Ugandské nebe křižuje nepřeberné množství ptačích druhů - od těch malých až po orly a čápy.
Mezi vůbec
největší čápy ostatně patří africký marabu. Rozpětí jeho křídel může
přesáhnout i tři metry, což v ptačí říši mohou překonat už jen dva
druhy albatrosů.

Marabu
K čápům
patří ostatně i jeden z nejpodivuhodnějších ptáků, anglicky nazývaný
"shoebill". Své jméno dostal evidentně podle tvaru svého mohutného
zobáku, který mívá kolem 30 cm. Obrovský šedivý člunozobec Balaeniceps
rex nemá ani český ekvivalent svého jména. Dospělý pták je 115-150 cm
vysoký a jeho rozpětí křídel se pohybuje kolem 230-260 cm. K životu si oblíbil
odlehlé bažiny v Ugandě, Súdánu a Zambii a tak se o něm ví jen velmi,
velmi málo.

Shoebill
V kalných
vodách loví ryby, žáby, hady i malé krokodýly a drobné savce. Hnízdí na
zemi obvykle v době sucha a sedí na jednom maximálně třech vejcích asi měsíc.
Malým shoebills trvá přibližně tři roky než dospějí.

Shoebill
Pro
Evropu byl objeven až v 19. století, ale starým Egypťanům a Arabům byl dobře
znám. Arabové ho nazývali Abu markub a Egypťané ho zobrazovali na svých
obrázcích už hluboko v dávnověku.

Jeřáb paví
Typickým
ugandským ptákem je také jeřáb paví se svou charakteristickou korunkou na
hlavě. Jeřábi jsou proslulí obřadnými
svatebními tanci, monogamií a péčí, kterou věnují svým mláďatům.
Obraz tohoto nádherného ptáka se nakonec ocitl i na státní vlajce Ugandy.
Lumír Pecold |