Moskevský Kreml

V současné době nezažívá Moskva takový nával návštěvníků ze zahraničí, jako příkladně Petrohrad. Nenaplňují se tak slova ruského historika Karamzina (2. pol.18. stol.), který říkal: "…kdo byl v Moskvě, zná Rusko…". Dnes je Moskva spíš cílem pro obchodníky a podnikatele, než davů dychtících zahraničních návštěvníků. Je to velkoměsto s řadou záporů - například životní prostředí. Má však i mnohé klady, pro které má smysl navštívit jej.

Když přenesl car Petr I. hlavní město Ruska na sever do St. Petěrburku, neznamenalo to ztrátu duchovního, ekonomického a kulturního významu původní metropole. Proto má Moskva stále co nabídnout. Světoznámý je Kreml, který je spolu se svým okolím na seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Vydejme se na krátkou prohlídku tohoto historického skvostu.

Historické prameny nás informují o starém bělokamenném hradu na 7 vršcích, kde za mocnými hradbami jsou nespočetné zlaté kopule kostelů a chrámů. Středověký Kreml byl opravdu v očích místních i přicházejících perlou tehdejšího Ruska. První ovládnutí Borovického vrchu nad řekou mezi ústími přítoků Jauzy a Něglinné se datuje podle archeologických nálezů do doby asi před 5 tisíci lety. První písemná zpráva z roku 1145 hovoří o dřevěném hradišti, které bylo později Jurijem Dolgorukým ještě posíleno vybudovaným hliněným valem (1156). 

V chráněném okolí se rychle vytvořilo osídlení. V době Dmitrije Donského již kroniky hovoří o bělokamenných hradbách (1367) a Kreml se plošně rozšiřuje do téměř současné velikosti. Bílý kámen, to je místní nepříliš pevný druhohorní vápenec, který neměl příliš velkou pevnost. Proto koncem 15. stol. nastává rekonstrukce do podoby, kterou známe dnes - pevná cihlová stavba. 

V okolí je řada míst, odkud bylo možné použít kvalitní cihlářskou hlínu na výrobu pevných cihel podle italského vzoru. Délka hradeb je 2235 m, tloušťka 3,5 - 6,5 m, výška 5 - 19 m. Jejich součástí je i 20 věží (některé postaveny později). Vstupními jsou věže Spasská, Nikolská, Trojická, Borovická, Tajnická a Konstantino-Jeleninská. Vedle uvedených existuje i tajný východ k řece Moskvě, kudy bylo možné nepozorovaně pevnost opustit. Z názvů věží dýchá starobylost a každá se může pochlubit zajímavým příběhem svého vzniku. Snad nejznámější je Spasská věž (dříve Frolovská, 1491). Je oficiálním slavnostním vstupem a zvony na ní vždy oznamovaly nějakou významnou zprávu. 

Hlavním lákadlem pro návštěvníky (z hodně velké většiny domácích) je soubor církevních staveb, zbrojnice a klenotnice. Za 350 rublů (k velkému překvapení je zde jednotná cena pro domácí i cizince a platí ISIC) je možné navštívit 7 historických skvostů, za 700 pak všechny památky. Je opravdu nač se dívat, proto je nutné přijít včas a vyhradit si na všechno asi 5 hodin, kratší návštěva chrámů asi 3 hodiny. Zavírá se v pět odpoledne.

Začněme na Chrámovém náměstí. Hlavní stavbou je zde Uspenský chrám (skonu P. Marie). Zde korunovali cary, povyšovali šlechtu a církevní hodnostáře, vyhlašovali významné státní události a dokumenty, loučili se s vojsky odcházejícími do bojů a slavnostně je přijímali po vyhraných bitvách. Předchůdce dnešní stavby (1475-9) byl kostel založený Ivanem Kalitou (1327). Když velkokníže Ivan III. Sjednotil pod Moskvou i okolí, dal podnět ke stavbě tohoto jedinečného díla italským stavitelům, kteří měli svůj vzor v klasických ruských stavbách z nedalekého Vladimiru. Vnitřek zdobí bezpočet maleb klasického ruského pravoslaví. K vidění jsou i modlitební místa carů nebo jeden z nejgrandióznějších ikonostasů na světě s ikonami z 12. - 16. stol. Místo je i pohřebištěm význačných osobností.

Dalším je Blagověščenský chrám (zvěstování P. Marie) z roku 1489. Má devět pozlacených kopulí, je skromnější a sloužil moskevským knížatům a jejich pokladně. Stojí na základech staršího kostela. Návštěvníka uchvátí vnitřní výzdoba (cyklus o apokalypse) nebo překrásný ikonostas z 15. stol. (Rublev, Grek).

Dalším skvostem na náměstí je původně občanský dům z 2. pol. 15. stol., prakticky jediný svého druhu, dochovaný z té doby. Jižní fasádu tvoří vzor napodobující výbrus briliantu, odtud i název "hranový dům" (granovitaja palata). Postupem doby byl dům součástí nedochovaného původního paláce, kde první patro sloužilo jako slavnostní trůnní (přijímací) sál. Dnes je součástí nového carského paláce a velkolepou krásou vyrazí návštěvníkovi dech. Slouží však prezidentovi Ruska a je možné jeho výzdobu obdivovat jen na stránkách reprezentační publikace o Kremlu (Moskvě). 

Archangelský chrám (Archandělský) z počátku 16. stol. stojí také v místě svého předchůdce doby Kalitovy. Pět kopulí zdobí tuto stavbu a odkaz na italskou renesanci nese neobvyklá fasáda v podobě velkých mušlí. Vnitřní velkolepá výzdoba stěn tvoří rámec pohřebiště ruských carů do počátku 18. stol. (pak Petropavlovská pevnost v St. Petěrburku, kde je pohřben i poslední car Mikuláš, zavražděný po říjnové revoluci 1917). Najdeme zde hrob Ivana Kality - první ruský velkokníže Moskvy, Ivana Hrozného - prvního cara Rusi. Ikonostas obsahuje i jednu ikonu z původního chrámu Kalitova. 

Na rozdíl od výše popsaných chrámů, které v televizi těžko uvidíme, vnitřek hlavního carského paláce občas virtuálně "navštívíme" u příležitosti státních návštěv. Sem se však návštěvník nedostane. Jednotlivé, bohatě zdobené, sály jsou pojmenovány po nejvýznamnějších ruských řádech (Georgievský, Andrejevský, Alexandrovský, Vladimirský), celkově je v paláci na 700 místností. Do Patriarchálního paláce však zajít lze a i do dalších prostor s výstavou připomínající rok 1709 a bitvu u Poltavy, kdy Petr I. porazil švédského krále Karla XII. a otočil poměr sil v Severní válce.

Svojí výškou na sebe upozorní osmiboká zvonice Ivan Veliký mající svůj vzor v italských kampanilách 16. stol. Svou dnešní podobu získala v několika etapách a je nejvyšší stavbou v Kremlu. Vedle zvonice stojí zvon Car. Váží přes 200 t (12 000 pudů), bezmála 6 metrů vysoký, v průměru 6,6 metrů a odlit byl 1733-5. Při požáru 1737 na něj napadaly hořící trámy, které ho rozžhavily. Následné hašení vodou vykonalo dílo zkázy, praskl a oddělila se část 11,5 tuny těžká. Teprve roku 1836 byl zvon vyhrabán z původní licí jámy a vyzvednut Monferanem. Tento mistr vedl již práce na vyzdvižení i těžších břemen, např. sedmisettunový zvon na Isakijevský chrám v Petrohradu. Hned vedle je další pozoruhodné dílo mistrů kovolitců z 16. stol. - dělo Car. Čtyřicetitunová hlaveň, bohatě zdobená, má průměr asi 90 cm, délku 5,34 metru. Lafeta a koule jsou dekorací z 19. stol.

Při procházce po Kremlu je k vidění ještě řada dalších objektů. Jsou vyobrazeny na prospektu, který návštěvník obdrží se vstupenkou. Sem patří i Oruženaja palata (zbrojnice) z poloviny 19. stol. (jiná cena vstupenky!!) spojená s velkým kremelským palácem. Jsou zde shromážděny unikátní exponáty spojené s historií Ruska. Současná stavba má rovněž svého předchůdce v 15. stol. (za Ivana III). Sem byly tehdy shromážděny všechny poklady rozptýlené po sklepích jednotlivých kostelů. Budova však po čase nestačila a bylo nutné postavit jinou, větší a bezpečnější. Tak vzniklo v 19. stol. carské muzeum obsahující staré zbraně, zlaté a stříbrné předměty a potřeby, ozdoby. Součástí jsou i pokrývky hlav carů - koruny v nevšední podobě čepic s kožešinami a drahými kameny. Nejcennější je Monamachova čapka s pohnutou dlouhou historií. Dále zde jsou korunovační klenoty a dary, které carové dostávali od poselstev a návštěv. Kočáry, zlaté trůny a ruské diamanty soustředěné v klenotnici.

Je možné popisovat ještě další zajímavosti Kremlu a jeho okolí. Nejlepší je však to všechno vidět na vlastní oči. Moskva i přes řadu záporů vyskytujících se ve velkoměstech (dopravní zácpy, znečištění vzduchu, velké vzdálenosti mezi jednotlivými památkami apod.) má také velké množství hodnotných památek, pro které stojí za to ji navštívit.

Ivan Farský
Zeměpisné sdružení