Vybrané (zajímavé) výsledky sčítání lidí v březnu 2011

Sčítání lidí, domů a bytů ve dnech 25. a 26. března 2011 přineslo přehršel zajímavých čísel - od věkové struktury obyvatelstva přes národnost, víru nebo třeba i to, čím si lidé doma topí. Podívejte se na srovnání nových čísel z roku 2011 s daty z minulosti (1961 a 2001):

Celkový počet obyvatel v roce 2011: 10 562 214, v roce 2001 to bylo 10 230 060.

Rozhodující podíl na zvýšení počtu obyvatel má vyšší podíl cizinců s dlouhodobým pobytem - v roce 2001 jich bylo 70 tisíc, nyní je to 320 tisíc.
Počet obyvatel do 14 let: 1,53 milionu (před deseti lety 1,65 milionu), počet obyvatel ve věku 15-64 let: 7,36 milionu (před deseti lety 7,16 milionu), počet obyvatel 65 a více let: 1,67 milionu (před deseti lety 1,41 milionu). Do poslední kategorie jsou započítáni i lidé, jejichž věk se nepodařilo zjistit (těch ale bylo relativně velmi málo).

Nejmenší podíl dětí ve věku do 14 let: jen 12,7 %, je v Praze. Nejvíce, 15,6 %, žilo ve Středočeském kraji. Nejmenší podíl lidí nad 65 let: 14,5 %, je v Ústeckém kraji. Nejvíce pak v Královéhradeckém kraji, 16,8 %.

Rodinný stav obyvatel: Z 5,19 milionů mužů je 2,33 milionu svobodných ?!, 2,22 milionu ženatých, 485 tisíc rozvedených a 127 tisíc ovdovělých. Největší nárůst zaznamenali rozvedení - v roce 1961 jich bylo 73 tisíc, v roce 2001 352 tisíc. Z 5,37 milionů žen je 1,9 milionu svobodných?!, 2,2 milionu vdaných, 613 tisíc rozvedených a 637 tisíc ovdovělých. I zde platí, že největší nárůst zaznamenala rozvodovost - v roce 1961 bylo rozvedených žen 112 tisíc, před deseti lety 459 tisíc. Procentuálně nejvíce rozvedených mužů žije v Karlovarském, Ústeckém a Libereckém kraji (v tomto pořadí). U žen pak v Karlovarském a Ústeckém kraji a v Praze (rovněž v pořadí). Procentuálně nejméně rozvedených mužů a žen žije na Vysočině a ve Zlínském kraji. U mužů je třetí v pořadí Jihomoravský kraj, u žen Pardubický kraj.

Vzdělání obyvatel: V ČR podle sčítání v roce 2011 žije 9,03 milionu lidí ve věku 15 a více let. Základní či neukončené základní vzdělání má 1,57 milionu lidí (o 400 tisíc méně než před 10 lety). Úbytek souvisí hlavně se stárnutím obyvatelstva. Středoškolské vzdělání včetně vyučení má 2,96 milionu lidí (před 10 lety 3,26 milionu). Maturitu nebo i vyšší odborné vzdělání má 2,79 milionu lidí (oproti 2,43 milionu před 10 lety). Vysokoškolsky vzdělaných lidí je 1,12 milionu, o 350 tisíc více než před 10 lety. Zcela bez vzdělání je 47 tisíc obyvatel, za deset let jich devět tisíc přibylo. Zajímavý je pohled do půl století staré minulosti. V roce 1961 mělo základní vzdělání 5,7 milionu obyvatel, středoškolské bez maturity 547 tisíc, středoškolské s maturitou 643 tisíc a vysokoškolské 156 tisíc obyvatel. Zatímco dříve vzdělanostní struktura víceméně připomínala pyramidu, nyní se více podobá košatému stromu.

V Praze má vysokou školu 22,5 % obyvatel, čímž metropole (zejména díky množství univerzit a dobrých pracovních příležitostí) vyčnívá nad zbytkem republiky (ve druhém největším městě Brně je to 14,3 %). Nejméně vysokoškolsky vzdělaných lidí žije v Karlovarském a Ústeckém kraji (7,2 %, respektive 7,8 %).

Ekonomicky aktivních obyvatel ubylo. Před deseti lety jich bylo 5,25 milionu, nyní je to 5,17 milionu. Dětí totiž není mnoho a řada lidí zestárla do důchodového věku. Před deseti lety bylo v Česku 487 tisíc nezaměstnaných. Na konci března 2011 to bylo 507 tisíc (číslo se ale neustále mění). Zároveň je třeba brát v potaz, že přibylo 80 tisíc ekonomicky aktivních obyvatel.

Národnost byla nepovinnou položkou sčítání. Českou uvedlo 6,73 milionu lidí (před deseti lety to bylo 9,25 milionu), moravskou 522 tisíc (dříve 380 tisíc), přičemž bezmála polovinou přispěl Jihomoravský kraj. Třetí nejpočetnější uvedená národnost byla slovenská (149 tisíc, před 10 lety 193 tisíc). Polskou národnost uvedlo 39 tisíc lidí, německou 19 tisíc, slezskou 21 tisíc, romskou pět tisíc (romskou v kombinaci např. s českou či moravskou pak 13 tisíc). Romů je v Česku ale podle vládních statistik z roku 2006 mezi 150 a 300 tisíci. Vyvozovat z toho změny národnostního složení obyvatel ale nejde. Před deseti lety totiž národnost neuvedlo 173 tisíc lidí, nyní to bylo 2,74 milionu! Mnoho lidí se stydí za svou vládu a raději se k české národnosti nehlásili, i proto že to byla nepovinná otázka. Lidé ve sčítání obecně méně odpovídali na nepovinné otázky.

V otázce víry je třeba brát v potaz to, že 4,77 milionu lidí neuvedlo, v co věří - to je oproti 901 tisíci těchto odpovědí před deseti lety velký nárůst. V roce 2001 se celkem 3,29 milionu lidí označilo za věřící a 6,04 milionu lidí o sobě řeklo, že jsou bez víry. Nyní je tento poměr takový, že 2,18 milionu lidí věří (ať už organizovaně, nebo bez církve či náboženské společnosti) a 3,61 milionu nikoliv. Ostatní na otázku celkem pochopitelně neodpověděli. Na struktuře věřících se mnoho nezměnilo. Nejvíce je římských katolíků (1,08 milionu), čtyřicet tisíc lidí je u Církve československé husitské a 52 tisíc u Českobratrské církve evangelické. Patnáct tisíc lidí (recesistů) uvedlo, že věří ve víru rytířů řádu Jedi z filmové ságy Hvězdné války. Baštou víry je tradičně Morava, zejména Zlínský a Jihomoravský kraj. I Vysočina, ležící zčásti v Čechách a zčásti na Moravě, platí za kraj věřících lidí. Naopak největší počet nevěřících je v Ústeckém kraji (43,8 %), Libereckém kraji (42,3) % a Středočeském kraji (39,7 %).

Státní občanství: největší menšinou u nás jsou občané Ukrajiny (118 tisíc), následovaní Slováky (84 tisíc), Vietnamci (53 tisíc), Rusy (36 tisíc), Němci (21 tisíc), Poláky (18 tisíc) atd.

Domy: V Česku je celkem 2,15 milionu domů, z toho 1,77 milionu obydlených. Před deseti lety bylo 1,97 milionu domů, z toho 1,63 milionu obydlených. Celkem 1,53 milionu domů je ve vlastnictví fyzických osob (zdaleka nejčetněji zastoupenou kategorií jsou rodinné domy). Ve státním či obecním vlastnictví je 48 tisíc domů, ve vlastnictví bytových družstev 32 tisíc, ve spoluvlastnictví vlastníků bytů 80 tisíc a v kombinaci vlastníků 29 tisíc. Poměrně výrazně ubylo rodinných domů nezpůsobilých k bydlení. V roce 2001 jich bylo 38 tisíc, v roce 2011 jen 21 tisíc. Nejvíce rodinných domů nezpůsobilých k bydlení je na Moravě - v Olomouckém, Zlínském a Moravskoslezském kraji.

Topení: V ČR je 3,89 milionu obydlených bytů. Toto číslo se za deset let prakticky nezměnilo. 2,80 milionu bytů je vytápěno ústředním topením, 527 tisíc etáží s kotlem v bytě, 432 tisíc kamny. Pokud jde o energii používanou k vytápění, 1,26 milionu bytů vytápí kotelny stojící mimo jejich dům, 346 tisíc bytů uhlí, koks či uhelné brikety, 1,47 milionu bytů plyn, 284 tisíc bytů elektřina a 294 tisíc dřevo. Není překvapivé, že více než před deseti lety vytápí elektřina (+37 tisíc) a plyn (+67 tisíc) a že bylo bytů vytápěných z kotelny mimo dům (-31 tisíc) či uhlím (-29 tisíc). Zajímavé je, že oproti stavu v roce 2001 se lidé více vracejí k vytápění dřevem (+126 tisíc bytů).

Jan Hájek
Zeměpisné sdružení