Čína nabízí alternativu k Panamskému průplavu

Čína spolu s Kolumbií plánují vybudování suché alternativy Panamského průplavu mezi Tichým a Atlantickým oceánem (Panama Canal je dlouhý 81,6 kilometrů, široký 150-305 metrů, hluboký kolem 13 metrů).

V hlavním kolumbijském městě Bogotá na čínské nabídky docela dobře slyší, protože jihoamerická země je v poslední době značně frustrovaná nezájmem Spojených států a pak, do miliardového projektu by nemusela investovat ani jeden dolar.

Kolumbie je sice věrným spojencem USA v regionu, vadí jí ale, že americký Senát dosud neratifikoval dohodu o vzájemném volném obchodu, podepsanou už v roce 2007. I proto se ohlíží po „čínském koni“.

Čína tak znovu předvádí světu, že je skutečným globálním hráčem. A čím dál tím více agresivnějším. Tento nápad pekingských stratégů ale není vůbec k zahození, naopak.

Idea je to typicky „čínská“. Říši středu by její uskutečnění přineslo značné výhody a nastartovalo by její další expanzi do Ameriky. A zkrátka by nepřišla ani sama Kolumbie jako součást Karibské Jižní Ameriky (měla by podíl na zisku).

Čínští vyslanci na počátku roku 2011 o železnici jednají v Bogotě s nejvyššími představiteli země a setkávají se s velice pozitivním přijetím. Číňané mají všechno do detailu spočítané, o tom nikdo pochybuje (nejen z budování železnic a rychlodrah na čínském území mají bohaté zkušenosti i moderní technologie).

Zda a kdy se začne s výstavbou zatím jasné není. Snaha o vybudování moderní rychlé železnice je každopádně posledním příkladem stále agresivnějšího pronikání Číny do zemí třetího světa. Celý projekt v hodnotě necelých osm miliard amerických dolarů by financovala Čínská rozvojová banka. A Kolumbie na něm prakticky nemůže prodělat. 

A jak známo, Asie je novým motorem světové ekonomiky 21. století a Čína jejím nejsilnějším. A vidina strategických zisků, které by se zhodnotily v příštích globálních tahanicích, za to to Beijingu určitě stojí.

Trať dlouhá 220 kilometrů by měla vést z pobřeží Pacifiku do nového města poblíž dnešní Cartageny de Indias na březích Atlantského oceánu. Zde by byl centrální uzel, kde by se shromažďovalo dovezené čínské zboží a rozváželo se odtud po celé Latinské Americe. Kolumbijské nerostné bohatství by odtud zároveň směřovalo do Číny po moři. To je svým způsobem geniální řešení zahraničního obchodu.

Financial Times v polovině února 2011 citovaly nejmenované čínské a kolumbijské úředníky, podle nichž je ve hře ještě druhá varianta železnice – z pacifického přístavu Buenaventura do Cartageny de Indias. V tom případě by trať měřila 791 kilometrů.

Kolumbie, jako největší obchodní partner Číny v regionu a pátý největší vývozce uhlí na světě, by se stala klíčovým „čínským přístavem“ nejen pro Latinskou Ameriku. A právě Kolumbie už dávno sní o výstavbě alternativy k Panamskému průplavu. Teď ve spolupráci s Čínou se sen lehce může změnit v realitu.

Kde by se naopak měli strachovat? Samozřejmě v Panamě. Zatím nepostradatelným průplavem proudí ročně asi pět procent světového obchodu. To představuje čtrnáct tisíc lodí vrchovatě naložených nákladem, zejména kontejnery. Dá se předpokládat, že železnice by značnou část dopravců zlákala na svojí stranu. Zvláště když Čína tvrdí, že by přeprava zboží byla po jejich železnici o polovinu levnější.

Jan Hájek
Zeměpisné sdružení