little Cayman nebo Cayman Brac.
Nejstarší budova na Kajmanských ostrovech byla postavena roku 1780 jako rezidence majitele plantáží Williama Edena. Budova připomínající venkovský zámeček hostila roku 1830 první zasedání zdejšího parlamentu a o pět let později zde bylo zrušeno otrokářství. Pedro Castle dodnes symbolizuje zrození demokracie na Kajmanských ostrovech a o historii tohoto místa se můžeme dozvědět více v přilehlém muzeu. Jako další zastávku na cestě mohu doporučit botanickou zahradu. Zdejší areál se může pochlubit jak exotickými květinami, tak i trasou vedenou tropickým pralesem s ukázkami nejrůznějších dřevin. Najdete tu také informační centrum, kavárnu a rozhodně se tu setkáte s volně pobíhajícími leguány, kteří jsou mnohem krotší než ti ostatní z ostrova.
Kajmanské ostrovy
Zdejší mírumilovný druh rejnoka se jmenuje trnucha americká (Dasyatis americana). Většinu hejn tvoří menší samci, jen několik jedinců představují mnohem větší samičky. Osten velikosti propisovačky mají rejnoci na zadní části ocasu a jediné nebezpečí, které vám hrozí, je podle místních potápěčů
"cucflek" z přisátého rejnoka žadonícího o potravu…
Kajmanské ostrovy jsou nejen centrem mezinárodních peněžních služeb, ale díky barevným korálovým útesům a křišťálově jasné barvě moře, která umožňuje sledování bohatého podmořského života, jsou i jedním z nejvyhledávanějších potápěčských cílů na světě. Bankéři a potápěči objevili toto souostroví již dávno, ale ostatní turisté začali jezdit na tyto barevné ostrovy teprve v posledních letech.
Od začátku finanční krize v roce 2008 se ale výrazně snížil počet turistů přijíždějících na Kajmanské ostrovy. Turisté byli přitom největším zdrojem příjmů. V karibském daňovém ráji podstatně klesl i obchod s finančními službami. Protože souostroví patří pod Spojené království, vláda v Londýně navrhla zavedení přímých daní, aby se místní kajmanská vláda vyhnula bankrotu. To byla novinka pro více jak 45 tisíc obyvatel ostrova, kteří dosud platili jen daně nepřímé, tedy téměř žádné (to by se mi také líbilo). Tato
"daňová svoboda" byla důvodem, proč se Kajmanské ostrovy staly významným finančním centrem a mnozí podnikatele z téměř celého světa si zde založili účelově své firmy. V současnosti tu sídlí asi 80 000 firem, z toho 800 pojišťoven a 270 bank. Nikde na světě není zaregistrováno více hedgeových fondů. Jejich počet je 10 000, tedy na každých pět obyvatel jeden! Bankovní licence na Kajmanských ostrovech stojí okolo 620 000 amerických dolarů. Hedge fondy jsou odborníky považovány za jeden z důvodů současné finanční krize. Jde o fondy, které nepodléhají takovým regulacím jako konzervativní fondy. Nabízejí vyšší výnos, ale podstatně se zvyšuje u nich i riziko obchodování. Jen hedge fondy spravují majetek v hodnotě 2,3 bilionu amerických dolarů a hrubý domácí produkt na obyvatele je tak na ostrovech dvanáctý nejvyšší na světě! Průměrný roční příjem místních obyvatel je přes 42 000 USD a to je nejvíce ze všech zemí Karibiku. Hedge fond je speciální fond, který téměř nepodléhá regulaci. Je vysoce rizikovou investicí, která může přinést vysoký výnos, ale také vysokou ztrátu. Snaží se o absolutní výnos nezávislý na obecném ekonomickém vývoji a vývoji kapitálových trhů. Poplatky za správu hedge fondu jsou vyšší než u klasického fondu a také transparentnost je nižší. U hedge fondu velmi závisí na správci fondu a na strategii, kterou zvolí. Tyto fondy netvoří homogenní skupinu, některé mohou vydělávat a některé prodělávat. Mezi různými správci jsou významné rozdíly. Proto bylo ve většině zemí investování do hedge fondů povoleno pouze kvalifikovaným investorům. Správci hedge fondů využívají téměř všechny instrumenty finančního a komoditního trhu jako např. akcie, dluhopisy, komodity aj. S těmito instrumenty pak investují po téměř celém světě. Hedge fondy si účtují jak za správu, tak za podíl na výnosech. Za správu si většinou účtují kolem
1-3 %. Poplatek za podíl na výnosech se pohybuje v rozmezí 10-20 %.
Kajmanské ostrovy - vlajka
V době současné finanční krize jsou ostrovy terčem mezinárodních institucí a politiků, kteří chtějí zakročit proti takovýmto daňovým rájům. Kajmanské ostrovy byly trnem v oku amerického prezidenta Baracka Obamy a dočasně se ocitly i na tzv. šedé listině OECD. Poté konečně
"Kajmany" začaly se světovými ekonomickými organizacemi spolupracovat na výměně informací o daních a tak se této nepříjemné
"nálepky" zbavily. Ale i tak se 45 000 obyvatel těchto tří karibských ostrovů dýchá nyní hůře než v předchozích
"tučných" letech. Jan Hájek Zeměpisné sdružení |