Hellbrunn, letní sídlo salcburských arcibiskupů, je v podstatě salcburským předměstím. Nechal ho postavit v manýristickém stylu arcibiskup Markus Sittikus.
Ve více jak stopadesátitisícovém Salzburgu ležícím na řece Salzach asi 210 kilometrů na jih od Plzně, nedaleko hranic Rakouska s Německem je krásně (Staré město salzburské bylo v roce 1996 zapsáno na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO). Procházku městem ležícím ve výšce 425 m n. m. po úzké Getreidegasse k pevnosti Hohensalzburg kolem Mozart Geburdshausu a nejmenšího salzburgského domu, k Salzburge Dómu či opačným směrem do zahrad Mirabellgarten se zámkem Mirabell asi každý z Vás již absolvoval. Město svým obyvatelům i příchozím nabízí nejen známé čokoládové Mozartovy koule
- Mozartkugeln (Salzburg je rodištěm Mozartovým), ale mnohé další radosti. V okolí města se totiž nachází několik zámků, z nichž bych dnes doporučil jeden
- Hellbrunn. Ten, nevím proč, mnozí návštěvníci Salzburgu opomenou navštívit. Chyba. Zejména když se chtějí tak trochu i na svůj úkor pobavit a nevadí jim trocha
"studených střiků" z vodních fontán a vodotrysků, důmyslně zabudovaných po celém přilehlém zámeckém parku. Z tohoto zámku totiž po prohlídce odejde suchý opravdu jen málokdo.
V prohlídkových místnostech je samozřejmě zachycena zámecká historie, je tu mobiliář, obrazy. Vše, proč se sem hlavně jezdí, ale skrývá přilehlý park. Církevní tatíci měli velký smysl pro humor a pro pobavení hostů, ale především své, nechali postavit množství fontán a vodních trysek, chytře ukrytých tak, aby pěkně zlily návštěvníka.
Hned v úvodním amfiteátru u kamenného stolu se žlábkem, ve kterém se chladily lahve vína, jsou rozmístěná kamenná sedátka. Jsou to ale spíše bidety
- sedící dostane zespodu slušnou sprchu, další vodu na něho sešlou postranní trysky.
Úniku není ani u různých soch: třebaže se už ostražitě díváte, kde by mohly být zabudovány trysky, průvodce vás vždycky dostane. Uskočíte vlevo, ale voda jde zprava, a naopak.
Voda tryská i z tlam jeleních hlav, umístěných na nároží u vchodu do zámecké kaple.
Další dávka vás pokropí, když obdivujete kovový kužel poskakující na vrcholu vodního proudu v přítmí umělé jeskyně. Tady létá voda snad ze všech spár za bujarého veselí všech přihlížejících.
Ale je to celé úsměvné, vodotrysky nejsou nijak silné, za chvíli trochu oschnete. Ti zarputilejší chodí s deštníky.
Průvodce tvrdí, že se jedná o světový unikát, a nejspíš má pravdu. Jinde vodotrysky bývají spíše součástí monumentálních fontán jako třeba ve Versailles nebo v ruském Sankt Peterburgu. Tady v Hellbrunnu se ale voda využívá k potměšilým hrátkám. Právě proto se sem každý rok sjíždějí návštěvníci ze všech koutů Evropy, aby se mohli přesvědčit, že prospekty nelžou.
Park zaplňují rozmanité sochy i různé miniatury poháněné vodou včetně velkého pohyblivého betlému
- mechanického divadla s 200 figurkami. Ten si samozřejmě chcete prohlédnout zblízka. Abyste měli
"čisté sklo", skryté trysky vám vmetou do obličeje jemnou spršku.
Po prohlídce fontánek se vynoříte na obrovském prostranství zámeckého parku. Umělý ostrov s bludištěm z buxusu, v jezírku spousta ryb. Kolem panorama Alp, za vámi výskot a vřískot další postříkané skupiny, která je vám v patách. To se nedá popsat, kdo se nenechá postříkat, neuvěří. Pokud navštívíte vodní hrátky na večerní prohlídce, bude zážitek ještě lepší. To neodhalíte trysky ani omylem a budete jen uskakovat a smát se. Jan Hájek Zeměpisné sdružení |