Křivoklátsko bude pátým NP v ČR

V roce 2011 se ministerstvu životního prostředí podařilo vyřešit řadu připomínek ze strany obcí a tak už jen chybí souhlas poslanců Parlamentu ČR, aby mohlo dojít v roce 2012 ke změně CHKO na národní park.

Chráněná krajinná oblast Křivoklátsko byla vyhlášena v roce 1978 na rozloze 628 km² k ochraně jedinečných společenstev vytvořených ve velmi členitém terénu podél řečiště Berounky a jejích přítoků. Jedná se o různé typy doubrav, lesostepi, stepi a společenstva skalních výchozů. Území je hodnotné i z geologického a geomorfologického hlediska. 

Hrad Křivoklád

Jako přírodovědecky velmi významné území bylo Křivoklátsko zařazeno do mezinárodní sítě biosférických rezervací UNESCO a ptačích oblastí evropské soustavy Natura 2000. 

Většina oblasti je tvořena zvrásněnými starohorními břidlicemi a droby středočeského Barrandienu s vložkami buližníků a vyvřelých hornin. V členité jihozápadní části se vyskytují výlevné vyvřeliny z období starších prvohor - andezity, ryolity a dacity. U Skryjí vystupují na povrch kambrické břidlice a slepence, které se proslavily nálezy trilobitů a dalších zkamenělin. Úzké hřbety při jihovýchodním okraji jsou tvořeny ordovickými křemenci. Podél Berounky se zachovaly štěrkopískové říční terasy.

NP bude vymezen v hranicích I. zóny ochrany současné CHKO (102,446 km2), ostatní území CHKO by mělo sloužit jako vnější ochranné pásmo NP. Většina území budoucího NP je součástí geomorfologického celku Křivoklátská vrchovina, na severovýchodě sem zasahuje výběžek Plaské pahorkatiny. Nejnižším bodem je údolí Berounky (220 m n. m.), nejvyšším vrcholem je Těchovín (617 m n. m.) na jihozápadě. Mírně zvlněná vrchovina je rozčleněna hlubokým údolím Berounky a jejích přítoků. Nad okolní terén vystupují i osamocené buližníkové skalní suky, v jihovýchodní části území se nachází několik úzkých křemencových skalních hřbetů (Krušná hora, Velíz, Zámecký vrch).

Týřov

Dvě třetiny území pokrývají převážně listnaté a smíšené lesy, které si na mnoha místech uchovaly přírodě blízký ráz. Na skalnatých vrcholech se vyskytují zakrslé doubravy a skalní stepi se suchomilnou vegetací, označované jako pleše. Z lesních společenstev jsou pro nejnižší polohy charakteristické dubohabrové háje, ve vyšších polohách převažují bučiny a různé typy doubrav. Strmé svahy hlubokých údolních zářezů jsou porostlé druhově pestrými suťovými lesy s hojným výskytem tisu červeného.

Věkově rozrůzněné lesní porosty jsou útočištěm celé řady ohrožených druhů živočichů, především měkkýšů a dalších drobných bezobratlých. Hojně jsou rozšířeni obojživelníci a plazi. Na Křivoklátsku pravidelně hnízdí asi 120 druhů ptáků včetně vzácného výra velkého a čápa černého.

Hluboké lesy, členitý reliéf, množství historických památek a hustá síť turistických značených cest vytvářejí dobré podmínky pro pěší turistiku. Nově byly v oblasti vyznačeny cyklotrasy. Oblíbeným cílem vodáků je Berounka. Strmé skalní stěny jsou oblíbeným cílem horolezců.

Týřov

V září roku 2008 ministerstvo životního prostředí schválilo záměr na zřízení národního parku Křivoklátsko, současně se záměrem zřízení také národního parku Jeseníky. V srpnu 2009 ministerstvo životního prostředí poprvé zveřejnilo územní vymezení navrhovaného národního parku, tedy jeho budoucí hranice. Rozloha navrženého území je asi 102 km², tedy asi šestina území CHKO. Konečné vymezení bude navrženo po definitivním projednání s obcemi. Podle návrhu mají do národního parku připadnout dvě navzájem nepropojená území: okolí říčky Vůznice na levém břehu Berounky severně od Nižboru a rozsáhlejší území převážně na pravém břehu Berounky od Žloukovic ke Skryjím. Jedinou vesnicí spadající do území národního parku má být Karlova Ves.

V Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko byl ministrem zemědělství dne 13. května 2010 vyhlášen první lesnický park v ČR. Jeho založení iniciovala Česká lesnická společnost. 

Lesnický park Křivoklátsko (LPK) má rozlohou jen o něco málo větší než 160 kilometrů čtverečných a jeho hranice určují zhruba obce Zbečno, Ostrovec-Lhotka a Hudlice. Založení Lesnického parku Křivoklátsko bylo ale podle ředitele Agentury ochrany přírody a krajiny ČR aktivitou namířenou proti chystanému vyhlášení národního parku v této lokalitě. Lesnický park Křivoklátsko totiž usiluje o to být součástí Mezinárodní sítě modelových lesů (The International Model Forest Network – IMFN), projektu zaměřeném na trvale udržitelné využití krajiny.

Jan Hájek
Zeměpisné sdružení