Česká republika v roce 2011 slouží především jako útočiště občanů z nečlenských států EU, kde panují horší politické poměry. Tito přistěhovalci vezmou zavděk každou cílovou zemí, kde najdou zázemí starousedlíků stejné národnosti.
Takový je výsledek české přistěhovalecké politiky! Na její fiasko
upozornila studie OECD, podle níž zažila ČR po roce 2007 největší pokles
imigrace ze všech vyspělých zemí světa.
Pokles stěhování zažila v letech 2008 a 2009 celá Evropa. V roce
2010 se zájem o většinu západních zemí ale obnovil, v Česku však pokračoval
propad (vliv zřejmě měla stále přetrvávající korupce – bez úplatků
nelze téměř nic brzy vyřídit).
V letech 2009 a 2010 začalo ubývat cizích státních příslušníků
deseti z dvaceti zemí, kteří se v Čechách a na Moravě usazovali nejčastěji.
Odcházeli Západoevropané včetně sousedů z Německa a Rakouska. Ubývá
ale i občanů dvou dalších sousedních zemí, Slováků a Poláků. Návrat
domů zvolilo přes 12 tisíc občanů zmíněných čtyř zemí.
Počet
cizinců v Česku počátkem roku 2011
|
Ukrajina
|
124 339
|
Slovensko
|
71 780
|
Vietnam
|
60 301
|
Rusko
|
31 939
|
Polsko
|
18 242
|
Německo
|
13 871
|
Moldavsko
|
8 872
|
Bulharsko
|
6 927
|
Spojené státy
|
6 074
|
Mongolsko
|
5 576
|
Čína
|
5 473
|
Rumunsko
|
4 415
|
Bělorusko
|
4 364
|
Spojené království
|
4 356
|
Kazachstán
|
4 271
|
Srbsko
|
3 973
|
Rakousko
|
2 924
|
Itálie
|
2 608
|
Nizozemsko
|
2 446
|
Chorvatsko
|
2 422
|
Zájem o Česko ztrácejí i státní příslušníci
těch zemí, které dodávaly lacinou pracovní sílu – Ukrajinců, Moldavanů
a Mongolů ubylo rovněž 12 tisíc.
Lidé ze Západu přitom na středoevropský
region nezanevřeli úplně. Konkrétně do Rakouska míří i nadále Italové,
Nizozemci i Britové, Němci se tam už stali největší menšinou. Také Poláci
a Slováci se začali vyhýbat ČR, o to víc se jich ale usazuje v Rakousku a Německu.
Deset tuzemských menšin naopak posiluje. V první
řadě Rusové, pro které se ČR stává důležitou evropskou základnou. V
posledních dvou letech jich v Česku přibylo skoro pět tisíc, to je víc než
v Německu a Rakousku dohromady.
V Česku dnes žije přes 30 tisíc ruských státních
příslušníků a v přepočtu na jednoho obyvatele to je už více než v Německu.
Zájem o Česko roste i v dalších postsovětských
republikách. Třináctou největší menšinou už jsou Bělorusové a patnáctí
jsou Kazaši. Přibývá i občanů třech zakavkazských republik v čele s
Gruzínci. Jde vesměs o národy, které postupně opouštějí Německo i
Rakousko.
V posledních letech nabývá v celé Evropské
unii na síle příliv přistěhovalců ze dvou nejchudších členských států
EU, Bulharska a Rumunska, totéž platí i o Srbsku. Do Česka jich ovšem míří
o poznání méně, než se snaží usadit v Rakousku a Německu. Rozdíl je nápadný
zvláště u Rumunů.
Bezvýznamně přibývá Číňanů i Vietnamců,
přesto si obyvatelé s vietnamskými pasy udržují status třetí největší
menšiny v ČR. Vzhledem k počtu obyvatel je jich právě v Česku největší
procento z celé Evropy.
Vyniká to ve srovnání se sousedy. Zatímco v Česku
žije 60 tisíc 301 Vietnamců, v osmkrát větším Německu se jich v minulosti
usadilo jen o třetinu více než u nás a jejich počet klesá.
Migrace
2010/2008
(Kolik přibylo/ubylo
obyvatel s cizím občanstvím)
|
Země původu
|
Cílová země
|
Česko
|
Rakousko
|
Německo
|
Rusko
|
+4 763
|
+1 391
|
+3 007
|
Bulharsko
|
+1 005
|
+2 198
|
+20 885
|
Kazachstán
|
+886
|
0
|
-2 892
|
Spojené státy
|
+802
|
–1 462
|
+10 009
|
Rumunsko
|
+796
|
+8 378
|
+32 210
|
Bělorusko
|
+360
|
0
|
+321
|
Čína
|
+271
|
+26
|
+2 371
|
Chorvatsko
|
+98
|
-97
|
–2 857
|
Vietnam
|
+43
|
0
|
+695
|
Itálie
|
–8
|
+1 504
|
–5 616
|
Spojené království
|
–156
|
+205
|
–1 417
|
Nizozemsko
|
–158
|
+267
|
+3 278
|
Rakousko
|
–658
|
X
|
–190
|
Srbsko
|
+229
|
+2 828
|
+41 743
|
Moldavsko
|
–1 792
|
0
|
–242
|
Mongolsko
|
–2 993
|
+25
|
0
|
Polsko
|
–3 568
|
+1 142
|
+25 587
|
Německo
|
–3 625
|
+13 282
|
X
|
Slovensko
|
–4 254
|
+1 911
|
+1 992
|
Ukrajina
|
–7 626
|
+684
|
–1 940
|
Česko
|
X
|
+235
|
+1 094
|
Zdroj: Statistické
úřady ČR, Rakouska a Německa.
Jan Hájek Zeměpisné sdružení |