Národní technické muzeum znovu otevřeno

Po rozsáhlé stavební rekonstrukci byla dne 15. února 2011 představena nová podoba Národního technického muzea (NTM) v Praze na Letné. Zájemcům od 16. února nabízí pět nových a reinstalovaných expozic. Poprvé za svou více než sedmdesátiletou historii je celá budova zasvěcena jen muzejním účelům, na 5 500 metrech čtverečných na návštěvníky čeká kolem pěti tisíc exponátů.

Vzpomínám, jak jsem před více než půl stoletím toto muzeum, tehdy povinně, navštívil v rámci exkurze do hlavního města a bylo to neúžasnější místo na rozdíl od dalších, které „byly“ také na programu jako např. nedaleké monstrum v čele s J. V. Stalinem (tehdy lidem nazývaného „fronta na maso“ či tehdejšího muzea V. I. Lenina, dnes „lihového“ domu ČSSD v Hybernské ulici). Také jsme při dvoudenním pobytu navštívili Vyšehrad a Letohrádek Hvězda (bitva na Bílé hoře), na další místa si už nevzpomínám. Jasně u mě vyhrálo NTM.

Technické muzeum před rekonstrukcí

Datum otevření Národního technického muzea pro veřejnost nebylo zvoleno náhodou, ale připadlo na 180. výročí narození mecenáše, architekta a stavitele Josefa Hlávky z Přeštic a Lužan (narodil se 15. 2. 1831 v Přešticích, sídlil v nedalekých Lužanech na zámku). 

Tento obdivuhodný člověk byl prvním prezidentem České akademie věd a umění. Mecenášský věhlas získal svým dokonale promyšleným programem zaměřeným především na kulturu a vzdělanost českého národa. Právě v Lužanech na dnešním jižním Plzeňsku vznikly projekty založení České akademie věd a umění (na jejím založení, které se uskutečnilo díky jeho neúnavnosti a houževnatosti proti vůli panovníka, měla jeho finanční účast rozhodující podíl), staveb studentských kolejí, stavby nové budovy Akademie výtvarných umění a mnohé další. 

Sám ze svého hradil první kompletní překlad Shakespearova díla, podporoval Julia Zeyera, Oskara Nedbala a jeho proslulé kvarteto a mnoho dalších umělců. Čtyři roky před smrtí završil své mecenášské úsilí tím, že ve své poslední vůli dne 25. ledna 1904 ustanovil (dětí nemaje) svým univerzálním dědicem nově založené Nadání Josefa, Marie a Zdenky Hlávkových, které podle statutu přiloženého k závěti mělo být ustanoveno ihned, nejdéle však do dvou roků po jeho smrti. 

Právnicky bylo Nadání tak dokonale vytvořeno, že přežilo jak totalitu nacismu, tak komunismu a do dnešních dnů plní nadace velkou část jeho odkazu. Jde o nejstarší nadaci s nepřerušenou kontinuitou v České republice. Postavení vysokoškolských kolejí bylo tehdy reakcí na tíživou situaci chudších studentů, kteří v Praze těžko sháněli bydlení. Na svou dobu byly koleje velmi moderně vybaveny např. vlastní tělocvičnou, pekárnou, kuchyní, kde se vařilo a kde si každý mohl vzít tolik čerstvého chleba, kolik chtěl, čehož často využívali i mimokolejní studenti. 

Říká se, že své vlastní hospodyni odmítl zakoupit nový hrnec, ale vybavil nové koleje moderním a drahým měděným nádobím od známé firmy u Rotta. Někdy také můžeme slyšet pojem „Hlávkovi rytíři“. Oč šlo? Studenti směli koleje užívat pod podmínkou, že ovládnou perfektně jeden cizí jazyk a umění šermu (údajně proto, aby se v případě nutnosti mohli bránit Němcům).

Národní technické muzeum v Praze je největší českou institucí, specializovanou na muzejní exponáty technického charakteru. Bylo založeno 5. července 1908. Podle generálního ředitele NTM bylo toto muzeum uzavřeno 1621 dnů kvůli náročné stavební rekonstrukci. V polovině února 2011 se vrátilo jako svébytná muzejní, vědecká a vzdělávací instituce. Dosavadní práce, jejichž třetí etapa skončí na jaře 2012, stála 370 miliónů korun českých. K tomu je třeba ještě započítat 130 miliónů na expozice.

Hlavním lákadlem muzea je dopravní hala vyprávějící příběh automobilů, motocyklů, letadel, železnic i lodí z období od konce 18. století do současnosti. Vystavena je koněspřežná hasičská stříkačka z roku 1795, která hasila (ale neuhasila) požár Národního divadla, vůz Benz Viktoria z roku 1893, vůz NW Präsident jako první automobil vyrobený na našem území roku 1898, nejstarší dochovaný automobil Audi z roku 1911, nejstarší provozovaný motocykl Hildebrand-Wolfmüller z roku 1894, lokomotiva Kladno z roku 1855 a železniční vůz z roku 1891, který je jediným dochovaným vozem salonního vlaku císaře Františka Josefa.

Dalšími expozicemi jsou Astronomie, Fotografický ateliér, Tiskařství a Architektura, stavitelství a design, která vznikla podle projektu Davida Vávry. Dobovou atmosféru navozuje secesní a kubisticky laděný prostor či možnost vstoupit do pracoven architektů 19. a 20. století.

Perličkou současné expozice je aktuální krátkodobé vystavení jediných dvou českých Nobelových cen – akademika Jaroslava Heyrovského za polarografii z roku 1959 a básníka Jaroslava Seiferta z roku 1984, zapůjčených archivem Akademie věd a rodinou.

Všem návštěvníkům Prahy a samozřejmě i Pražanům doporučuji návštěvu tohoto nově zrekonstruovaného muzea. Otevřeno je mimo pondělí denně v čase10-18 hodin. Vstupné je pro dospělé 170 Kč, snížené 90 Kč, rodinné 370 Kč pro rodiče s dětmi do 15 let.

Jan Hájek
Zeměpisné sdružení