Plzeňské náměstí Republiky zdobí tři nové kašny

Na plzeňském náměstí Republiky (193 x 139 metrů) se vedle morového sloupu z roku 1681 (na severozápadě náměstí) objevily tři nové "kašny". Jsou umístěné ve zbývajících rozích náměstí, jemuž dominuje nejvyšší česká katedrála svatého Bartoloměje (102,25 metru). 

Labutím jezerem u Anděla (SV), moderním tancem s názvem Vltavská u Velblouda (JV) i tancem třiceti tanečníků ve stylu street dance u Chrtice (JZ) se na téma "voda" dne 29. července 2010 večer v Plzni slavnostně představily tři nové, téměř 4,5 metru vysoké chrliče vody, které byly pojmenovány podle motivů plzeňského městského znaku Anděl, Velbloud a Chrtice. 

Plzeň nám. Republiky -  kašna Chrtice

Chrliče jsou bronzové odlitky, které doplňují monolitické nádoby z černé žuly vyrobené v Číně. Kašny kromě heraldických figur připomínají tvarem tradici monumentálních odlitků z bývalých Škodových závodů, využívají černou a zlatou barvu, která se objevuje na mariánském morovém sloupu. Autor celého díla, pražský architekt Ondřej Císler řekl, že vodítkem mu při zpracovávání námětu byl plzeňský městský znak.

Cesta Plzně k novým chrličům a kašnám nebyla jednoduchá. Žádné umělecké dílo ve městě ještě nevzbudilo takové kontroverzní reakce lidí. Císlerův návrh vybrala odborná porota v architektonické soutěži už v roce 2005 mezi 30 došlými návrhy. Politici ale tehdy chrliče a kašny neschválili a souhlas s jejich postavením dali až po úpravách velikosti, tvaru i povrchu během roku 2007.

Plzeň nám. Republiky -  kašna Anděl

Kašny a chrliče vody jsou novým, výrazným prvkem centra města. Vodu padající z chrličů doplňují v nočních hodinách zářící světla umístěná v nádobách pod ochrannými mřížemi pod vodou. Záře ze světel by měla umocnit efekt dopadající vody. Kašny jsou také nasvícené zvenku osvětlením v dlažbě. Voda bude cirkulovat v uzavřeném okruhu od 7 hodin ráno do půlnoci. S její výměnou se počítá pětkrát za sezónu (samozřejmě že v zimě budou "vodopády" mimo provoz).

Plzeň nám. Republiky -  kašna Velbloud

Jen samotné zlacení kovových profilů trvalo včetně technologické přestávky devět měsíců. Použito při něm bylo sedm odstínů barev plátkového 23–24 karátového zlata. Na pozlacení všech tří chrličů, tedy plochy kolem 70 metrů čtverečných, se spotřebovalo 720 gramů zlata. Plátky zlata vytvářejí barevné efekty a budou se s přibývající patinou měnit. Tzv. patina a stárnutí jsou neoddělitelnou součástí celého díla. Magistrát přišlo na 26 590 200 korun českých, včetně DPH. Zhotovitelem byla společnost SWIETELSKY stavební s.r.o.

Kašna Chrtice

Zlacení použité na plzeňských chrličích vycházelo z tradičních technologií používaných už např. ve starém Egyptě (luxusní pohřební výbava faraóna Tutanchamona) nebo v antickém Řecku (Feidiás – socha Athéna Parthenos). Podobné zlacení plátkovým zlatem můžete vidět také na nejvýznamnějších památkách ve Francii (v gotické kapli La Sainte-Chapelle v Paříži), i v Čechách (použil ho malířský Mistr Theodorik v kapli svatého Kříže na Karlštejně, kapli sv. Václava v katedrále sv. Víta v Praze), ale bývalo používáno i v Německu (v čínském pavilonu v Postupimi, u Zlatého jezdce v Drážďanech) apod.

Kašna Velbloud

Nové moderní dílo v Plzni budí už několik let poměrně velké emoce a rozdělilo veřejnost na dvě skupiny. Podle některých se na historické náměstí "šibenice pro Kozinu" (tento vzpupný třiačtyřicetiletý Chod byl nedaleko odtud dne 28. listopadu 1695 oběšen) nehodí. Jiní vyzdvihují architektonickou hodnotu díla. Je to zhruba padesát na padesát. Příznivci moderny projekt obdivují, druzí jej tvrdě odmítají. Hodně lidí se dožadovalo, aby kašny byly podobné těm, jaké se stavěly v minulosti (kdysi v Plzni na náměstí již byly).

Morový sloup z roku 1681

Kritizovat a bourat umí každý, vymyslet a zrealizovat, to už každý nedokáže. Mně osobně se chrliče s kašnami docela líbí, jsou rozhodně lepší než donedávna tam "zívající" asfaltovaný prostor. Odborníci nové dílo na největším plzeňském náměstí chválí. No uvidíme na čí straně "bude za čas pravda".

Jan Hájek
Zeměpisné sdružení