to jsou dva nejvýchodnější ostrovy Kanárského souostroví, které se v Atlantském oceánu rozprostírá na celkové ploše asi 7 500 kilometrů čtverečních a od západu na východ zabírá 500 kilometrů. Správně patří k autonomní oblasti Kanárských ostrovů v rámci Španělského království a spolu s Gran Canarií k východní provincii s hlavním městem Las Palmas de Gran Canaria.
Jedinečnou atrakcí ostrova Lanzarote je národní park Timanfaya.
Představte si měsíční krajinu, plnou kráterů, jejíž plocha je pokryta ztuhlými
výrony lávy a škvárovými poli. "Ohňové hory" prozkoumáme z místa
Islote de Hilario. Zaměstnanci parku soustředí návštěvníky, aby předvedli
obklopující živly. V trhlinách země vzplane suchá tráva, vedle nalijí do roury
zapuštěné v zemi kbelík vody, aby za chvíli vystříkl jako gejzír páry se
znamenitým zvukovým efektem. Teplota země dosahuje v několika centimetrech přes 100
stupňů, jak se o tom přesvědčujeme přehazováním kamínků v dlaních. V restauraci
Del Diablo, postavené podle plánů Césara Manriqua, dokonce grilují přímo horkem
země. Pouze autobusy mohou absolvovat projížďku národním parkem, kde nás udivuje na
50 čtverečních kilometrech země obraz nekonečného zpustošení, k němuž došlo 1.
září 1730. Černé, hnědé a červené tóny vytvářejí dokonalý soulad barev a
forem.
Vedle parku patří k nejnavštěvovanějším místům ostrova
Lanzarote Jameos de Agua, jeskyně, vzdálené 250 metrů od mořského pobřeží.
Ze vzniklých jeskynních prostor udělal César Manrique "jedno z nejkrásnějších
míst na světě". Při výbuchu vulkánu Corona vytekla horká láva, která na
povrchu vychladla, ale pod ním se sunula dál, vymlela starší čedičové podloží,
nakonec odtekla, a zbytek už stojí za návštěvu! V jezeru se slanou vodou se skrývá
vzácný krab albino, na hladinu dopadají sluneční paprsky kruhovitým otvorem ve
stropu jeskyně a vytvářejí úžasný světelný efekt. Architekt vytvořil další
Iagunovité jezírko se subtropickým rostlinstvem a koncertním sálem v dalších
prostorách. Všechno doplňují audiovizuální projekty v angličtině a němčině,
vysvětlující vznik sopečné činnosti, obchůdky se suvenýry, plastiky, restaurace,
vše v dokonalé harmonii přírody a člověka.
Fuerteventuřané stojí před hádankou,
odkud pocházejí první obyvatelé ostrova. Doba prvního osídlení byla určena pomocí
radiokarbonových výzkumů na třetí století před Kristem, ale poznatky nejsou
jednoznačné. Staří Kanářané žili v době kamenné, vyráběli své zbraně z
kamene a kostí, obývali jeskyně nebo kamenné příbytky, chovali dobytek a primitivně
obdělávali půdu. Pokud přežili nájezdy lovců otroků, smísili se s osadníky
z Andalusie, Normandie a Gaskoňska. Piráti zničili zemi, ztratily se vodní
prameny, půdní eroze ,sucha a sarančata dokonaly zbytek.
Už před 50 lety jeden Evropan předpověděl, že Kanárské ostrovy
budou tak navštěvovány, jako Alpy, nebo Neapol.
Všimněme si několika míst, která bychom neměli vynechat: Corralejo
(na severu) je živé, turisty hojně navštěvované městečko s přístavem. Je
obklopeno devítikilometrovými plážemi a mořem, které ocení hlavně vyznavači
windsurfingu. Přes silnici se rozkládá území písečných dun, navátých větry ze
Sahary. Město se rozrůstá sítí velkých hotelů s kompletním vybavením a láká k
opětovné návštěvě.
Puero del Rosario (střed) je od roku 1860 hlavním městem
ostrova. Bývalý Kozí přístav se stal významným později, kdy sem byla přeložena
cizinecká legie z Afriky. Postupem času byla legie zredukována a nastupující rozmach
turismu nahradil ekonomické ztráty z toho vyplývající. Nedaleké letiště přijímá
všechny lety na ostrov a žije intenzívním ruchem.
Caleta de Fustes, nazývané El Castillo, leží u pevnostní
věže "Castíllo del Fustes" z roku 1741, postavené z lávy na obranu
přístavu proti pirátům. V celém městě se staví, vznikají nová ubytovací
zařízení, doplněná zelení a veškerými službami klientům.
Jandia (jih) je poloostrov s divukrásnými plážemi. Na
pobřeží se rozprostírá jemný bílý písek do nekonečné dálavy. Jako všude na
ostrově se horečně staví, aby co nejvíc návštěvníků se pokochalo ostrovy
"věčného jara." Cestovní kanceláře nabízejí výlety na ostrovy Lobos, La
Graciosa, Gran Canaria, nebo do nedaleké Afriky.
Alena Šimková Zeměpisné sdružení |