Bylo nebylo, kdysi dávno ve čtrnáctém století na břehu říčky Přemše (polsky Przemsza) byl postaven pohádkový hrad Bedzin. Již při prvním pohledu na tento hrádek je jasné, že před sebou nemáme jen tak nějaké opevnění. Není ani až tak význačné svou historií a ani se k ní nevážou legendy nějak se odlišující od legend ostatních, ale svým vzhledem hravě překoná mnoho jiných hradů.
Kulatá věž, čtverhranná věž, stříšky, můstky, oblouky a cimbuří
- to vše zde středověcí architekti namačkali na maličkou plochu tohoto
opevnění - a pro nás tím vytvořili malebný pohled do světa pohádek. Není
nijak obtížné představit si klímající stráže na hradbách, či ruch a
shon kolem hrádku, který zde jistě musel být - ostatně první písemné záznamy
o přilehlém osídlení pocházejí už z úplného začátku 14. století.
Historie hradu z této doby je ovšem podstatně méně malebná a o dost prozaičtější.
Hrad Bedzin
Hrad Bedzin byl zbudován v několika etapách ve 14. století na místě původního
dřevěného hradiště jedním z nejvýznamnějších polských panovníků té
doby, Kazimírem III. Velikým. Tento vládce měl celoživotně mocenské spory
s českými panovníky (Janem Lucemburským a později Karlem IV.) a Bedzinský
hrad byl vybudován nejen jako ochrana obchodních cest, nýbrž také jako
ochrana polských hranic proti invazím z Čech a Slezska. Stráže na hradbách
by za případné klímání tudíž s největší pravděpodobností čekalo
mnohem více než vyhubování - dost možná i značně nepohádkový pranýř
či šibenice. Ambiciózní Kazimír III. za svůj hlavní cíl považoval
sjednocení Polska - čehož úspěšně dosáhl po obchodu s Janem Lucemburským.
Český král dostal potvrzení svrchované vlády nad Slezskem, Kazimír III. získal
zpět právo na polský trůn, které drželi čeští panovníci už od dob Václava
II. Za zmínku také stojí, že celý tento diplomatický akt vymyslel Janův
syn - budoucí císař Karel IV. (v té době markrabě moravský). Sám Jan původně
počítal s vojenským konfliktem. Přátelské vztahy mezi českým a polským
trůnem ale nevydržely příliš dlouho. Kazimír se později stal jedním z
hlavních evropských panovníků oponujících proti rostoucí moci císaře
Karla IV. a otevřenému konfliktu pravděpodobně zabránila jen jeho smrt v
roce 1370.
Hrad Bedzin
Hrádek Bedzin ale není ani zdaleka jediným hradem, který nechal tento vládce
postavit. Za dob jeho panování vzniklo více než padesát nových hradů,
byla postavena nejstarší polská univerzita v Krakově a celá země
ekonomicky velice posílila díky rozvoji měst, těžby a vzdělání. Hrad během
své historie několikrát vyhořel, ale díky velkým rekonstrukcím v 19. a
20. století je dnes nejzachovalejším gotickým hradem postaveným za vlády
Kazimíra III. V současnosti je hrad přístupný veřejnosti a slouží jako
muzeum, a i přesto, že středověká historie hradu se jen stěží dá nazvat
pohádkovou, se dnešní návštěvník jen těžko ubrání myšlenkám na rytíře,
prince a princezny, kteří zde kdysi mohli přebývat.
Hrad Bedzin
Informace:
Otevírací doba:
úterý, čtvrtek a pátek: 09,00 - 16,00 hodin
středa : 09,00 - 17,00 hodin (listopad - březen : 08,00 - 16,00 hodin)
sobota : 09,00 - 15,00 hodin
neděle : 10,00 - 15,00 hodin (21. červen - 30. září : 10,00 - 17,00
hodin)
Vstupné:
dospělí 6 zł
děti 3 zł
na věž 2 zł
Další informace: http://www.muzeum.bedzin.pl/
Tomáš Pecold |