Fantazie, GEOGRAFIE, Wagner a opera

Věděl jsem dobře, že můj známý prof. Sternberg, přednášející geografii na Montclair State University v Upper Montclair v New Jersey je nadšený wagnerián, netušil jsem však, že svou zálibu dovede přenést na téměř vědeckou úroveň a ve Wagnerově díle a životním běhu vyhmátnout a poutavým způsobem popsat to, co v něm má geografický charakter či rozměr.

Název tohoto příspěvku jsem si vypůjčil ze studie prof. dr. Rolfa Sternberga ve 2. čísle časopisu The Geographical Review z července 1998, vydávaného Americkou geografickou společností v New Yorku a záměrně v něm zvýraznil slůvko geografie. Věděl jsem dobře, že můj známý prof. Sternberg, přednášející geografii na Montclair State University v Upper Montclair v New Jersey je nadšený wagnerián, netušil jsem však, že svou zálibu dovede přenést na téměř vědeckou úroveň a ve Wagnerově díle a životním běhu vyhmátnout a poutavým způsobem popsat to, co v něm má geografický charakter či rozměr. Ve zmíněné studii, na plných 20 stránkách časopisu, se postupně zabývá zajímavými tématy: Geografie a hudba, Wagner cestovatel, Wagnerovo scénografické dílo a geografie, Hudba a politika a Reflexe v hudbě a v geografii. Kromě jiného lze tak považovat Sternbergovu práci za zajímavý přínos kulturní geografii.

Různé země, krajiny a epochy měly pro Wagnera a pro jeho rozsáhlé a všestranné dílo (byť má kromě nadšených obdivovatelů v různých souvislostech také své až nesmiřitelné odpůrce) zvláštní význam. S tím souvisely i Wagnerovy cesty, kterých bylo na dobu, ve které žil (1813-1883) a na okolnost, že byl velmi vytížen skladatelskou, organizátorskou a inscenační činností ve svém oboru, více než dost. Jeho monumentální díla jsou vždy spjata s určitými, přesně míněnými lokalitami. Atmosféra těchto míst, jejich genius loci, je pak s těmito díly spojen téměř neoddělitelně. Pro nás je zajímavé, že v seznamu těchto míst a krajin i inspirací, jež z nich vyplynuly, figurují na předním místě Čechy a že vlastně první Wagnerova zahraniční cesta vedla do Čech. Z metodického hlediska je zajímavé, jak R. Sternberg popisuje tyto krajiny a cestovatelskou činnost Wagnerovu ve spojení s jeho hudební tvorbou, librety, která si sám psal a s výpravou popř. inscenačním přístupem, který si zpravidla rovněž sám navrhoval. V textu a v kartogramech zaznamenává nejprve místa Wagnerových bydlišť, a to podle délky pobytu (ve čtyřech kategoriích: 1-3 roky, 4-6 roků, 7-9 let a 10 let a více). Tu dominují Bayreuth, Lipsko, Drážd'any a Curych, krátkou dobu pobýval v Paříži a v Lucernu a maximálně do tří let bydlel v německém Biebrichu, Mnichově, Würzburgu, Magdeburgu, v tehdejším Královci (dnes Kaliningrad), ve Vídni a v Rize. Podobně jsou zpracována místa, která v letech 1826 až 1883 navštívil, a to s tříděním do tří skupin: navštívená jednou až dvakrát, tři- až čtyřikrát a pětkrát a více. Jde zejména o města v Německu, Itálii, Francii, Švýcarsku, tehdejším Rakousku-Uhersku a v Rusku, od západu k východu mezi Bordeaux a Moskvou, od severu k jihu mezi ruským Petrohradem a sicilským Palermem.

Pokud jde o naše země, uvádí 1-2 návštěvy v Brně a 3-4 návštěvy v Praze. Sám jsem s pomocí dostupné české literatury napočítal 12 Wagnerových cest do českých zemí, z čehož 11krát se zastavil v Praze, kterou měl pro její historickou atmosféru ve velké oblibě. S trochou nadsázky by se chtělo říci, že v sobě choval nostalgické vzpomínky na Čechy a na svou vůbec první zahraniční cestu do nich, když našel jako dvouměsíční kojenec v roce 1813 se svou matkou krátkodobé útočiště v severočeských Teplicích, do kterých se uchýlili před napoleonskými vojsky z neklidných Drážd'an. Toto upřesnění nemá být ani v nejmenší výtkou prof. Sternbergovi, který zřejmě bral v úvahu „podstatnější“ návštěvy velkého a hojně cestujícího Mistra.

Když jsem však toto téma již nakousl, pokusím se je dokončit stručným uvedením Wagnerových cest do našich zemí. Mrzí mne jen, že se mi nepodařilo v dostupné tuzemské literatuře nalézt zmínku o návštěvě Brna, kterou uvádí R. Sternberg a která byla podniknuta pravděpodobně z Vídně popř. cestou mezi Prahou či Vídní a pruskou Vratislaví. Tento přehled budiž mým miniaturním příspěvkem k tomuto tématu v oboru kulturní geografie (mám v plánu jej zaslat též prof. Sternbergovi):
1813 - krátký pobyt s matkou v Teplicích,
1826 - cesta s matkou do Prahy za sestrou Klárou,
1832 - návštěva v Pravoníně u Vlašimi na zámku Pachtů z Rájova,
1833 - návštěva Prahy u příležitosti uvedení jeho symfonie C-dur,
1834 - návštěva Teplic a Prahy s přítelem Theodorem Apelem,
1842 - v lázních Teplicích a na Střekově s inspirací pro Tannhäusera,
1843 - opět v Praze a Teplicích,
1848 - návštěva v Praze u příležitosti premiéry Kittlovy opery Francouzi před Nizzou na Wagnerovo libreto,
1854 - premiéra Tannhäusera v Praze,
1863 - koncert z Wagnerových oper v Praze (v orchestru hrál jako violista mladý Antonín Dvořák),
1863 - další pražský koncert,
1875 - léčebný pobyt v západočeských lázních a "inkognito" cesta do Prahy.

Vraťme se ještě krátce k Sternbergově studii. V kartogramech autor vyznačuje místa hlavních dějů Wagnerových oper. Pokud jde o Tannhäusera, není zřejmé (ani z mapy poměrně malého měřítka, ani z komentáře), že by uváděl hrad Střekov, který se v této souvislosti u nás zpravidla cituje. Posledním zajímavým kartogramem je časoprostorové rozšiřování inscenací Lohengrina po Evropě v časovém období 1850-1902.

Snad tato zpráva o zajímavé studii z oboru kulturní geografie podnítí podobná bádání na téma významné osobnosti (kultury, umění, vědy atd.) a cestování. Většina z nich byla pravděpodobně daleko více světoběžníky než normální smrtelníci a je jisté, že cestování jim přinášelo nejednu inspiraci, i když - po pravdě řečeno - je jistě připravovalo také o čas a soustředění k umělecké tvorbě popř. k vědecké práci.
 

Adolf Patera
Zeměpisné sdružení