Berchtesgaden, Kehlsteinhaus (Orlí hnízdo), Königssee

Berchtesgaden je městys nacházející se v nadmořské výšce 520-1000 metrů v jihovýchodním cípu Bavorska. V tomto městysu žilo (k 1.1.2011) 7600 stálých obyvatel. Městys obklopují Berchtesgadenské Alpy.

Nejbližším větším městem je Bad Reichenhall (17 500 obyv.), nejbližším velkoměstem je Salzburg (150 000 obyv.), který leží 15 kilometrů směrem na jih od Berchtesgadenu. 

Znak Berchtesgadenu

V Berchtesgadenu lze pobýt více než jen jeden den a nudit se nebudete. Můžete se vydat např. do některé ze soutěsek - Almbachklamm nabízí 20 mostů a lávek a nakonec můžete dojít k vodopádu. U jeho ústí navíc leží nejstarší funkční vodní mlýn na mramorové koule z roku 1683 a můžete si zde také koupit typický kamenný suvenýr - dokonale ohlazené barevné koule. Cestou se zastavte u Grasslovy palírny Encián, jediné palírny svého druhu a nejstarší palírny v Německu. 

Berchtesgaden

Pro rodiny s dětmi lze doporučit návštěvu termálních koupališť. Jedno najdete v Bad Reichenhallu a druhé Watzmann Therme přímo v Berchtesgadenu. Zajímavou exkurzi nabízejí solné doly. Ze dvou možností jsou akčnější ty v Berchtesgadenu a předčí Alte Saline v nedalekém Bad Reichenhallu (po zakoupení vstupenky se převlečete do erárních overalů, nasednete na minivláček a vydáte se do podzemí. Následuje přibližně hodinová prohlídka včetně dvou skluzavek, holografické projekce, plavby po podzemním jezeře a interaktivní expozice soli).

Watzmannfrau a Watzmannkinder

Vyznavače horské turistiky osloví pohled na typický dvojvrchol Watzmanna (2713 m n. m.), který jakoby shlížel na celou oblast. 

Dvojrchol Watzmann

Watzmann večer

První atrakci celé oblasti Berchtesgaden představuje proslulé Orlí hnízdo, hrdě se tyčící na úzkém skalnatém hřebeni ve výšce 1834 m n. m. Na všech mapách a informačních brožurách tuto horskou chatu najdete pod názvem Kehlsteinhaus. Česky Orlí hnízdo je neoficiální název pro horské útočiště Adolfa Hitlera a jeho nejvěrnějších spolupracovníků. Jednalo se o uzavřený areál resp. komplex několika budov vzájemně propojených podzemními tunely a spojovacími štolami v horské vesnici Obersalzberg. Zde ležela v nadmořské výšce kolem 1000 m n. m. chata Wachenfeld, která byla nacisty využívána už od 20. let 20. století (Hitler tu prý, mimo jiné, také kdysi po svém návratu z vězení sepisoval svoji knihu Mein Kampf).

Orlí hnízdo v mracích

Nacisté celou horskou vesnici násilím zabrali pro sebe a vybudovali zde pro vůdce rozsáhlý areál s mnoha bunkry a podzemními úkryty. Hitler si zde zřídil svůj Berghof, horský zámek (spodní budovu Orlího hnízda). Vlastní horní a hlavní budova Orlího hnízda pak ležela nedaleko na vrcholku místní hory Kehlstein v nadmořské výšce 1834 m n. m. a podobala se většímu horskému hotelu. Z Obersalzbergu k ní byla vybudována nová horská silnice (za 13 měsíců) s několika tunely. Vstup do hotelu zajišťoval podzemní výtah zabudovaný do nitra hory. 

Kehlsteinhaus

Toto horní Orlí hnízdo nechal postavit vůdcův nejbližší spolupracovník a osobní tajemník Martin Bormann v roce 1937 jako dárek k Hitlerovým 50. narozeninám. Nazývá se Kehlstein Teehaus nebo Kehlsteinhaus a z něho úžasný výhled do celého kraje (v tom se patrně opravdu podobá skutečnému orlímu hnízdu). Celý komplex staveb byl na svou dobu velice unikátní a technicky zajímavý. Orlí hnízdo se však nestalo oblíbeným Hitlerovým místem v Berghofu. Bál se totiž případných komplikací při jízdě výtahem a tak jej navštívil asi jen desetkrát.

Serpentiny k Orlímu hnízdu

Na konci druhé světové války celý areál na úpatí hory západní spojenci letecky bombardovali dne 25. dubna 1945. Samotné Orlí hnízdo umístěné na samém vrcholku hory se jim ale nepodařilo vůbec zasáhnout, zato areál na úpatí hory byl téměř kompletně zničen. O několik let později pak byly zbytky stavby vyhozeny do povětří. Z areálu, který původně začínal na úpatí hory se do dnešních dob dochovaly pouze nepatrné zbytky (prakticky jen základy některých budov). Horský hotel na vrcholku Kehlsteinu stojí dodnes a je turisticky velmi atraktivním místem. V Obersalzbergu na místě původního údolního areálu vyrostl zcela nový moderní luxusní hotel. 

Kehlsteinhaus/Orlí hnízdo je otevřeno od poloviny května do poloviny října. Za cestu autobusem tam a zpět včetně výtahu zaplatí dospělý návštěvník 15,50 eur, děti od 6 do 14 let 9 eur (2011). Celodenní poplatek na parkovištích u autobusové zastávky je 3 eura. Autobusy odjíždějí z Obersalzbergu od 8:30 do 16:00 hodin. 

Kdo chce ušetřit a řádně se projít (zkusil jsem a měl jsem pak na nohou svaly jako kameny), může se k Orlímu hnízdu vydat pěšky, ale při výstupu ke Kehlsteinhausu vystoupáte 825 výškových metrů! Pak si můžete s chutí prohlédnout původní interiér vytvořený z metr tlustých žulových zdí, kam Adolf Hitler, sám trpící strachem z výšek a klaustrofobií, zval k sobě významné návštěvy, aby je doslova ohromil (dařilo se). 

Hlavní místností je takzvaný oktagon, velká osmihranná síň s krbem. Nyní slouží jako restaurace. K ní přiléhá pokoj Evy Braunové a prosklená galerie s nádherným výhledem. 

V Kehlsteinhausu se ale nespalo, vše bylo zařízeno jen na denní pobyt návštěv (i proto je poslední místností jídelna a toalety). Za hezkého počasí (vítr zde fouká neustále) doporučuji vydat se ještě pár desítek metrů vzhůru po hřebeni směrem k velkému kříži. Odtud můžete obdivovat "panoramata" - Berchtesgaden a Salzbursko.

Jezero Königssee

Druhým hitem Berchtesgadenu je jezero Königssee. Bylo vytvořeno během poslední doby ledové ledovcem a podobá se nápadně norským fjordům, jen s tím rozdílem, že nemá spojení s mořem. Strmé štíty stoupají přímo od břehů vzhůru a dominuje jim rozeklaný štít 2713 metrů vysokého Watzmannu, druhé nejvyšší hory Německa.

Jezero Königssee, Schönau-Anlegepier

Pro zajímavost uvedu základní data ke Königssee: Rozloha je 5,218 km², délka jezera je 6,3 kilometru, šířka kilometr, maximální hloubka dosahu 190 metrů. Délka pobřeží je dvacet kilometrů a nadmořská výška hladiny jezera se nachází v 603 m n. m. U jezera jsou sídla Schönau am Königssee, St. Bartholomä, Saletalm, Kessel (přístaviště lodí) a Reitl. 

Jméno jezera nepochází ze slova "král", jak by se mohlo zdát. Ve skutečnosti je název jezera odvozen od mužského křestního jména Kuno, které se opakovaně vyskytuje v historických pramenech. Tuto teorii potvrzuje původnější název jezera: Kunigssee. 

Na západním břehu se tyčí impozantní Watzmann Ostwand s hluboce zaříznutým údolím Eistal, kde se nachází známá "Eiskapelle" (ledová kaplička), "Eisgrotte" (ledová jeskyně vymletá potokem Eisbach do ledovce) a "Lavinenschneekugel". Z údolí Eistal vytéká potok Eisbach, který z naplavováním štěrku vytvořil poloostrov o rozloze asi 85 hektarů. Na tomto poloostrově stojí starý poutní kostel svatého Bartoloměje a lovecký zámeček s hostincem. Jezero je plné ryb(pohled do čisté vody stojí za to). 

Königssee St. Bartholomä

V severní části jezera se nachází Christlieger - jediný ostrůvek v Königssee. 

Na jezeře jezdí 18 velkých motorových lodí provozovaných společností Bayerische Seenschifffahrt (společnost s turistickými vyhlídkovými loděmi na bavorských jezerech Königssee, Tegernsee, Starnberger See, Ammersee), k tomu zde jezdí ještě malé motorové čluny, které jsou uměleckými díly svých kormidelníků. První motorový člun je ve službě už od roku 1909, nejstarší stále sloužící člun byl postaven roku 1920. Teprve od roku 2003 jsou lodě stavěny s ocelovými trupy, namísto tradičních dřevěných. 

Vedle výchozího bodu Königssee Seelände jsou zastávky v Kesselu, St. Bartholomä a v Saletu. Lodní doprava je v provozu od konce dubna do poloviny října. 

Cena zpáteční jízdenky (2011) pro dospělé z Königssee Seelände ke St. Bartholomä je 13 €, do Saletu 16 € (jsou samozřejmě v prodeji i slevové dětské jízdenky /do 5 let věku děti zdarma/, i zvýhodněné rodinné jízdné nebo studentské skupinové - 10 osob + pedagog). Lze objednat předem i jízdenky pro autobusové zájezdy apod. 

Königssee

V půli cesty do St. Bartholomä je turistům křídlovkou nebo trumpetou demonstrována ozvěna od příkrých horských svahů - jednoduchá nebo dvojitá. Dříve se z lodi střílelo signálním dělem a tím se docílilo až sedminásobné ozvěny, toto ovšem dnes nepovolují bezpečnostní opatření (převoz střelného prachu je zakázán).

Ve spádové oblasti jezera (136,5 km²) není kromě pár horských pastvin provozováno žádné zemědělství a osídlení v oblasti jezera je od 80. let napojeno na kanalizaci. Díky tomu je jezero oligotrofní, velmi čisté a zdrojem kvalitní pitné vody.

Königssee

Kvůli jeho velikosti zamrzá jezero kompletně jenom při velmi chladných zimách, v průměru přibližně jednou za desetiletí. Naposledy to bylo v lednu a únoru roku 2006. Tehdy byl led silný 40 centimetrů a jezero bylo možné po dobu 29 dní přejít. Předpokladem pro tuto přírodní podívanou je velmi studené počasí a bezvětří. Pokud je led silný alespoň 15 centimetrů, je vyznačena správou parku turistická, běžkařská a cyklistická cesta přes jezero z Königssee po ledě do St. Bartholomä. Je doporučeno pohybovat se po vyznačené trase, neboť při západním břehu je led obvykle tenčí. 

V obci Königssee se nachází uměle chlazená dráha pro boby, sáně a jednoboby.

Většina návštěvníků volí jednodenní návštěvu lodí, která pluje ke kostelu svatého Bartoloměje. Lodě vyplouvají denně téměř po celý rok s výjimkou výše uvedenou, kdy je jezero zamrlé. Už samotná cesta lodí je zážitek. Více jak 100 let zde jezdí tiché, elektromotorem poháněné dřevěné čluny. 

Většina návštěvníků vystoupí u kostela a spokojí se s krátkou procházkou, menší část pokračuje k molu Salet. Za hezkého dne rozhodně doporučuji tuto variantu, protože už po 500 metrech přijdete k jezeru Obersee, které je známé svou zrcadlově klidnou hladinou. Jezero můžete obejít po západním břehu a dostanete se k salaši nabízející mléčné produkty. Odtud je to už jen půlhodinka k 470 metrů vysokému vodopádu Röthbach, nejvyššímu v Německu.

A dobrá rada na závěr? Nezapomeňte se včas vrátit! Poslední dvě zpáteční lodě vyjíždějí ze Salet Obersee v 17:40 a 18:10 hodin (a jsou často plně obsazené), od St. Bartholomä odjíždějí v 18:00 a 18:30 hodin a v Königssee Seelände končí v 18:35 a 19:05 hodin. 

Tak hezký pobyt na samém jihovýchodě našeho západního souseda a šťastný návrat domů.

Jan Hájek
Zeměpisné sdružení