Co to je vůbec ostrov? Jaké je jeho vymezení? Podle Konvence OSN o mořském právu z roku 1982 (United Nations Convention on the Law of the Sea, part VIII.) je ostrov definován následovně:
§ 1 Ostrov je přírodně utvářené území pevniny, obklopené vodou,
které vyčnívá nad její hladinu.
§ 2 Kromě výjimky uvedené v § 3 jsou teritoriální vody, kontaktní zóna,
exkluzivní ekonomická zóna a kontinentální šelf ostrova určovány ve shodě
s pravidly této Konvence aplikovanými na ostatní území pevniny.
§ 3 Skály bez trvalého osídlení nebo ekonomického využití nemají
vymezenou exkluzivní ekonomickou zónu nebo kontinentální šelf.
Definice uvádí, že by ostrov měl být obklopen vodou. Dále z definice
vyplývá, že umělý ostrov není právně vzato ostrovem. Omezená práva se
podle § 3 připouštějí neobydleným skaliskům. Takovéto vymezení ale neřeší
otázku např. Žofínského ostrova nebo např. pouštní oázy (jde přece o
mořské právo). Dále ve výše uvedeném vymezení není uvedeno žádné vodítko
pro vymezení rozdílů mezi Austrálií, Grónskem nebo Antarktidou. Je tedy třeba
doplnit další kritéria pro vymezení ostrovů a kontinentů. Zde se nabízí
rozlišující kritéria podle Island Superlatives z roku 2005:
1. Geologickým základem kontinentů jsou tektonicky samostatné pevninské
štíty (kratony).
2. Kontinenty jsou charakterizovány svébytnou flórou a faunou.
3. Kontinenty vykazují svébytnou kulturu.
4. Existuje převažující místní mínění, že se jedná o samostatný
kontinent.
Podle těchto kritérií není Grónsko samostatným kontinentem, je tedy
ostrovem. Podobně tak Madagaskar, Nová Guinea. Austrálie je tedy jasně
kontinentem. Ale co Antarktida? Ta přece nemá vlastní kulturu, přesto je
logicky považována za kontinent.
Ostrovy ale leží nejen v mořích a oceánech, ale také na pevnině,
jako enklávy souše vystupující z povrchových vod. Tyto ostrovy dělíme
na jezerní (lake islands) a říční (river islands). Kuriózním příkladem
jezerního ostrova je největší "ostrov na ostrově", Pulau Samosir (630 km2)
na jezeře Toba na Sumatře. Za největší říční ostrov je považován
brazilský Ilha do Bananal (20 000 km2) nacházející se mezi
rameny řeky Araguaia v povodí Tocantins. Vlastně dvakrát větší ale
je Ilha de Marajó (se 40 100 km2, v tabulce je uveden na
35. místě) v deltě Amazonky. Ten se však již spíše počítá mezi
ostrovy Atlantského oceánu.
Svět ostrovů je velmi rozmanitý. Mohou se lišit svojí rozlohou (tomuto
je věnována následující tabulka), polohou podle světových stran, stářím,
původem, tvarem, klimatem, zalidněním, kulturou, přírodními zdroji, vzdáleností
od pevniny, nadmořskou výškou atd.
Na ostrovech žije asi 700 milionů lidí, obydlených je asi 9 000.
Největším neobydleným ostrovem je Devon - v tabulce je uveden na 27. místě.
Tak to by asi na úvod stačilo. Nyní již následuje tabulka s největšími ostrovy světa.
Místo
|
Jméno
|
Rozloha v km²
|
Státy
|
1.
|
Grónsko
|
2 130 750
|
Grónsko
|
2.
|
Nová Guinea
|
785 753
|
Indonésie a
Papua-Nová Guinea
|
3.
|
Kalimantan
(Borneo)
|
748 168
|
Brunei, Indonésie
a Malajsie
|
4.
|
Madagaskar
|
587 713
|
Madagaskar
|
5.
|
Baffinův
ostrov
|
507 451
|
Kanada
|
6.
|
Sumatra
|
443 066
|
Indonésie
|
7.
|
Honšú
|
225 800
|
Japonsko
|
8.
|
Velká Británie
|
218 595
|
Spojené království
|
9.
|
Viktoriin
ostrov
|
217 291
|
Kanada
|
10.
|
Ellesmerův
ostrov
|
196 236
|
Kanada
|
11.
|
Sulawesi
(Celebes)
|
180 681
|
Indonésie
|
12.
|
Jižní
ostrov
|
145 836
|
Nový Zéland
|
13.
|
Jáva
|
138 794
|
Indonésie
|
14.
|
Severní
ostrov
|
111 583
|
Nový Zéland
|
15.
|
Luzon
|
109 965
|
Filipíny
|
16.
|
Newfoundland
|
108 860
|
Kanada
|
17.
|
Kuba
|
105 806
|
Kuba
|
18.
|
Island
|
101 826
|
Island
|
19.
|
Mindanao
|
97 530
|
Filipíny
|
20.
|
Irsko
|
81 638
|
Irsko a Spojené
království
|
21.
|
Hokkaidó
|
78 719
|
Japonsko
|
22.
|
Hispaniola
|
73 929
|
Haiti a Dominikánská
republika
|
23.
|
Sachalin
|
72 493
|
Rusko
|
24.
|
Banksův
ostrov
|
70 028
|
Kanada
|
25.
|
Cejlon
|
65 268
|
Srí Lanka
|
26.
|
Tasmánie
|
64 519
|
Austrálie
|
27.
|
Devon
|
55 247
|
Kanada
|
28.
|
Ostrov
Alexandra I.
|
49 070
|
Antarktida
|
29.
|
Ohňová země
|
47 401
|
Argentina a
Chile
|
30.
|
Severní
ostrov Nové země
|
47 079
|
Rusko
|
31.
|
Berknerův
ostrov
|
43 873
|
Antarktida
|
32.
|
Axel Heibergův
ostrov
|
43 178
|
Kanada
|
33.
|
Melvillův
ostrov
|
42 149
|
Kanada
|
34.
|
Southampton
|
41 214
|
Kanada
|
35.
|
Ilha de
Marajó
|
40 100
|
Brazílie
|
36.
|
Západní Špicberk
|
38 981
|
Norsko (Svalbard)
|
37.
|
Kjúšú
|
37 437
|
Japonsko
|
38.
|
Nová Británie
|
35 145
|
Papua-Nová
Guinea
|
39.
|
Taiwan
|
32 260
|
Taiwan
|
40.
|
Ostrov
prince Waleského
|
33 339
|
Kanada
|
41.
|
Jižní
ostrov Nové země
|
33 246
|
Rusko
|
42.
|
Hainan
|
33 210
|
Čína
|
43.
|
Vancouver
|
30 079
|
Kanada
|
44.
|
Timor
|
28 418
|
Indonésie a Východní
Timor
|
45.
|
Sicílie
|
25 662
|
Itálie
|
Jan Hájek Zeměpisné sdružení |