Nedaleko velkolepého kláštera v Belému, kam zamíří snad každý návštěvník Lisabonu, se nachází v nenápadné, nízké klasicistické budově Museu dos coches - muzeum kočárů. Co skromný nápis na štítu slibuje, se ukáže nejpozději po překročení prahu, jako velký zážitek. V pološeru jsou seřazeny desítky luxusních a superluxusních kočárů, z mezinárodní produkce počínající v 17. století.
Z počátku je zapotřebí, aby si oči na tmu zvykly, pak se dají přečíst i popisky, zatím co fotografování je značně ztíženo zákazem používání blesku. Toto opatření je zřejmě kvůli omezení škodlivého vlivu ultračerveného záření na barvy okrasných a uměleckých děl, kterými jsou kočáry doslova pokryty.
Kočáry jsou vyšší než jsme z jiných sbírek zvyklí, kola jsou větší a okrasa hraničí často
s nevkusem, který byl tehdy vnímán jinýma očima, jako demonstrace moci a
bohatství. Některé kočáry vzbuzují doslova strach, což se tehdy v provozu určitě osvědčilo…
Další kroky po muzeu provází návštěvníka už jen tichý obdiv. K těm
nejvyhlášenějším exponátům patří například:
č. 1
Kočár Philippe II. španělská práce z 16.-17 století, nejstarší exemplář v muzeu. 1619 jej používal král Phillipe II. během své návštěvy v Portugalsku. Kočár řídili postilioni na koních
č. 9
Kočár Marie I., portugalská práce z 18. století. Královna Maria I. jej použila při svěcení Basiliky da Esterela v Lisabonu v roce 1790. Tento kočár je obzvláště cenný díky malbám a řezbářské práci, které jej zdobí
č. 15
Královský kočár používaný při oslavách, francouzská práce, 2. půle 18 století, postranice zdobí malby čtyř ročních období, jak bylo tehdy často
zvykem
č. 19
Kočár
portugalské
královské rodiny,
18.
století
boční
skříňky s
erbem
kardinála
Rodriguese
(1800-1869)
č. 25
Kočár krále José I. - královskou moc symbolizuje orel a malba ve stylu
portugalského baroka z ateliárů Almeidy a Machada
č. 31
Kočár Marie Anny rakouské, holandská nebo rakouská práce na objednávku císaře Josefa ke svatbě
své sestry Anny s portugalským králem Joao V. Řezbářská práce znázorňuje královský erb a královnin monogram.
č. 33
Královský, reprezentační kočár, francouzská práce z 18.století. Tento kočár byl součástí kolony vyslance de Ribeira Grande, kterou poslal král Joao V. k Ludvíkovi XIV. Drak, zobrazený na střeše kočáru, připomíná renomovanou rodinu Bragnaca. Potom tento kočár používal král sám.
č. 39
Reprezentační kočár z italské dílny vyroben 1716. Papežův vyslanec, Marquis de Fontes jej použil na cestu za papežem Clemensem XI. Okrasné malůvky na kočáru znázorňují portugalské navigační umění a scénky z dobyvačných tažení
č. 44
Papežský kočár, výrobek italského ateliéru kolem 1716. Kočár byl použit při oslavě nastolení Lisabonu korunou království a jako vítěz bitev o nastolení katolické
víry
č. 45
Reprezentační kočár krále Joao V. Portugalská práce. Ozdoby zhotovil umělecký ateliér Almeidy a Negreirose. Zadní kola jsou ozdobena
12-ti astrologickými symboly. Později byl kočár používán zahraničními návštěvami královského dvora.
Návštěvu této jedinečné sbírky lze doporučit i rodinám s většími dětmi. Fotografování s bleskem je zakázáno a proto není lehké zhotovit pěkné záběry.
Muzeum je lehce dosažitelné i veřejnou dopravou - tramvají i autobusem např. z Cais do Sodre. Více o muzeu najdete na:
www.museudoscoches.pt
Hned vedle muzea, směrem k Lisabonu, je podél tramvaje větší počet kaváren, bister a restaurací, kde si lze po takovém kulturním náporu odpočinout
a nabrat síly pro nějakou další atrakci. Na cestě zpět do města se nachází přímo pod gigantickým pilířem mostu 25. Dubna
Muzeum tramvají. Určitě patří k největším na světě, protože tři jeho depa disponují 600 historickými vozy, které jsou skoro všechny v denním provozu. G. W. Pollak Zürich |