Údolím Bohů na kole

Před Údolím Bohů jsme měli milé setkání s krajany. U jednoho motelu hledám majitelku. Ta nikde. A tak se ptám dvou hostů v důchodovém věku, kde je paní majitelka a kolik stojí motel. Přesně mi nerozumí, na co se ptám a tak opakuji: "How much is double room in this motel?" A paní říká manželovi: "No řekni mu, že padesát pět!".

Začínám se smát a říkám jim: "Tak se pojďme bavit hned česky ne?" Okamžitě se též smějí a po chvilce povídání se dozvídám, že jsou z Uherského Hradiště a znají naše dobré kamarády. No to je ale náhoda. Uprostřed pouště, ve vesnici velké jak díra po granátu a takové milé setkání. Povídáme si o "106" s těmito fajn krajany, jenže čas letí jako voda a my se rozhodujeme pokračovat, abychom se posunuli ještě blíže k Údolí Bohů.

Rozkvetlá poušť

Valley of the Gods je zatím ještě turisty téměř neobjevené. Je to něco jako Monument Valley, jen v divočejší podobě. Skrz něj vede 27 km dlouhá šotolinová cesta, která je pro nás, težkooděnce, místy hodně náročná. Velmi prudká krátká stoupání na sypkém povrchu dělají svoje. Ale zvládáme to a náramně si toto tiché a divoké místo užíváme. Strávili jsme tam více než půl dne a rozhodně tato terénní a ne zcela jednoduchá zajížďka stála za to! 

Unavená Renča

Dále nás čeká několik táhlých stoupáků a dorážíme do městečka Bluff, kde jeden den kempujeme u řeky San Juan, druhý den spíme v motelu. Je to odměna za dosažení půlky expediční trasy.

Zemní pyramida

Martin Stiller
www.cyklocestovani.cz