Ústředním bodem připravované rusko-americké železniční magistrály má být více než sto kilometrů dlouhý podmořský tunel, který by měl být proražen pod dnem Beringova průlivu.
Rusko oživilo víc než sto let starý projekt transkontinentální železnice,
která by díky tunelu pod Beringovým průlivem spojila Asii se Severní
Amerikou. S odvoláním na vědeckou konferenci v jihosibiřském městě Gorno-Altajsk
to oznámila agentura ITAR-TASS v srpnu 2011. Plán na propojení Dálného
východu Ruska a severozápadu USA již existuje více jak 100 let (už v roce
1906 ho podporoval poslední ruský car Mikuláš II).
Dnešní projekty počítají s vybudováním velkorysého železničního
spojení, jehož počátkem by mělo být sibiřské město Jakutsk a
koncem kanadská provincie Britská Kolumbie. Na ruském území má plánovaná
trať dosahovat délky 4000 kilometrů a z Jakutska by měla směřovat do města
Magadan a dál do obce Uelen na nejvýchodnější výspě Čukotky.
Na severoamerickém kontinentu má trať o délce 2000 kilometrů spojovat aljašská
města Nome a Fairbanks s kanadskou Britskou Kolumbií.
Ústředním bodem magistrály má být více než sto kilometrů dlouhý
podmořský tunel, který by měl být proražen pod dnem Beringova průlivu. Ruští
projektanti přitom nepočítají jen s vybudováním železniční trati, ale
velkého elektrifikovaného dopravního koridoru, jehož součástí by měla být
jak dálnice, tak i dálkové elektrické vedení a sítě vysokorychlostních
datových spojů.
Podstatou projektu je i ambiciózní plán využití obrovského nerostného
bohatství Sibiře, ale i velkých lidských a materiálních zdrojů Japonska,
USA a Číny.
Ruský expert Viktor Razbegin označil projekt za klíčový pro budoucí
rozvoj Ruska. Náklady odborníci odhadují na 30-35 miliard dolarů (až 600
miliard Kč), které by se investorům při zachování dosavadních objemů výměny
zboží mezi Ruskem a USA měly vrátit do 15 let. Jan Hájek Zeměpisné sdružení |