Parkem roku 2010 se stala Mlýnská strouha v Plzni

Jedno z nejkrásnějších míst v Plzni leží téměř v jejím centru, jen něco málo přes sto metrů severovýchodně od kostela sv. Bartoloměje. Jmenuje se Mlýnská strouha. V místech, kterému se dříve říkalo plzeňské Benátky, je po téměř 100 letech opět voda.

Mlýnská strouha kdysi protékala za opevněním středověkého města a přiváděla vodu z Radbuzy do Panského mlýna. Podél ní bývala promenáda se stromořadím, které společně s pozdně gotickým kamenným Pražským mostem z roku 1520 ozdobeným barokní pietou, tvořila romantické zákoutí starého města. Kvůli nové regulaci a přemístění jezu na řece Radbuze město nechalo v letech 1921-23 Mlýnskou strouhu zasypat. Odkryté zůstaly jen kamenné oblouky na severní straně Pražského mostu. Přestože byly sady vyhlášeny kulturní památkou, bohužel se dočkaly dalších necitlivých zásahů, které jim neprospěly. Např. v letech 1973-77 se zde pokládal teplovod a stavba silničního průtahu severně od náměstí Republiky z roku 1980 mohutným náspem hrubě narušila přirozenou návaznost parku na Štruncovy sady.

Na obnově této části sadového okruhu se pracovalo od roku 2008 skoro dva roky. Vodu do Mlýnské strouhy nyní přivádí z řeky Mže nově vybudovaná čerpací stanice ve Štruncových sadech. V uměle vytvořené nádrži v Mlýnské strouze je kolem dvou tisíc m3 vody. Voda se obměňuje zhruba každé dva týdny a odtéká historickou stokou a městskou kanalizací zpět do Mže. Vodou se zavlažují trávníky i park a také trávník na fotbalovém hřišti ve Štruncových sadech, kde má své domácí prostředí v současnosti nejlepší české mužstvo FC Viktoria Plzeň (právě hraje svou stou sezónu a jistě jí oslaví prvním historickým titulem mistra České republiky).

Mlýnská strouha a přilehlý park jsou dalším odpočinkovým místem v centru Plzně. Tento kouzelný koutek zeleně je vhodný nejen na procházky, ale také pro trávení volného času s dětmi. Právě nepřehlédnutelné barevné plastiky jsou určeny k posezení, prolézání a objevování. Jejich autorkou je mladá výtvarnice Tereza Damcová, která společně s Pavlem Pražákem vytvořila také hudební koláže pro ozvučení hlav Matky-kouzelnice, Dcery-ptáka a Syna-ryby. Plastiky tak navozují smyslové a citové vnímání pohádkových příběhů sdělovaných plasticky, obrazově a muzikálně, a to nejen dětským návštěvníkům parku.

Obnova Mlýnské strouhy byla dalším krokem k postupné regeneraci zeleného prstence kolem historického jádra města Plzně. Tato historická strouha je součástí nemovité kulturní památky "okružní městské sady".

Mělké údolí pod Pražským mostem bylo jediným místem sadového okruhu, kam bylo možno navrátit vodní prvek, jako vzpomínku na původní Mlýnskou strouhu. Ta přiváděla kdysi vodu z řeky Radbuzy do již výše zmíněného Panského mlýna (stával v místě dnešního hotelu Marriot****).

Při obnově parku bylo vysazeno 26 listnatých alejových stromů o obvodu kmínku 16-18 centimetrů. Výsadbu stromů hradila společnost Panasonic jako finanční dar městu Plzeň, stejně jako již dříve při rekonstrukcích parků v okolí náměstí. Ještě že japonská firma má své výrobní linky na Borských polích a tam produkuje své výrobky a poskytuje městu nejen pracovní příležitosti, ale dbá i na městskou zeleň a kvalitu životního prostředí ve městě.

Podél Pallovy ulice byly vysazeny jilmy, které zde ve stromořadí rostly již v minulosti. Na chodník podél jezírka byly použity staré tzv. "plzeňské desky", které pocházejí z plzeňských ulic. Tyto žulové desky jsou většinou nahrazovány novou dlažbou a proto ležely nevyužity na skládce dlažebního materiálu. Naštěstí je ještě nikdo nestačil prodat za drobný obolus do zahraničí podobně jako dlažební kostky ze silnic a tak nyní opět našly své uplatnění.

Pod bývalými městskými hradbami najdete bustu plzeňského rodáka, hudebního skladatele Václava Trojana (* 24. 4. 1907 v domě č. 17 na Královském nábřeží). Jeho jméno a tvorba jsou spjaty se jménem jiného slavného plzeňského rodáka - Jiřího Trnky, v jehož loutkovém studiu skladatel pracoval. Filmy Špalíček (1946), Císařův slavík (1948), Bajaja (1950), Staré pověsti české (1952), Osudy dobrého vojáka Švejka (1954), Sen noci svatojanské (1959) a další bychom si bez Trojanovy hudby nedovedli představit. Z další skladatelovy tvorby je možné připomenout např. dětskou operu Kolotoč, hru se zpěvy Marjánka, matka pluku nebo hudební báseň na lidové motivy Zlatá brána, která byla podkladem pro jevištní zpracovávání folklórních scén. Bustu vytvořil akademický malíř Jaroslav Šindelář (ředitel Soukromé střední uměleckoprůmyslové školy Zámeček s. r. o.).

Obnova této části městských sadů byla zahájena v listopadu roku 2008 a vyvrcholila slavnostním otevřením dne 4. dubna 2010. Stavbě předcházela roční projektová příprava, jejímž úkolem bylo mimo jiné technické řešení návratu vody do Mlýnské strouhy. Zpracovatelem projektu byla firma AWIDA-zahradní a krajinářská architektura Dana Wilhelmová a Jiří Damec (autoři i nedávné rekonstrukce plzeňských Šafaříkových a Křižíkových sadů).

V dubnu 2010 byly do jezírka v Mlýnské strouze vysazeny okrasné rybky. Ty musely být ve třetí dekádě října 2010 vyloveny, aby jim bylo zajištěno klidné přezimování. V jezírku, kde "bydlí" totiž nemohou být přes zimu, protože je v něm malá hloubka a nádrž nemůže být hlubší, protože v lokalitě je vysoká hladina spodní vody a v blízkém okolí jsou historické budovy i se známou, další plzeňskou atrakcí - Plzeňským podzemím s mnoha chodbami. Dno jezírka bylo poté vyčištěno a znovu napuštěno, ale rybičky se sem vrátí až na jaře.

Celkové náklady stavby činily 65 miliónů Kč (včetně vybudování čerpací stanice a přivedení vody z řeky Mže). Generálním dodavatelem stavby byla VHS Teplice s. r. o., Divize Plzeňské komunikace. Investorem stavby bylo Statutární město Plzeň zastoupené Správou veřejného statku města Plzně.

A že se dílo podařilo prokázaly výsledky soutěže Park roku 2010, které byly v říjnu 2010 vyhlášeny v Rytířském sále Státního zámku Lednice na Moravě. První místo získala Revitalizace severovýchodní části sadového okruhu historického jádra města Plzně - Mlýnská strouha, na druhém místě skončila Regenerace zámecké zahrady v Jičíně, na místě třetím pak Bylinková zahrada Tiree Chmelar v zámeckém parku ve Valticích.

Posláním soutěže, kterou vyhlašuje Svaz zakládání a údržby zeleně, je objektivně posoudit kvalitu nově realizovaných děl v oblasti zahradní architektury. A to je chvályhodný počin.

Závěrem článku dovolte, abych Vás do města Plzně pozval a doporučil mimo mnoha zajímavostí také "odskočit si" na chvilku do příjemného prostředí znovu obnovené Mlýnské strouhy.

Jan Hájek
Zeměpisné sdružení