Vápenky ve Vendryni.

V naší krajině se nachází řada pozoruhodných památek, některé jsou notoricky známé a jiné zase neprávem opomíjené. Spíše k těm druhým patří vzácná technická památka v obci Vendryně - jen kousek od Třince v podhůří Těšínských Beskyd.

Technické památky patří k nejzranitelnějším, často velmi ohroženým a teprve poslední léta znovu objevovaným a ceněným druhům. V celé Evropě se stávají nejvyhledávanějšími turistickými cíli. Vápenné pece ve Vendryni byly nově rekonstruovány v roce 2003 a od té doby jsou chloubou vesnice.

Vznik těchto pecí se datuje na začátek 19. století, kdy byl proveden zevrubný geologický průzkum karpatských svahů, aby byla nalezena ložiska železné rudy pro potřeby místních železáren.

Na území Vendryně se těžila ruda nejprve pro huť v Ustroni a později pro nově založenou huť v Třinci. Do této doby také spadá těžba vápence, který se ve Vendryni těžil ve 3 lomech a byl vypalován ve dvou z dnešního pohledu nevelkých pecích, v místním nářečí zvaných "wopienky". Pro okolní odběratele zůstaly v provozu i po r. 1895, kdy byla ukončena těžba železné rudy pro její malou vydatnost.

Pece byly v době provozu opravovány velmi primitivním způsobem - jednak formou vyzdívání a jednak pro udržení stability ocelovými obinadly a výztužemi. Provoz pecí byl definitivně ukončen v r. 1965, v tomto období byla ukončena i těžba v přilehlých vápencových lomech. Pece však zůstaly na svém místě- a za významného přispění Ministerstva pro místní rozvoj ČR byly obcí opraveny a konzervovány do dnešní podoby, aby tak sloužily jako památka i pro budoucí generace.

Starší kamenná pec

"Wopienky" se nacházejí asi 2 km po zelené turistické značce od železniční zastávky Vendryně východním směrem. Pokud se k nim vydáte autem, tak to také není žádný problém. Z hlavní silnice spojující Třinec se slovenskou Žilinou se odbočí na první křižovatce za mostem přes řeku Olši vlevo ke kruhovému objezdu a dál se pokračuje napříč vesnicí - směr dobře ukazují místní ukazatele, jen na křižovatce před kostelem je třeba odbočit z hlavní silnice směrem vlevo. Přímo před Vápenkami je točna a konečná zastávka autobusové dopravy z Třince. Vede zde rovněž značená cyklostezka č.6086. Cyklostezka, která se postupně buduje jako naučná " Po stopách hutnictví", vede podél státní hranice s Polskem do Nýdku a dále po hřebenech východní části Těšínských Beskyd s krásnými výhledy až do obce Písek.

Proces pálení vápna:

Do šachty se střídavě naváželo uhlí a vápenec. Uhlí sloužilo jako zdroj tepla pro tepelnou reakci, horké plyny stoupaly vzhůru a rozkládaly vápenec. Ten se postupně "vypaloval" na pálené vápno a zplodiny odcházely do volného prostoru komínem z pece. Vsázka postupně šachtou klesala dolů a dole dělníci již pálené vápno vyhrabávali. Takto vypálené vápno bylo dále expedováno ke spotřebitelům.

Novější cihlová pec

Popis pecí - technické parametry:

Starší pec je menší a kamenná. Je kruhovitého tvaru, její průměr u kořene je 3,7 m a vysoká je 9,3 m. Do výšky téměř 5 m je vyzděná přírodním kamenem a tato část je ukončena věncem z ocelového pásu. Dále pokračuje jen cihlová část. V peci jsou 2 otvory - jeden pro násyp vsázky a druhý pro odběr vypáleného vápence. Navážecí rampa byla v 50. letech 20. století z bezpečnostních důvodů odstraněna.

Novější pec je postavena celá z cihel. Je rovněž kruhovitého tvaru a u základu má 3,45 m. Vysoká je více než 10 m. V celé výšce je vyzděná pálenou cihlou a její stabilitu zajišťuje celkem 5 ocelových obručí po obvodě. Z nájezdové rampy se zachoval pouze ocelová konstrukce.

Po prohlídce této technické památky, u níž zůstal také navážecí vozík, si můžete odpočinout třeba v přístřešku, u něhož se nachází informační tabule.

Lumír Pecold